MOST!

Martin Hofmann u mně dostává o frčku navíc. Už myslím, že si ji zaslouží. Zaujal mně už v Trpaslíku (ten mně naopak nezaujal vůbec) a po minulé roli vrahouna v seriálu Rédl jsem byl rád, že do hlavní role obsadili tvůrci zase jeho. Úplně jsem zíral, co to ultrakorektní a všeliké menšiny i divnospolky chránící ČT dovolila vysílat! Sever Čech je svůj o tom žádná. Ale těch seriálů z drsného severu je už nějak krapet moc resp. vždycky se to odehrává tam. Uhelné pánve, chemička v Litvínově, Romové, nepřizpůsobiví, zdevastovaná příroda..ty kulisy by už chtělo změnit. Chudáci obyvatelé Mostu, celkem by mne zajímalo jak na ten bedekr o svém městě koukají oni .-). Každopádně seriál se nám zatím svižně rozjel a přistihl jsem se, že se u něj většinu času culím a to je u našich soudobých komedií u mne jev přímo nevídaný. Uvidíme kam se to bude sunou dál, ale zatím super i obsazení ostatních herců. * * * * (10.01.2019)

Dycky dobrý, no. V době uvedení se mi Most vyhnul a vzhledem k jeho propíranosti na sociálních sítích i poněkud zprotivil... zbytečně, Prušinovský je už ověřená známka kvality. Debaty o rasismu, nadržování menšinám a politický korektnosti mi přijdou poněkud stupidní, protože nadsázka a karikatura jsou v seriálu přítomny permanentně a nemyslim si, že by mravokárnost byla na prvním místě. Spíš než problematika sociálních menšin se tu propírají zaběhlý společenský stereotypy, který samozřejmě v takhle specifickým prostředí vyčnívají. Reflexe je v první řadě pořád jen reflexe. Pokud má Most! nějaký poselství, pak to není často zmiňovaný "bílej je kretén, romák dobrej!", ale spíš "tady to prostě takhle máme, ale časem postupně přijmem cokoliv, kór když nás to osobně zasáhne". Jen ta úvodní epizoda je dost přepálená a tvoří suverénně nejhorší součást celý série... původně jsem ani netoužil ve sledování pokračovat. Od třetí epizody už naštěstí všechno šlape dobře a tým kolem Prušinovského tradičně vykazuje silnou ruku v obsazování rolí a psaní dialogů. Vůbec největší humorná síla přichází právě ve chvílích, kdy se v sociálně zanedbaným prostředí tragédů začne spontánně dít něco absurdního - komediální dikce ústřední party dokáže všechno vyždímat na maximum. Málokde je taková radost pozorovat bandu kreténů. Málokde si tak přejete, aby fofrem zase provedli něco kreténskýho. Málokde jim tak věříte ty drobný záchvěvy, kdy se přece jen projevujou jako lidi. A jo, je to ohraná písnička, ale některý hlášky by zasloužily tesat do kamene - a že jich tu je požehnaně. (25.08.2019)

Tak si nám kluci a Pavla v Mostě dopřeměřovali své dicky a mně nezbývá, než to nějak zhodnotit. Pružinové Kolečko opět zafungovalo, o tom není sporu. Byť byly některé výchovné momenty až votafakoidní, vždy je dokázal odlehčit správně načasovaný nekorektní moment. Trvám si tedy na svém - osvěta, vedená podobným způsobem je podstatně produktivnější, než šest set neziskovek, jedna Makrela, nebo sedm a půl Junckera dohromady. Cysdžendři z celé republiky požadují podpis tranďule, Rom je nejlepší přítel člověka a plešky si nasazují na kopytnaté hlavy paruky. Ok. Za týden si tedy stejně všimneme, že cigáni cigání i nadále, ale co už. Někde v podvědomí zůstane ona naděje, díky které se nebude vše jednopytlovat.... A teď to frajeři zkuste prodat do Jůesej. Ať se o nás taky trošku píše, ne? Dokud je tamním prcidentem Donald, tak Čekrypablyg asi neznukleují, ovšem až nastoupí Pákistánsko-černošská lesbičanka, přešitá třeba na... karafiát, bude potřebovat svého strašňáckého zahraničního nepřítele. Aha, mám prý ještě napsat, že to bavilo i starou. Tedy - bavilo to i starou, když to ausgerechnet vy potřebujete vědět. (28.02.2019)

Jestli existoval seriál, který jsem už z principu nechtěl nikdy vidět, byl to právě příběh z mého rodiště. Ještě dřív, než jsem jeho existenci zaregistroval, se totiž usadil snad v každém českém obýváku, na ulici se v úterý ráno mohutně hláškovalo ze včerejší epizody a když se člověk osmělil ozvat, že zatím Luďana a spol. nesleduje, odpovědí mu byl zaražený a nechápavý pohled. V okamžiku, kdy jsem získal dojem, že budu nejspíš opravdu ta poslední osoba, která ještě do Severky nezavítala, jsem tedy sebral odvahu - a zavítal. A jak se rozjezd překvapivě dravě daří salvou více či méně vtipných situací (a druhý díl to nadšení zase brzdí neutuchající snahou udělat z hlavní postavy nesnesitelného blba), musel jsem být chtě nechtě zvědavý, jak se z relativně nesourodé podívané dá vybruslit. Prušinovského zručnou ruku totiž většinou blokuje neustálé cílení na echt sociálno, ve kterém se sice silné malé příběhy hledají snadno, ale žánrové vybočování v jejich rámci často kvůli nutné nadsazenosti nefunguje. Tady tomu tak není a v první i poslední řadě za to vděčí hercům. Bez dokonale padnoucího obsazení by totiž skoky do romantiky, do existenciality a sporadicky až téměř do akce nemohly fungovat. Jenže jak nejoslavovanější Hofmann, tak fatální objev Stárková a můj osobní favorit Michal Isteník si uhrají jak prvoplánové grimasy, tak překvapivě nosné glosy, které nemohly než zlidovět a konečně i tu nejvážnější stránku. Za všudypřítomným "Dycky Most" nebo vulgaritou v každém vyhrocenějším dialogu se totiž skrývá překvapivě trefné poselství, které k mému šoku v mnoha bodech odpovídá mému náhledu na svět. V kombinaci se zvážněním posledních epizod rád odpustím úvodní rozevlátost a nesoudržnost a když se na samém konci rozezní první tóny jedné z nejoblíbenějších písní mého života, zapadne do sebe už úplně všechno. Na pár sekund jsem tak zvažoval i nejvyšší hodnocení, ve kterém mi brání jen ona nemilá upocenost českých počinů, které se pořád ne a ne zbavit ani v prvotřídních kouscích. Most! ale přesto k této skupině patří a i když bych před měsícem nevěřil, že to někdy napíšu, kultovní status mu přísluší plným právem. (13.04.2019)

Most má své kvality a přestože se odehrává v prostředí ztracených existencí, není hloupý a většinou i dává smysl. Pořád je ale v našich končinách možná až zbytečně adorovaný a to převážně z toho důvodu, že podobné kousky u nás nevznikají a vedle klasické české, seriálové tvorby, vyčnívá jak vztyčení prostředník. Když se na to ale člověk podívá nezaujatě, zjistí, že se toho v jednotlivých epizodách vlastně moc neděje a veškerý humor je založený na vulgarismu (rozhodně proti němu nic nemám a naopak ho kvituji) a jednoduchosti postav a jejich myšlení. Což je i na těch 45 minut docela málo. (25.02.2019)