Volyň

Sorry Majku a verbale, ale nemůžu sdílet vaše nadšení. Mám holt problém s filmem který se téměř dvě hodiny rozjíždí a když se konečně rozjede, tak skončí v nejlepším. Jasně není to pro každého, je to syrové, naturalistické a brutální... ale tak moment fakt mi chcete tvrdit, že tohle už tu nebylo?! Tak jistě válka je svinstvo to víme a to, že my Slovani jsme když jde o vzájemné vyvražďování ta největší prasata to taky není nic nového, takže ten drsný nekompromisní závěr filmu to na slabý 3* vytáhne, ale na víc to není ani náhodou.50% (07.04.2017)

Wannabe Jdi a dívej se, kde publikum dostává důkladnou lekci v samoúčelnosti. Zatímco sovětský majstrštyk bravurně pracoval se subjektivní perspektivou a válečná zvěrstva servíroval jaksi přirozeně - často jen letmými hlediskovými záběry či prostřednictvím zvuku a dějů mimo záběr, zde musí být každé úmrtí jako z torture porn. Událostmi sice provází hlavní hrdinka, ale příběh se drolí na více epizodek, z nich každá končí jen dalším brutálním zabitím, a nechtěně vzniká chaos, v němž se těžko orientuje. Film přitom aplikuje subžánr o komunitě postav, která se k sobě v různých obdobích chová odlišně, ale pro náhlý přechod mezi etapami chybí psychologická vodítka a spoléhá se jen na ten chaos, vyznačovaný brutalitou a myšlenkou, že všichni jsou svině. Jistě, oni skoro všichni svině v koutku duše jsou a za války se morální lajny smazávají tak, že si to ani nechci představit (a v tom ten film určitě nelže), ale jako dějepisná lekce je Volyň zkrátka hrozně samoúčelná a repetitivní. Kdo neviděl a schází mu možnost porovnání, nechť se na zmiňované Jdi a dívej se rychle podívá.. (12.05.2022)

Ukážkový príklad toho, kde obsahová náplň a myšlienkový presah jasne prebíjajú formu a dramatické spracovanie... Prvá polovica po dramatickej stránke mierne zaostala za tou druhou. V rámci príprav postáv na katastrofu, tušenia niečoho zlého a hlavne čo sa týka ich empatického zblíženia sa s divákom, išlo urobiť viac. Emotívna stránka mohla byť aj v prvej polovici na úrovni tej druhej. No druhá polovica z každého uhla pohľadu ponúkla perfektnú filmársku robotu - dráma, emócie a nepredstaviteľný masaker, pri ktorom kamera uhýbala len zriedka. To všetko robí z tohto diela niečo výnimočné, pričom dvíha varovný prst nad ľudstvom ako takým. Behá mráz po chrbte nad tým, čoho je človek v mene nenávisti schopný. Želám si, aby už nikdy človek človeku nerobil také veci ako tu vo filme, no žiaľ toto moje želanie ostane len v rovine zbožných a utopických prianí. (12.04.2017)

No, a pak i u nás máme lidi, co si ve své nekonečné blbosti zakřičí "Sláva Ukrajině! Hrdinům sláva!" a drží minuty ticha za Banderovce. Střídání několika etap na území Volyně od roku 1939. A každá z nich je horší než ta předešlá. Na začátku jsou Ukrajinci naštvaní, že mají Poláci všechno, tak začnou vítat Sověty, pak Němce a nakonec začnou vládnout sami. Je zajímavé, že řadoví sovětští i němečtí vojáci ani nejsou nijak démonizovaní, za prvních je zdrojem zla NKVD, za Němců Einsatzgruppen. Pak ale přijdou na řadu "domácí", tedy sousedé, a i když to po předchozích dvou etapách nevypadá, tehdy teprve začíná to skutečné peklo, násilí, které nemá naprosto žádný smysl, ztvárněné naprosto naturalisticky a snímané tak nějak mimochodem, podobně jako ve zde častokrát vzpomínaném Jdi a dívej se (a připomněl bych i velmi podobný Nanking! Nanking!). Ano, mohl bych také vytýkat jako někteří, že film se občas trochu rozpadá do jednotlivých epizodek, které někdy nejsou jasně uzavřené, ale proč bych to dělal. Co musím pochválit, je, že se film prakticky v jakékoli skupině, která se tam vyskytne, nebojí ukázat alespoň pár lidí se svědomím (např. porovnání dvou naprosto rozdílných kázání dvou pravoslavných kněží, z nichž jeden chce zaplavit zemi krví Poláků, druhý naopak prosí lidi o mír). (23.09.2018)

Před shlédnutím snímku doporučuji si něco o Volyňském masakru zjistit. Já zajímám o druhou světovou válku, ale nic jsem o tom nevěděl. Polsko - Ukrajinské vztahy byly léta zamlčovány. Film vlastně nemá solidní začátek a konec.Preferuje vám nakouknout na jednotlivé situace a do postav, do kterých ale neproniknete. Je to film o kmenové/rasové válce. Točí se okolo vedoucí herečky. Má neutrální realistický pohled. Z polského pohledu samozřejmě označení jako genocida. Je zde zmínka o její podpoře Němci. Žádné detaily o následné polanizaci území. Film ale splnil svůj účel ukázat otřesné zrůdné praktiky etnických čistek a role církve a Stalina v nich. (08.04.2020)