Kosmo

První díl jsem viděl jako prequel až po druhém a třetím, takže v pohodě. Jasně, např. rozhovor o tom, že hodit to na kuchařku, je eufemisticky řečeno poněkud nekonzistentní, nebo že když jednoho vyhodíme, vystačí nám palivo. Ale vadí? Symbolika vole! Taky dialogy občas jak z příručky pro začínající shitkomáře, ale jak upozorňuje Subjektiv: bez smíchu. A hlavně to není sitkom, nýbrž, jak deklarováno v titulcích, sittrag. A především český hrdinský epos. Polak v nebešpčenštwje! Oběť pro národ, Kábrte! Průlet Boženy Němcové. Smíření, kontemplace. Ty vole Slováci! Ř!!! Takže chtít z toho mít český Ano pane ministře je velmi přízemní, byť i tato linka je podstatná. Metodicky seriál není jen prorockým výkřikem (natočeno vloni) a nedisponuje jen detailistickými vychytávkami či nekončícími sledy naprostých odbourávaček (už jen pohled na Novotného za stravenkovou pokladnou je za všechny hvězdičky). Stojí za pozornost i koncepčně. Věren svému žánrovému zařazení "sittrag" zpravidla nechává díly vrcholit eskalujícími a přitom nečekanými katastrofami, na některé z nichž, troufám si tvrdit, nemůže být divák sitcomu emočně připraven. Nejbrutálněji strohým sponzorovým vyškrtnutím kapitánky poté, co se divák s postavami během dvou dílů už sžil a hodlá jim fandit. Jeden škrt pera, banální scénka a kapitánku už víckrát nespatříme, beze slova rozloučení. Nastupuje Agáta. To vyškrtnutí ovšem představuje další koncepční zajímavost. Jeho zdůvodnění jen tak prošumí a zní jako scénáristicky nepodařený (nebo trapný) vtip. Kdyby scénky s růstem prsou byly už před tím, byl by to pak standardní vtípek, jenže ony jsou až v závěru seriálu, aniž by jakkoli usnadňovaly si na kapitánčino vyškrtnutí vzpomenout, takže my méně bystří na to přijdeme až po několika dnech při rozjímání nad dílem a kdo ví, na co všechno jsme ještě vůbec nepřišli. (01.12.2016)

Baldýnský to asi neví, ale kromě hloupých ženských, naivních ženských, prsatých ženských, ženských, co se svlíknou před každým, a ženských, co vaří knedlo, zelo, vepřo, existují ještě ženské, co by mu rády řekly, že je šovinistické prase. Tak, a teď k tomu ostatnímu: satiru to vidělo z okna Kuřípu, skupinka kosmonautů "fungovala" jen v posledním dílu a natáčet seriál, ve kterém se sebelituje a sebemrská český národ, je spíš smutný, než zábavný. (22.11.2016)

Docela jsem tomu dával naděje a první díly mě opravdu bavily. Bohužel těmi posledními rapidně klesá humor a už to nelze brát ani jako nadsázka. Takovou roli si Dejdar nezasloužil, Josefíková hraje blbku blbě a ministr s podprdou je prostě šlápnutí vedle. Ten závěr je o ničem a tak jsem rád, že to nakonec mělo jen pět dílů. (06.01.2017)

Mělká satira bez hrany, která se nedotýká prakticky vůbec ničeho a jen ždíme všechna ta klišé, kterým se o sobě tak rádi smějeme. Občas vykoukne povedenější bezkontextový vtípek, tak jeden dva za epizodu, ale nebaví mě na ně čekat. Všechen ten hajp je mi upřímně záhadou. Naštěstí jsem to viděl na první projekci ve Varech, kdybych byl dopředu natěšený vším tím pozitivním šumem, bylo by to pro mě asi o kus horší. (21.09.2016)

Jsem na tom jinak, než ostatní spoluhodnotící. První dva díly jsem se smíchy válel po podlaze, v průběhu třetího se něco zlomilo a já už se nebavil tak, jako předtím. Analýzu na to nemám, beru to pocitově, takže napíšu, že Tomáše Baldýnského sleduju už dlouho. Reflex, Zelený Raoul, Baldachýn (na mě až moc drsné), Odvážné palce, Poslední slova (17. Tysdopad mi mluvil z duše), dokonce i Comebacku jsem pak přišel na chuť. S Baldýnským mám hodně často rozdílné názory, ale ctím ho jako osobnost, takže jsem rád, že napsal tenhle nejlepší český komediální seriál za posledních několik dekád. Posunul se, v lecčems se poučil, ale hlavně udělal dobrou práci! (01.12.2016)