The Call Up

Dominanta tohoto filmu je neotřelý nápad. Žádná komplikovaná akce ani triky, pouze jednoduchost. Je to sen každého hráče akčních her, zažít něco podobného pouze s nepatrným rozdílem, zůstat do konce hry naživu. Na druhou stranu s pocitem neohroženosti by nešlo zažít stejné pocity. To už se ale dostávám někam jinam. Jednoduchost a nápad byly to hlavní, ale jediné proč se dívat. Jak je ale bohužel běžné, postavy se často chovaly nereálně až stupidně. Některé proměny charakteru byly do očí bijící. A hlavně ten neuvěřitelný konec, co dokáže přeživší postava. The Call Up bych támaticky přirovnal k takovému komornímu nízkorozpočtovému Gameru. (01.10.2016)

Tron, Kostka, Zabij, nebo budeš zabit...Vetřelci...při sledování se vybaví celá řada podobných snímků, což nakonec nevadí tehdy, když je film napínavý, zajímavý a dokáže diváka vtáhnout. Až na poslední čtvrthodinu snímek ničím nepřekvapuje, hráči chodí sem a tam z jednoho patra do druhého, občas se střílí, leč nic bombastického se neděje. Dokud nepřijde bomba. Jinak jsem přesvědčen, že ve válečném světě, kde rozhodují zbraně, žena těžko vyhraje nad muži. Lstí a svodem ano, jenže to není ten případ...hm, v tom jde rozhodně o sci-fi. Třetí hvězda za konec, jinak ovšem na jedno zhlédnutí naprosto dostačující. (10.10.2016)

Film mne příjemně překvapil. Pustil jsem si ho v práci, abych měl sledování takového braku (jak jsem si původně myslel) alespoň placené. Jakožto fandu počítačových her mne potěšil i zajímavý koncept, ze kterého jsem nejvíc ocenil injekce na obnovení zdraví. Jinak herci byli dost prkenní, ale to v tomto případě nebylo nijak na škodu, jelikož mi alespoň tak nevadilo, že chcípaj rychlejc, než mozkové neurony po páteční kalbě. (11.09.2016)

Solidní akční béčko. Nejzajímavější je rozhodně nápad, kde skupina náhodných lidí se přihlásí na zkoušku nové videohry, kde výherce může vyhrát 100 tisíc dolarů, ovšem vše se změní, když ve hře půjde o život i zúčastněným. Skvěle vypadá virtuální svět, který má k počítačové hře velmi blízko, hráči mají za úkol projít 26 úrovněmi, kde zabíjí teroristy ( Mají vesty i lékarníčky a počítá se nejlepší scóre za level). Naštěstí je to i Rko a přestřelek je vskutku dost a jak je už známo v každém týmu musí být někdo hajzl. Překvapil i závěrečný zvrat, mínusem jest chování postav, které mi po čase začly lézt i na nervy. Silná trojka a doporučení. 69% (08.08.2016)

Niečo medzi zaujímavým a stupídnym béčkom kde sa skupina hráčov účastní tajomnej polovirtuálnej akcie, kde úlohou je prebiť sa cez nejakých 26 poschodí až na prízemie a získať tak 100 tisíc dolárov. Pojem polovirtuálny tu znamená že hráči majú na sebe simulačné uniformy a prilby, protivníci sú len pixely, ale smrť bude veľmi skutočná, lebo výstroj im v reále usmaží mozog elektrinou. Pochváliť treba že aj napriek nízkemu rozpočtu a faktu že sa to celé odohráva v pár miestnostiach je vizuál prekvapivo OK a rýdzo funkčný. Samotná akcia je už na tom horšie, väčšina levelov sa vlastne odohrá len skratkovite s nejakým pif a puf a najviac sklamal ten kde je akože únik plynu a môžu sa používať len nože, čo je nakoniec využité len na jedno jediné zapichnutie, naviac od chrbta. Napriek tomu je to fajn napínavé, k čomu sa neskôr pridá aj motív časovanej bomby ktorá má odpáliť budovu. Postavy mi neprišli až tak retardované, skôr zamrzelo všetko to predvídateľné klišé typu dvaja zranený ale len jedna lekárnička ( na liečenie virtuálnych zranení sa tu používa klasická strieľačková metóda ) či maník z ktorého sa vylúpne pekný hajzel idúci hanebné sólo cez mŕtvoly ostatných. Najvtipnejšie na tom boli tie scény kde herci nešikovne imitovali akože sa pokúšajú dať dolu helmy čo nechcú pustiť ( a srandovne hulákajúci virtuálny seržant im to dá kruto zožrať, to bol dobrý nápad ) No a finále s odhalením organizátora celej akcie podľa mňa vôbec nedávalo zmysel. Napriek jasným nedostatkom to nebola nuda, dobrá atmosféra a chladná synťáková hudba tomu dávala solídny nádych permanentnej melanchólie. (11.03.2018)