Ptáci

Skvělý důkaz toho, že i tak "nízký" subžánr, jakým je zvířecí horor, může disponovat kvalitním scénářem, který věnuje postavám (nutno dodat, že výborně charakterizovaným i zahraným) a vztahům mezi nimi mnohem více prostoru než oněm ptačím útokům (což ale jistě spoustu hororových nadšenců značně otráví), které působí spíše jako katalyzátor dění než jako ústřední motiv. PTÁCI jsou tak ve výsledku bezchybným (stárnoucí triky jsem ochoten odpustit) a komplexním mixem hororu, katastrofického thrilleru a rodinného dramatu s prvky romantiky. A gradace děje je zde skoro stejně tak precizní jako v OKNU DO DVORA. 100 % (18.01.2003)

Film ve mně nevzbuzoval přílišné očekávání, ale já tajně doufal v překvapení. Začátek moc slibný nebyl, připomínal míchaninu romantické komedie s dramatem a naznačoval úplně jiné vyvíjení příběhu. Avšak jak se "zlo" začalo stupňovat, přibývalo víc a víc napětí, až se z toho vyklubal solidní mix thrilleru a hororu. Směrem ke konci atmosféra houstla tak, že i sám divák mlčky seděl zařezaný na židli a maximálně sympatizoval s hlavními hrdiny (i přes občasné hloupé chování Melanie). Zprvu jsem byl mírně zklamaný z absence hudby, která může zvláštně u tohoto žánru slušně vypomoct, ale nakonec se ukázalo, že ono zlověstné ticho společně s očekáváním hluku ptáků bylo natolik působivé, že nějaká skladba by atmosféru asi nepodtrhla více. Otevřený konec mi překvapivě ani moc nevadí, stejně tak triky, na kterých se přece jenom už trošku podepsal zub času (směšně, úsměvně nebo trapně ale rozhodně nepůsobily). Ve výsledku to vidím na solidní 4*, škoda slabšího úvodu. (03.06.2012)

Horror s romantickým pozadím je zaujímavá kombinácia a pre majstra bola určite aj výzvou, pred ktorou ale neuhol a postavil sa k nej znova po svojom. Teda po zvyknutí na Hitchcockov štýl som nečakal horrorové scény od začiatku alebo nejaké krvi prelievanie. O to viac si znova dáva záležať na stupňovaní napätia a prepracovaním scén s útokmi vtákov na maximum. A to je už čo povedať, keď tieto scény sú atraktívne doposiaľ a mrazilo ma pri nich kvalitne. Trošku mi to všetko pokazil slovenský dabing a menej presvedčivý výkon Tippi Herden. 80%. (13.10.2007)

Skvělý film, který mě i při druhém zhlédnutí přikoval k obrazovce. Osobně si nemyslím, že by to byl zrovna horor - až na několik proslulých přízračných záběrů na ulice obsypané ptáky zde toho strašidelného moc není. Kdysi jsem myslím někde četl, že mistrovství tohoto filmu tkví v tom, že se v něm Hitchcockovi podařilo zdánlivě nemožné - naučit lidi bát tak mírumilovných stvoření, jakými ptáci jsou. Tomu ale moc nevěřím a ani v nejdivočejším snu si nedovedu představit, že by mohlo dojít k tomu, aby ptáci typu racci nebo kosi jaksi "uklobali" člověka k smrti. Ta představa je zcela absurdní až směšná, a vede mě k domněnce, že hejna zdivočelých ptáků zde mnohem spíše představují symbol, který po mém soudu velice trefně psychoanalyticky určil Slavoj Žižek v dokumentu PERVERZNÍ PRŮVODCE FILMEM: "Divoké ptačí útoky jsou zřejmě třaskavé výbuchy mateřského superega, mateřské osoby, která se snaží zabránit sexuálnímu vztahu. Takže ptáci jsou surová incestní energie." Z tohoto pohledu jsou PTÁCI vlastně úplně jiným filmem, než se jeví při povrchním sledování, a tento interpretační rámec je posouvá do zcela jiné roviny, kde vlastně vůbec nejde o zastaralou úroveň triků a podobné podružnosti. Záleží jistě na každém, aby si názor udělal sám, ale osobně si skutečně myslím, že tento film si přívlastek "mistrovský" zaslouží. UPDATE 30.8.2019 - I na potřetí mě ten film vrcholně bavil, protože je prostě tak dobrý. Tippi Hedren (stále žije a je jí 89 let!) je pro mě osobně asi nejúchvatnější hitchcockovská blondýnka (Rod Taylor mi zde napak dost vadí), děj je neuvěřitelně zábavný a vtáhne do sebe od první minuty, celé to má fantastickou atmosféru a neuvěřitelně dokonalou kameru - některé kompozice záběrů zde berou dech - a finální záběr je tak nádherný, že ten film prostě působí jak z jiného světa. Pro mě osobně jsou Ptáci jedním z nejlepších Hitchcockových filmů, který vůbec nestárne a s lety zraje jako víno a je čím dál lepší. (16.06.2013)

Pro pobavení zde záměrně uveřejňuji komentář sepsaný po první projekci, z dob, kdy jsem si o Hitchcockovi myslel tak akorát to, že je "mistrem hororu", což raději přejdu bez poznámek. Moje prapůvodní a dnes již přežité dojmy byly takovéto: "Paradoxně se mi mnohem více líbí první polovina filmu, kde nádherně vynikne hravý scénář a prostor dostane i nezávazný a jemný humor. Následné "nervydrásající" ptačí ataky jsou sice (až na výjimky) i dnes velmi povedené, ale za ta léta stačila vyprchat veškerá atmosféra, která celý film držela pohromadě. Velkým zklamáním pak pro mě byl závěr - nijaký, prázdný, pouze vizuálně zajímavý. A vážně si nejsem jist, jestli bylo od Hitche zrovna dvakrát moudré rozhodnutí, ponechat film bez originální hudby a angažovat Herrmanna jen jako poradce při vytváření zvukových efektů. Minimálně originální tah to byl, o výslednici by jeden spekuloval. Nejlepší, nejvymazlenější a vůbec nej scénou je (jak už trefně poznamenal Tosim) slet "sokolíků" za zády nic netušící Tippi Hedren. Proč nebyl takový celý film?" Dnes bych Ptáky charakterizoval jen jedinou větou: MISTROVSKÉ DÍLO, ke kterému se však musí najít cesta. (10.07.2008)