Pustina

A pak že nejde natočit u nás něco silného, současného, nezahleděného do sebe, nešablonovitého. Nedá se točit furt dokola vývar ze S tebou mě baví svět (v horším Televarieté) říznutým '45 nebo '68. Potvrzuje se, že trapné herecké výkony české produkce posledních pár desítek let jsou hlavně v trapných dialozích a scénářích, se kterými se musejí potýkat. (15.01.2017)

(Viděno komplet.) Pocity jsou různé. Některé věci se mi líbily hodně, některý věci mě trochu zklamaly. Dobrý byl Dušek, jeho postava neztratila mou pozornost, a Stivínová skvěle unesla, co na ní bylo naloženo. Ale třeba dějová linka v pasťáku se vůbec neobhájila a působí zpětně dost zbytečně. Pustina je rozhodně dobrá, ale pořád hlavně jako exhibice toho, co HBO umí a co může. Hořící keř na mě působil pevněji - režie a scénář byly ve shodě, všechno bylo odůvodněné a provázané. Hořící keř byl souhra prvků, kdežto Pustina mi přijde naopak jako střet, kde se scénář, zpracování a (mnou odhadované + vyzvěděné od tvůrců) záměry vzájemně přetahují a tlačí se přes sebe. Jako platforma, kterou přítomní využívají k tomu, aby se předvedli, a to i nad rámec přirozenosti díla. V něčem je to pozitivní a zajímavé, v něčem negativní. Ten obrovský hajp tomu může jednak pomoct (lidi budou chtít, aby to bylo geniální, a záminky, aby tomu opravdu uvěřili, najdou), tak negativní (někdo čeká tolik, že ho ta "dobrá žánrovka", kterou Pustina je, neuspokojí). Pořád je to ale spíš "quality TV po česku" než "česká quality TV", což z toho nedělá nekvalitní seriál, ale vzhledem k tomu, že mnoho lidí čeká právě překročení téhle hranice, bych nadále očekávání už tolik nenastřeloval. Nakonec jde o Pustině určitě říct, že je to nejlepší český seriál (když Hořící keř a Modré stíny nepovažuju za seriál), ale na druhou stranu: Stačí to? Asi by mělo, ale ta očekávání z toho dělají vlastně relativní zklamání. (16.10.2016)

Temná depresivní detektivka, která si získala mou pozornost hned pilotem. Napětí, atmosféra nebo prostředí opravdu fantastické. Herecké výkony na český snímek hodně vysoko a chválím hlavně tři strůjce tohoto představení a to Jan Cina, Jaroslav Dušek a Leoš Noha! Práce s kamerou byla fantazie, tohle nezvládne jen tak někdo a pokud se k tomu přidá skvělý střih, tak není o čem. Depresivní hudbu v uších uslyším ještě dlouho. Jako poslední vychválím dvojici režisérů ač jeden měl mírně navrch. Pokud přemýšlíte o tomto seriálu, tak neváhejte ani minutu. Najdeme pár slabších míst, ale to je jen detail v hromadě kladů. (04.01.2017)

Proč jen musím napsat: na české poměry mimořádné. Právě že: na české. Hodně se vydařila pošmourná, realisticky působící, výprava a kamera, která snímá zdevastovanou, pustou krajinu jako odraz vztahů lidí, kteří v ní žijí. Charaktery postav jsou nejednoznačné, procházejí logickým vývojem a rozhodně se nejedná o schématické panáky, ale o plnohodnotné lidi. _______Na osm dílů je ale málo děje, proto se hodně nastavuje atmosférou a já si říkala: „Vážně museli toho člověka zabírat, jak přejde celou ulici? Nestačil by střih?“ Podkreslujících scén bylo příliš mnoho, takže chvílema nudily. To, že se některé motivy nevysvětlily (vztah kluka z pasťáku s mladší dcerou starostky) a neukončují (sígr z pasťáku) beru jako záměr, že ne vždy vše musí být podáno po lopatě. ______ Herecky velmi dobře zvládnuté, nejvýraznější byl Jaroslav Dušek jako postava, která má hodně stránek, a jak se postupně odhalují, divák musí měnit svůj názor na něj. Pro Duška netypická role (dle těch, které jsem viděla), ale předvedl mistrovsky mnohovrstevnaté herectví. (01.02.2017)

V komentáři mírný spoilery. Na jednu stranu je skoro až směšný, jak musí bejt v posledních letech film špinavej, temnej a depresivní, aby si vysloužil nálepku "punc kvality". Na stranu druhou ovšem neříkam nic, jelikož Pustina jednoznačně kvalitní je. Vytknout se jí dá místy až moc vláčný tempo, přičemž by se leckde dalo ušetřit na ukazování věcí, který nutně ukazovaný bejt nemusely; druhou mírnou slabinou je finální epizoda, jejíž náplň nestíhá předchozímu dění prakticky v žádným ohledu. Určitě však dodává tečku, vyvolávající spoustu dojmů - viz působivej rozklad malý komunity, v níž se vytahujou ze skříně všichni kostlivci, jejichž význam nabývá tragickýho významu poté, co se skutečný důvody zločinu ukážou bejt tolik malicherný. Nemluvě o trestech, hrozící vývojem ještě větší zrůdy, než jaká tu byla dosud. Pustina exceluje vedle prvotřídní audivizuální stránky především hereckým výkonem mnoha zúčastněných; dobře hrajou jednoduše všichni. O level vejš nade všema jsou Jaroslav Dušek a Leoš Noha - druhej zmíněnej je úžasnej v tom, jak přesvědčivě dokáže přepínat z polohy zdánlivýho joudy na podrážděnýho, avšak dostatečně jistýho kriminalistu. Absolutní královnou scény se ovšem stává Zuzana Stivínová: její výkon těžce zkoušený ženský, která přišla o dceru, má na krku psychicky narušenýho manžela a celá komunita je de facto proti ní, osciluje kdesi na hranici dokonalosti a sebezničení. Kdyby mi někdo řekl, že si po natáčení prostřelila v koupelně hlavu, asi by mi nedělalo potíž uvěřit... Pokud bych měl vypíchnout ještě něco, nemůžu nezmínit ultratísnivou atmosféru, v níž se stávají psychologickým hororem i situace, do nichž by to normálně nikdo neřekl. Znáte takový ty momenty, kdy se v okolí někomu něco strašnýho stane, ale vy si stejně trochu odechnete, jelikož se to nestalo vám? Pustina je občas tísnivá tak naléhavě, že v těch sračkách plavete taky. Mimořádně kvalitní špatná nálada. (19.06.2017)