Všude žijí lidé

Psychologické to moc nebylo, spíš to byl jen docela jednoduchý příběh mladého lékaře, který je krátce po dostudování poslán do jedné vesnice u Sušice, aby zde dělal venkovského lékaře a kvůli tomu musí opustit Prahu, kde má i přítelkyni, která na vesnici nechce. Vše se vyvíjí tak, jak asi každý čeká, postavy většinou mají jen jeden charakter, běžní obyvatelé vesnice jsou vykresleni banálně a lehce stereotypně a dokonce tu ani nechybí agitační dějová linka s jedním lenochem, který by nejradši bral peníze za nic, chlastal a nepracoval. Na čemž samo o sobě není nic špatného, kdyby nebyl brán jako záporák hlavně proto, že nechce s ostatními vesničany pilně od rána do večera dřít na poli. Ten důraz na to je tam skutečně přehnaný. Jenže i přes to všechno mě to docela bavilo sledovat, povedenějších scén se tam také našlo dost a ve svém schématu to vlastně i funguje. Mělo by to na víc, ale čas u toho strávený nepovažuji za promarněný a jako takové sice předvídatelné, ale dostatečně zajímavě napsané drama to jde. Takový dobový průměr s pěknými záběry na vesnici. 3* (24.06.2023)

Film vyprávějící příběh mladýho lékaře jenž by nejraději práci v Praze. Osud ho však zavane do malé pohraniční vesnice. S čímž samozřejmě není spokojenej a pořád se snaží přes protekci dostat nějakej flek blíž Praze. Postupem času ale nejen díky starýmu doktorovi, kterýho má vystřídat přijde na to, že jak už napovídá název filmu všude žijí lidé, kteří potřebujou lékařskou pomoc. Pomalu si začínají zvykat jak mladej doktor tak i místní obyvatelé, kteří k němu zpočátku(především díky svému mládí) moc důvěry nevzbuzoval. Myslím si, že takovej vesnickej doktor má k lidem mnohem blíž než doktor z města. Doktor z města většinou bere svýho pacienta jen jako další kus v řadě. Kdežto doktor z vesnice má k lidem daleko blíž a bere svý pacienty jako lidi s lidským osudem. To je prostě všeobecně známá věc, že lidi na vesnici k sobě mají blíž. Né vždy to však musí být ku prospěchu věci. Ale to už jsem trošku odbočil. Všude žijí lidé je takovým lidským filmem sledujícím dilema lékaře mezi prací v Praze(či poblíž) kde má byt a snoubenku nebo prací v zapadlé vesnici. Slabší 4 hvězdy. (20.03.2023)

Dnes už málokdo ví, co to byla tzv. umístěnka a jaké trable v osobním životě přinášela. A o tom vypráví tento snímek, který hodně připomíná pozdější Kachyňuv film ´Sestřičky´ i když ten byl zcela o něčem jiném. Jedná se vlastně o cílené moralizování nad problémy a jejich řešení. Osobní život a její zapuštěné kořeny je jedna věc a pracovní povinnosti věc druhá. A zvlášť u lékaře, který musí být tam, kde je ho potřeba. Že nakonec vyhraje morálka a hlavně zodpovědnost je víc než zřejmé. Příběh je velmi dobře napsán a i natočen. Nejvíce za zmínku stojí Zdeněk Štěpánek v roli starého vysloužilého vesnického lékaře se svojí přísností a ideálech. I přes svůj černobílí obraz stojí za shlédnutí už jen vlastně kvůli své historické výpovědi. Ony umístěnky si dnes už nikdo neumí ani představit. (05.08.2015)

"Když uteče doktor, je to jako když dezertuje voják..." Zdeněk Štěpánek je v roli starého vesnického doktora před penzí vskutku luxusní. Jeho postava je napsaná velmi lidsky, plná životní moudrosti a rozvážnosti ale i jakési stařecké nostalgie. Jedna ze závěrečných scén filmu, v níž se dotyčný loučí se svou ordinací, má v sobě slušnou emociální hloubku, i když se odehrává ve značném přítmí. Krásně natočeno! Pěkně natočené jsou i některé scény s mladým doktorem (pro mě ne moc známý Ivo Palec). Jde třeba o scénu, kdy tančí se svou milou (Jana Hlaváčová), která jej přijela na krátko navštívit z Prahy. Herecky snad ale ještě více okouzlí Jana Štěpánková v roli pošťačky (s  vystudovanou konzervatoří). Celkově scénář tohoto filmu vykresluje celou paletu různorodých vesnických "figurek" (od vykutáleného "nemakačenka", přes ráznou matku, kterou její dospělý syn poslouchá na slovo a konče vesnickým funkcionářem, který má ale srdce na správném místě). Zkrátka a dobře po vzhlédnutí filmu máte i vy milý/povznášející pocit, že "všude žijí lidé"... (12.01.2024)

Předvídatelně schématická koukatelná socialistická červená knihovna. 1) Herecké obsazení zaručuje koukatelnost: 64letý Zdeněk Štěpánek (vesnický lékař Mrázek), jeho dcera 26letá Jana Štěpánková (manželka vesnického funkcionáře Olga), 27letý budoucí emigrant do Francie Ivo Palec (hlavní postava Mirek), 22letá půvabná Jana Hlaváčová (lékařova snoubenka Eva), 24letý divoký Jan Tříska (vesnický dělník Lojza Pošvár) a další... 2) Film nechtěně odhaluje některé dobové režimní praktiky. Existenci pracovních umístěnek lze s určitými výhradami pochopit - stát neměl peníze na kladnou (finanční) motivaci. Ostatně během šedesátých a sedmdesátých let tato praxe postupně mizela. Daleko horší mi připadá příběh číšníka, kterému zavřou vesnickou hospodu a nutí ho k práci v družstvu. Propustit ho nechtějí, nejsou lidi, a když se tak přece jen stane, odejde s pověstí flákače, simulanta a špatným posudkem, díky němuž, jak lze dovodit, ...v Alcronu nosit skleničky nebude. (24.02.2014)