Stále spolu

Na tenhle dokument jsem se velmi těšil. Mám rád různé životní alternativy a vždycky fandím těm, kteří se o ně pokusí a bojují proti nepochopení systému. Bohužel se dostavilo spíše rozčarování. Rodina Mlčchová je pozoruhodná, ale fandit jsem jim nedokázal. Vyrobit si svépomocí ručně kytaru, lozit neohroženě po stromech, starat se o vlastní ovce a kozy je sice super. Nicméně nemožnost vyjádřit svobodně svůj názor, nebýt schopný mluvit s cizími lidmi a být nuceně izolován od civilizace už tak super není. Nemůžu se ubránit dojmu, že hlavní slovo u scénáře, ve střižně, zkrátka kdekoli vznikala konečná verze dokumentu měl Petr Mlčoch, který tam nepustil nic, co se mu tam nelíbilo. Stejně jako do světa svých dětí... a to je špatně. Chyběla mě zásadní otázka na děti bez přítomnosti otce. A vám se to tak všechno líbí? A zásadní otázka pro otce. Myslíte si, že forma absolutistické vlády otce jako hlavy rodiny připraví Vaše děti pro život na tomhle světě? No a buď by dokument vůbec nebyl, nebo bychom se dozvěděli něco zajímavého. Takhle je to jen nevyužitý potenciál zajímavého materiálu. (08.01.2019)

Nakolik mě zaujalo téma, film naopak vzbudil jen rozpaky. Oproštění od konzumního stylu života přece nemá nic společného s egoismem a ovládáním druhých. V tomto film působí spíš odstrašujícím příkladem. Snaha o nezávislost tu naprosto selhává při výchově dětí, kterým není dovoleno ani být samy sebou (tedy šťastné). Slova o svobodě a nezávislosti zde zůstávají viset jako falešné a prázdné fráze. Pro mě velmi smutný a rozporuplný dojem. (27.11.2015)

Já to taky viděl. Bohužel si tvůrci vybrali na zfilmování takhle šílené a falešné téma. Ten dokument je IMHO filmařsky natočenej obstojně v rámci dokumentů, daleko lépe než Váňové, Věry, Zikmundi, Trabanti, Šmejdi apod. kde to zase monstr tahají zase tématem. Nemám nic proti alternativcům a vždycky mi byla sympatická postava poustevníka ve Slavnostech sněženek. Ale tohle je vyloženě vylhaný tím jak kolem kontroverzních témat autoři tancují jakoby nic a jsou připosraný z jakýkoliv konfrontace. Netuším, nakolik jim to musel pan Petr schvalovat, ale mám pocit že dost. Přijde mi, že do toho tvůrci šli s tím, že je ta rodina opravdu strašně nezávislá, tatínek je cool hipísák, pak přišli na to, že je to vlastně trošku sociopatickej diktátor, rodina nezávislá není ani omylem. Tak nevěděli, co si s tím počít. Původně to měla být snad jejich oslava, vyšlo z toho něco kdy si štáb sám neví, co má myslet. Sám se přes přes svou práci resp. práci a platbu milionu účtů považuju za docela nezávislého člověka. Proč? Protože když se rozhodnu dneska na všechno vykašlat, vybrat si peníze, všechno prodat tak mám prostředky na to dělat si co chci hodně hodně dlouho, stylem Christophera McCandlesse někde ve srubu na Aljašce možná do konce života, to je nezávislost! Co není nezávislost: Tahle rodinka mi přišla docela zajímavá do chvíle, než jsem se dozvěděl, že ten jejich romantický život bez výdobytků moderní civilizace a závazků v souladu s přírodou a kočováním po světě je financovaný výhradně ze soiálních dávek, což ten dokument pomalu zamlčuje, resp kolem toho srandovně tancuje. Sorry, ale na tom nasekat si 9 dětí a nechat si je ve jménu alternativního stylu života vyživovat státem mi fakt nepřijde nic k natáčení dokumentů. Ale asi je to moderní a hrozně smutný. Ne vážně, tohle mi fakt drásá žíly, že je tohle schopný brát jako něco víc, nedej bože nezávislého. Ty lidi jsou chudáci závislejší víc než a kdokoliv z nás pravděpodobně. Dost by mne zajímalo nebo vlastně radši ne, s kým že je vlastně dcera těhotná, měl bych jeden tip, fuj. Doporučil bych to lidem, co se chtějí nasr... U mne to tak fungovalo dokonale. 2/10 (27.05.2015)

