Velká samota

I za socialismu se někteří tvůrci pokoušeli o výraznou společenskou kritiku. 1) Film se potýká s problémy, které by nenastaly, nebýt nucené kolektivizace. Nejdřív kvůli svému ideologickému přesvědčení způsobím problém, pak vytknu lidem, že se nechovají podle stranických příruček a nakonec věc slavně vyřeším. Tak daleko ovšem kritika zajít nemohla._____ 2) Líbí se mi, jak nový předseda JZD dělá pořádek s použitím diktátorských metod. Ovšem vzápětí za to zaplatí. Být sám mezi vlastníma ľuďma, to je strašlivá tíha._____ 3) V druhém plánu je film o tom, že se úspěch neodpouští._____ 4) Za povšimnutí stojí fakt, že místní výbor KSČ může někoho vystěhovat kvůli krádeži._____ 5) Divákovi jest skousnout melodrama a zdlouhavé scény z osobního života i dobovou dikci. Peníze nechcu. Co s tím smetím v komunismu? Ale nebojte se, soudruzi se postarali, nezdárného režiséra a spoluscénáristu 32letého Ladislava Helgeho k odpovědnosti přitáhli a tak nakonec všechno dobře skončí. (01.10.2017)

Buď jsem film nepochopil já nebo Mr. Tosim a ostatní "odpadníci"...furt jsem měl za to, že na film naroubovali jen "odpadní" konec a ne že celej film je "odpad". Já to beru tak, že Helge natočil kritickou studii "zapáleného" komunisty, který v životě ztroskotá, čímž se komunistické "nadšení" kritizuje, a nikoliv oslavuje. Je to, dejme tomu, "předchůdce" filmu Každý den odvahu. Navíc má film obecný přesah a dá se vztáhnout na každýho "idealistu", který není ochoten ze svých ideálů slevit. Je to naprosto pesimisitická, a proto přesvědčivá psychologická studie. Pouze závěr, který byl ale Helgemu vnucen, kdy za Pántikem přídou pionýři, je blbý, ale film jako celek je skvělý. (20.10.2009)

Jasně, ten vynucený konec bolí a krutě nekoresponduje s předchozími téměř dvěma hodinami, které mu předcházely. Kvůli dvěma závěrečným minutám (navíc autorem nezamýšleným) by ale byla škoda zatratit dodnes jeden z nejdrásavějších a z hlediska psychologie hlavní postavy nepropracovanějších filmů o družstevním hospodářství, které u nás vznikly. Kór s vědomím, že je z konce 50. let. Mnozí by jistě řekli, že Helge to dotáhl ještě dál o deset let později ve Studu, podle mě ale jen kvůli onomu proklatému konci. Jinak Velká samota vyčnívá a je škoda, že se na ni do velké míry zapomnělo. 80 % (08.09.2019)

Na filmu se hrubě podepsal zásah soudruhů, který navzdory zaměru režiséra a scenáristy naordinovali optimistický závěr, který působí velice nepřirozeně. Helge právem litovat, že k takovému kompromisů svolil. Pokud by se mu jeho záměr podařil, příběh by znacně kopíroval ideu jeho prvotiny Škola otců. Z mého pohledu Velká samota jeho prvotinu nepřekonala. I tak pro mě Helge zůstává nejzajímavější osobnosti 60. let pro svou skromnost a poctivý přístup k své práci. (29.05.2016)

Jeden ze skutečně prvních filmů české nové vlny. A také jeden z prvních pohledů na rozporuplnou roli komunistických funkcionářů, a na vyšší úrovni na proklamovanou jednotu strany a lidu (zde na příkladu vztahu manažér/zaměstnanci). Přesvědčený komunista Martin Souček (skvělý Július Pántik) se sice rozpíná jako komunista, ale jako člověk se stahuje do sebe a ze svých fóbií se léčí alkoholem. Pozn. 1: Odmyslete si (je to poměrně snadné) neorganicky vsugerovaný happy-end (Helge: „Byl jsem přesvědčený, že s Velkou samotou dělám dobrou věc. Proto mě zdrtilo, že do filmu vstoupili straníci a vynutili si nový konec"). Pozn 2: Scénář vychází ze stejnojmenné knihy Ivana Kříže (rodák z Osové Bítýšky, otec popraven nacisty). Pozn. 3: Porovnejte s První partou mnohem slavnějšího Otakara Vávry, která šla do distribuce ve stejném roce. Pozn. 4: Film mi souzněl s Vaculíkovou Sekyrou. (01.01.2015)