Vysvobození

I přes nepříliš uspokojující hodnocení filmu musím řici, že se mi velmi líbil. Válečné téma je sice již opracované snad ze všech stran, ale málokdy je podáno do jednoho z nejcitlivějších pohledů - do toho dětského. Davidovo putování je plné velmi pěkných scén, které podtrují útrpnou dobu pracovních táborů a první náznaky sílícího komunismu. Finální výkon Joan Plowright vše jen podtrhuje. Velkým mínusem je přílišna zbrklost celého děje, někdy si připadám jak na běžícím páse. Chlapec je tam, tu zas tady a místy je prostě do probíhajícího děje udělána díra do neznáma. I přesto jde o povedený kousek! (31.07.2009)

Námětem je výborná kniha Anne Holmové "Já jsem David". Bohužel Paul Feig nedokázal románu dát vhodnou audiovizuální podobu. Ben Tibber je vysloveně nevhodně vybraným představitelem, který působí nepřirozeně. Úpravy ději také nepomohly. Hřebíky do rakve trapnosti zatlouká český dabing. Caviezel s Plowrightovou hrají rutinu, ale pozvednout film z nouze všednosti nedokážou. Kniha 90%- film 50%. (20.10.2013)

Po celou dobu sledování filmu jsem si říkal jaká je škoda že tak poutavý příběh je tak nehorázně promarněn pod nepříliš působivou režií, nepřesvědčivými hereckými výkony, zmateným vyprávěním a strašlivou hudbou... A nakonec? Nakonec jsem sám sebe překvapil, protože jsem byl dojatý a celou cestu vlastně prošel s hlavním hrdinou ruku v ruce s dokonalým pochopením jeho pocitů... Pěkný film postavený na krásném příběhu, který bohužel pokulhává jak v rovině herecké, tak režijní, ale ve výsledku vám to bude stejně jedno - protože je dojemný a dokáže říci něco o pocitech a životu osudem těžce prozkoušeného malého chlapce.... Co nelze odpustit je místy opravdu rušivá hudba - slušné ***1/2. (01.06.2007)

Nevím, zda se tento příběh (alespoň rámcově) opravdu stal, nebo zda jde kompletně o literární fikci, ale námět filmu slibuje slušné drama s pěknou citovou ždímačkou. Nic z toho se - s výjimkou jediného okamžiku v závěru - nekoná. Celé dobrodružství malého Davida je strašně vykonstruované až umělé, citově sterilní a často nelogické. Autoři zcela promrhali potenciál, který takovéto putování uprchlého dítěte nabízelo a natočili lineární, nudný film bez jakýchkoliv překvapení či emocí, zato plný nelogických situací. Chlapec se například na svém putování s každým (včetně dětí) plynně domluví anglicky, což je zejména v jižní Itálii v 50. letech naprosto utopistická situace. Přitom právě komunikační problémy přímo nabízely dramatické zápletky dobře ilustrující chlapcovu ztracenost v cizím světě. Ale američtí tvůrci zřejmě předpokládali, že podobně jako v USA, tak se i v Evropě kdekoliv domluvíte anglicky... Prostě škoda, škoda - tohle téma mohlo být zpracováno mnohem silněji. (15.11.2008)

Z Bulharska do Dánska přes Itálii? To byla neuveřitelná štreka. Cesta tu musela být strastiplná a dobrodružná, ale jak to podává David, byla taková odlehčená. Jestli to bylo tím, že jsem všechno dění sledovala jeho očima. Nevím. Až záběry z lágru dokazovaly o co se jedná. Myslela jsem si, že ten hlas, co mu radil a dával instrukce, byl Johana. Pak přišlo velké překvapení a všechno do sebe zapadlo. Když vzal David v obchodě knihu do ruky, tak jsem se rozbrečela. Ještě, že mu do cesty přišlel anděl v podobě malířky Sofie. Jenom mi pořád není jasné, jak mohl být malý kluk v lágru s dospělými chlapy. I když vysvětlení tam možná je. (26.07.2016)