"Dobrý den, dovolte abych se představil, jsem XY, praktikující katolík z Pardubic a chtěl bych vám položit dotaz pane Mlčochu, protože jsem řádně pohoršen. Vám to přijde normální?" Jj, takových zhrozených praktikujících katolíků je (jak tak koukám po komentářích) docela dost. Vůbec nevim, jestli by se mi film tolik líbil i bez tý cca hodinový diskuse potom, přímo se starym Mlčochem, ale tak jsou prostě karty rozdaný. Ta diskuse byla ale vynikající, starej se umí docela dobře vyjadřovat, i když pro pochopení odpovědí musí člověk trošku číst mezi řádky (za lecos se stydí, tak kolem toho tak tancuje no). Na dokumentu hodnotim hlavně 2 věci, námět a střih, takže jsem byl spokojenej. Lze tomu vyčíst ale poměrně často určitou zmatečnost - mnoho zdejších rozčílených mudrců například hudrují, že Mlčochovi žijí jenom z dávek. Tak za prvý to neni pravda (kapela, výroba nástrojů, nábytku, pěstování plodin...) a za druhý i kdyby, tak každej ví, že pro dávky potřebuje mít člověk taky odpracováno (pokud to zrovna neni někdo z řad našich "italských" přátel, kterym dávky společně s obecnym plně vybavenym bytem přiklepne úřednice s nožem na krku). A za třetí, i když je jejich hlavní příjem asi nějaká podpora, tak aspoň svym způsobem života nikoho neobtěžujou. Navíc, oni toho, jak se zdá, zas tolik neutratí. Nebo tu často někdo hází super vtípky na téma "no s kym asi to dítě má" - kdo neni retard, tak si všimne, že tam "naše ozdoba - Dorotka" ke konci má přítele a docela se o něm i mluví. Mně se prostě líbí, že se pan Mlčoch neschovává za nějaký alternativní pozérský kydy, ale jasně říká, že takhle žije prostě proto, že to má rád a třeba automatická pračka mu nesmrdí. Děti pode velikosti: Dorotka, Kašpar, Prokop, Silvestr, Severín, Horymír, Perla, Irenej, Rosa. (80%) (10.07.2015)

Tomuto dokumentu se dostává ohromné, podle mě nezasloužené pozornosti. Čas potřebný k jeho sledování by se dal využít mnohem účelněji, a to platí i v případě, že byste se rozhodli pro jiný dokumentární titul. Tady jde v podstatě o jedinou věc - líbilo by se mi/nám žít podobně, jako žijí oni? Realizace filmu pak vygenerovala ještě jednu méně očekávanou otázku - co si myslet o otci Mlčochovi? Odpověď na tu druhou otázku je pak nakonec možná ještě důležitější, než ta první - prvoplánová. Starej Mlčoch je (podle mě) idiot a někde na samotě bych se z něj o to rychleji totálně zbláznil. A film? Povrchní. Poznáte to tak, že v rámci diskuze po projekci zazní nekonečná řada otázek a tvůrci mají na všechny odpověď. Do filmu ale tyto informace nezapracovali. Často jistě záměrně. Paní Tomanovou jsem vždycky vnímal jako tendenční, arogantní novinářku. Žena, která má vždycky o všem jasno a vždycky ve všem pravdu mě osobně svým dokumentem prostě a jednoduše nadchnout nemůže. (29.07.2015)