Monstrum

Nemám televizi a málokdy přijdu do kontaktu se soudobou českou televizní tvorbou. Na tohle jsem se podíval na jutůbu, a byl jsem z toho docela zaražený. Amatérské - lepší slovo nenacházím. Snad nejnápadnější je neumětelství herecké. Kdysi, za bolševika, se taky kolikrát točily špatné scénáře, nebo byl slabý rozpočet, atd. atd., ale i v takových sračkách byli herci, kteří uměli hrát! Bolševik Josef Větrovec to politicky dotáhl až na národního umělce, a herci si z jeho "umění" dělali srandu. No jo, ale kdyby se na obrazovce objevil dnes, byl by skutečnou jedničkou... (11.09.2019)

promarněná příležitost. nechápu, proč režisérovi nestačil tragický osud sochaře a absurdní osud jeho díla a proč musel film zaplevelit vedlejšími postavami a jejich převážně milostnými starostmi. Naznačit dobové okolnosti by jistě šlo líp i jiným, do silného děje míň zasahujícím způsobem. Natahovaný konec (znovuzjevení kamaráda a jeho řeči) je už úplně směšný. Několik silných scén pak spolehlivě zbortí zbytečně doslovná hudba. (01.06.2017)

"Kámen a Blbost" ... Hele, spíš než kdo s kým chrápal a jak se asistenti prali o samici s agitačním hercem, by mě například zajímaly detaily práce na sousoší a důvody úpadku velkého sochaře. Že byla Švecova "Fronta na maso" vyčerpávající monstrprojekt, je myslím intuitivně zřejmé - jenže na dno jsme si s hlavním protagonistou vlastně nikdy nesáhli. Proboha, tam se muselo řešit takovejch těžkostí, problémů a překážek, který od prvotního nadšení vedly k naprostýmu vyčerpání a rezignaci. Jenže v Monstru se o nich nedozvíme, hlavní hrdina se zhruba v polovině filmu vytratí. Dále se tu "dějí věci", lidi se buď peleší nebo se chovají "náhodně"... a na konci to dopadne špatně. Hm. Tak sorry. (05.06.2017)

S tímto filmem jsme docela dost silně nespokojený, téma se rozhodně nechalo uchopit lépe, na to jak, se Polesnému podařilo zpracovat Případ v Polné, jsem se na Monstrum hodně těšil, ale asi mě namlsalo přespříliš. Celý film jako by neměl děj. Taky byl u Švece až moc vyzdvižen akcent oběti, nejsem si jistý, na kolik jí skutečně byl. (29.05.2017)

Tak jako vždy u českého filmu byla myšlenka dobrá, ale zpracování ledabylé. Stalinův monstrózní pomník a osud jeho tvůrce Otakara Švece. No, dle příběhu i nejen jeho. Děj je rozkouskován na epizody z určitého období a jak je dnešní dobou zvykem, není opomenut razantní důraz na absurditu doby, čímž se stává svoji antikomunistickou propagandou dalším filmovým výkvětem. Bohužel. Stačí snímek porovnat s těmi vzniklými v 50. letech. Tehdy byl špatný kapitalismus, nyní komunismus. Dopomůže k tomu i využití dobových záběrů, které snad ani nikdo nezná. Důraz je také kladen na psychologii Otakara Švece a bohužel poněkud nešťastně. Vytváří to z něho poblázněného podivína zralého na psychiatrický dohled. Scénář je značně toporný postrádajíc smysluplnou dějovou linku. Snímek Tento televizní film je spíše ukázkou toho, jak se to dělat nemá. (22.11.2017)