Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)VOD (1)
Epizody(6)
-
Snad to nebude tak hrozné (E01)
-
Past na svědomí (E02)
-
Krev, půda a strach (E03)
-
A přece se točí (E04)
-
Vyhrát za každou cenu (E05)
-
Dvojí tváře (E06)
Obsahy(1)
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (244)
Inter arma silent musae... Nadprůměrné herecké výkony, celkově velmi povedené a smutné.. 😢 bohéma – (z fr. slov bohème, bohémien, používaných pro označení cikánů, kteří údajně přišli do Francie z Čech, nazývaných la Bohême) – původně neorganizovaná umělecká komunita, vyznačující se nonkonformní myšlenkovou atmosférou, deviantní soc. pozicí a nekonvenčním, výstředním životním stylem s prvky záměrného épatismu i soc. revolty inspirované utop. socialismem a anarchismem. Postupem času se na veřejnosti ustálil pojem „bohém“ spíše ve významu soc. role, charakterizované především výstředním způsobem chování a nekonvenčním životním stylem. Ztratil se původní akcent na soc. revoltu a vazba na kolekt. aktivitu. Bohém se posléze stal prototypem umělce jako takového. ()
Musím otevřeně přiznat, že nerozumím tomu, proč tvůrci smíchali naši ČS historii (skutečné herce a režiséry) s fiktivními postavami, znehodnotili tím celou sérii o tvorbě filmů na Barrandově po roce 1938.. Neustálé poskakování v čase, velké množství postav a k tomu to podstatné - divák ví, že tomu nemůže/nesmí věřit, považuji za nevyhovující.. Sérii hodnotím dvěma ušmudlanými hvězdičkami, tu třetí hvězdu posílám hercům, ti odvedli výbornou práci, moc se mi líbil Vladimír Javorský, potom Jaroslav Plesl, Petr Stach a Michal Dlouhý, zachraňovali, co se dalo.. ()
Trochu smutný seriál a to ani ne tak osudy hlavních hrdinů, nýbrž svým provedením. Nejvíce ho sráží docela slabý scénář, který je podle mého na obrazovku převeden dost unylým způsobem. Herci jsou sice skvělí (hlavně Javorský, Rašilov a Plesl), ale ani to nezachrání seriál od toho, že občas je z toho takové uspávání hadů. Samozřejmě, sem tam se objeví výborné momenty, ale na epizodu, která trvá něco přes hodinu, je jich obvykle žalostně málo a musím se přiznat, že občas jsem měl problém vůbec udržet pozornost. Což je velká škoda. Námět seriálu byl docela zajímavý. ()
Autorský tým sester Bártů, který své kvality předvedl v nekonečné srágoře Rodinná pouta/ Velmi křehké vztahy, herecké obsazení, které až na výjimky kopíruje obsazení výše zmiňovaného veledíla, naprosto účelové překrucování faktů a ničím nepodložená tvrzení a vytvářená klišé typu hérečka = štětka, Havel = spasitel národa. Podtrženo, sečteno, další nekoukatelná propagační pitomost, která zaujme tak maximálně absolventy lobotomie nebo rodinné příslušníky účinkujících, což bude dost často totéž. Za mě odpad. ()
Zatím nejsem úplně přesvědčená. Námět super, ale proč je to jenom o chlapech? Jasně, je tam nemastná neslaná hlavní "hrdinka" a pár manželek, které cosi řeší, ale jinak se seriál točí kolem (nesporně velkých a důležitých, ale přece jen) mužů. Módu "vyprávění ve vyprávění" - tady vzpomínky na válku versus rok 1968 taky moc nechápu, ale třeba se k tomu tvůrci nějak doberou. V prvním díle mě z vykreslení předválečných nálad mrazilo, ta paralela je mnohem bližší současnosti než šedesátému osmému. Ale ve druhém díle je mrazení to tam, a člověk má dojem, že vlastně za války bylo u filmu všechno pořád nablýskaně krásné. Možná bylo. Ale je to nuda. ()
Galerie (189)
Photo © Česká televize / Karel Cudlín
Zajímavosti (41)
- Podle autorky scénáře Terezy Brdečkové je odbojová činnost Zdeňka Štěpánka (Michal Dlouhý) pouhá fikce, nic takového se při studiu historických pramenů nezjistilo. (sator)
- Film, který se natáčí a kde Vlasta Burian (Vladimír Javorský) hraje papírníka, je Zlaté dno (1942). (sator)
- Film, který natáčí Zdeněk Štěpánek (Michal Dlouhý) v roli lékaře, je Její hřích (1939). (sator)
Reklama