Ready Player One: Hra začíná

Příjemná a svižná jízda zábavním parkem, který se nesoustředí tolik na odkazy 80'/90', ale spíše na příběh a zjednodušeně přímočarou hlavní dějovou linii. Rozsah knihy je částečně opomenut, což ve filmu vyjde ku prospěchu, vůči knize mírně chybí přesah např. do školství apod., čímž by se vysvětlilo, proč se OASIS, tak masově rozšířila. Hledisko ať časové (nalezení tří klíčů opravdu nemá trvat pár dní) nebo prostorové (ne, fakt zrovna bff z virtuálního světa nebydlí vždy za rohem) je hodně zjednodušené. Stejně tak z knihy, kde se čas od času umře, postavy prožívají a vyvíjejí se, je v tomhle případě o dost jednodušší zábava a především reálný svět se dostává na druhou kolej a spíše nudí. Všechnu zábavnost má hlavně virtuální svět, kde se s odkazy a pomrknutími nešetří, ale to jen na první pohled, protože ve mě zůstal pocit, že tam toho mohlo být více a případně to mohlo být lépe využito. Proto 4* s pocitem výborně odvedené práce, která bude většině diváků stačit a vyhovovat, pro mě mírná chuť dostat ještě o trochu víc;-). PS: záporák i IOI příliš nefunguje, Rylance vynikající, Osvícení boží ( i když si myslím, že tady je např. dost nesmysl, že by nikdo z Hallidayových fanoušků nikdy nekoukal na Osvícení v jeho muzeu, s tím, co se okolo easter eggu dělo a jak moc blázniví jeho fanoušci v předloze jsou.. navíc vztah Spielberg Kubrick víme;-)). PPS: sociální podtext a snaha domyslet virtuální svět do skutečného jako dobrý, ale spíš na efekt (ach ta fyzika a budovy:)) (29.03.2018)

Spielberg natočil film, který je hlavně spielbergovský, upozorňuje, že v otázce virtuální reality ještě neřekl poslední slovo, znovu představuje svoji vizi našeho světa blízké budoucnosti, pokouší se o sociální komentář, mile odkazuje na řadu filmových kultů a opět udivuje svou kreativitou a hravostí. Je mi jasné, že v knižní předloze toho musí být hodně, takže ukočírovat všechny ty stránky a všechna ta pomrknutí nebylo asi snadné. Ovšem možná spíš pro potřeby blockbusteru, který si má užít celá velká rodina od hlavy až k patě ulepená od Coca-Coly a popcornu. Někdy bych byl totiž ve vysvětlování důslednější a hlavně bych se vůbec nebál hrát na temnější notu. Ve výsledku je to na můj vkus moc uhlazené a popcornové. Tak či onak je obdivuhodné, že legenda na režijní stoličce prakticky nezpomalí, a že Janusz Kamiński odvádí za kamerou znovu precizní práci. Samozřejmě s velkou podporou designerů futuristického světa. Nakonec to tedy není takový mezník, jak bych si přál, příběhově bych volil pevnější švy, uvítal bych špinavější realitu, ale vesměs velká spokojenost. Mistr je zase v sedle!! (12.04.2018)

Je to snad poprvé, co jsem nejprve četl předlohu a pak viděl film, takže toho musím náležitě využít. Stevenovi Spielbergovi se minimálně u mě povedlo zhmotnit představy a fantazie, které ze stejnojmenné knihy přímo tryskají a v první polovině filmu jsem si říkal, že jestli to bude celé z 90% z prostředí OASIS (přesně to, co neměl filmový Animus v Assassin´s Creed) a jakože bylo, tak bych si místo toho střihl nějakou 6-8 dílnou minisérii s rozpočtem Altered Carbon. Prostě bych se na to mohl koukat pořád. Napoprvé je prakticky nemožné zachytit všechny skryté twisty, různorodé postavy, tajemství a všemožné easter eggy nasáklé moderní i osmdesátkovou popkulturou. Akce je na špičkové úrovni a například závod, který byl hlavní chloubou trailerové kampaně je ještě o dva řády epičtější než v upoutávkách, až jsem si říkal, že to musel točit nějaký podstatně mladší nadšenec a geek typu Duncana Jonese (tedy pokud by ten teď neupadl v nemilost). Zatímco v první hodině filmu příběh sice jede rychlostí blesku, ovšem ještě víceméně podle knihy, v druhé polovině se už děj s předlohou rozchází v podstatě ve všech linkách a čtenáře knihy jistě také mnoho věcí překvapí, nutno říct, že vesměs pozitivně. Okolnosti v reálném světě mě hlavně po plném našlápnutí plynu v OASIS bavilo podstatně méně a vyloženě jsem se těšil, až neškodný Tye Sheridan s mojí oblíbenou Olivií Cooke nasadí VR brýle, ke cti režiséra ale musím dodat, že v závěru se umně daří mezi těmito realitami plynule přeskakovat a seňor Spielbergo si nevystřílí všechnu munici už na začátku. Takže co je vlastně Ready Player One? Našlápnutá audiovizuálně nádherná povinnost v kině pro všechny fandy her a limitovaně i filmů, která prostě musí vydělat. Tolik zklamání krátce za sebou (Tomb Raider, Pacific Rim 2) už bych nezvládl.. PS : Jestli je jeden film, který bych doporučil před RPO vidět, tak Kubrickovo Shining, nic víc neřeknu. (28.03.2018)

Velmi volné zpracování knihy Ernesta Clinea, updatované jak pro modernější generaci, tak pro filmové fanoušky. Spielberg už dlouho nenatočil nic tak hravého a vysloveně pro zábavu a nechybí zde jeho klasické trademarky. I když se úkoly týkající se klíčů diametrálně liší, jádro příběhu zůstalo stejné a je to právě Mark Rylance, který ho nese na svých bedrech. Jeho Halliday má dokonale nastavené parametry roztomilého šílenství a i proto nezní jeho klasické pravdy o životě banálně. Poselství o tom, že internet není všechno není zase tak důležité jako ta neskutečná porce zábavy, kterou si hromada fandů užije při opakovaných projekcích a hledání těch "jejich" věcí. Akce je totiž bobastická a narvaná odkazy až k prasknutí. Každého dostane jiná drobnost (za mě Godzilla theme ;) jaká dostala vás? (28.03.2018)