Ztracená tvář

Čo už išlo českým filmárom v sedemdesiatych rokoch od ruky, bolo v predchádzajúcej dekáde ešte mierne rozpačité. Samozrejme mám na mysli úroveň crazy sci-fi komédií, pretože Ztracená tvář skrátka nedosahuje svoj vysoký potenciál. ústrednú myšlienku počujeme viackrát, čo ale obzvlášť neprekáža, len sa s ňou mohlo v scenári pracovať trochu sústredenejšie. Počuť hovoriť Františka Filipovského iným ako jeho dokonalým hlasom nech je mementom, že to skrátka ešte v polovici šesťdesiatok nebolo na poli crazy komédie ono, žilo sa vtedy novou vlnou. "Tvář není jenom ksicht". (19.03.2023)

„Zpověď na lačno-lepší než šípkový té!“ O existenci Ztracené tváře stejně jako jejího tvůrce Pavla Hobla jsem neměl dosud potuchy. Napraveno. Jestli se film na něco opravdu může spolehnout, tak je to výtečný Brodský, výborně obsazený a snad ještě lépe hrající. Dále je to Fred Delmare a jeho neokoukaný, netypický kukuč. Nesmím zapomenout ani další herce v úsměvných roličkách (Brejchová, Effa, Schránil a další). No a v neposlední řadě nemálo komických situací a trefných frků. Postupně se však (opravdu netuším proč) z této odlehčené a vcelku sofistikované sci-fi komedie stává nepříliš vtipná mravokárná satira (na což mě snad měl připravit ten titulek s „traktátem o vlastnostech člověka“, asi…). A „korunuje“ to konec s „tváří“ (který odporuje všemu dosud viděnému, sci-fi nebo ne). A to je velká škoda, protože po dlouho dobu jsem se bavil více než solidně. Dávám ještě slabší 4*, škoda té „změny kurzu“. „Chcete ji?“ - „Prosím?“ - „Jestli se s ní chcete vyspat.“ - „Ne, ne, já neberu honoráře v naturáliích.“ (13.01.2018)

„Čím budou ty vaše ručičky zlatější, tím líp pro mne, hahaha.“ Páter Hopsasa, profesor MUDr. Kirchenbruch atd. Když Kráječ říká „jsem děsnej fanda na knížky, jednou jsem dokonce vyloupil půjčovnu“, míní tím pravděpodobně, že je milovníkem literatury a že vyloupil knihovnu. Režisér prakticky neznámého jména Hobl mě ani napotřetí nezklamal. Opět krásná podívaná, opět přesný delikátní humor v lehce stravitelném, nicméně výživném filmu, opět pečlivost v každé drobnosti, důraz na každé marginální postavě. Opět trefné postižení jisté stránky „ducha doby“ (s Marvanem také parodie na Hříšné lidi města pražského – tři roky před jejich vznikem). Opět geniálně jednoduché hrátky s filmem (tentokrát vložky s vědeckou prezentací, ilustrační výjevy v kostele, wtf odnikud se vynořující staré postavy, jistě najdete další prvky, viz též Radek99). Opět podobenství (nebudu moralizovat, zmíním jen nepodstatný detail: Kráječ a dr. kráječ). Nezanedbatelným kladem je, že Hobl dokáže ve své komedii i z Filipovského vykouzlit zajímavou figuru (viz jedinou páterovu scénu, potom ovšem Kráječ), oprostiv ho od jeho typické polohy (prostě „ztracená tvář“). (Dále SPOILERY) Úvod: Brodský představuje svou epochální vědecko-lékařsko-spasitelskou metodu, načež začínají titulky u ležící gangsterské pistole. Atd., atp. Jeho doktor Bartoš začíná jako karikatura doktora Galéna (také on je lékařem chudých), během okamžiku se změní v dandyho, jemuž svět leží u nohou (milenka věda se změnila v prostoduchou slečinku s tenisovou raketou), nazítří je psancem a končí s tváří gangstera jako parodie vynálezce krakatitu. Brodského židovsko-goebbelsovského ksichtu bylo sice škoda, tato ztráta je však více než nahrazena příběhem prototypických tváří, jejich metamorfózami, odlučováním a setkáváním. „Až dosud jsem byl, jak dobře víte, přesvědčen, že člověka určuje za prvé prostředí, za druhé chování, za třetí motivace.“ Pointa mě, po okamžiku finální šokantně aktuální apokalyptiky, pravda poněkud zaskočila svým „vše se v dobré obrátilo“, ale jak se ukazuje, ono je to s tou vlastní tváří také všelijaké. Ostatně, „nehne se ani myš, střílíme bez výstrahy!“ (05.03.2012)

Typická nesvadbovina, tedy napínavá, nápaditá, černohumorně vtipná a hlavně nadčasová věc. Film je navíc velice dobře natočený, ohudebněný a skvěle odehraný - když se ze scény vytratí "frankensteinovský" Vlastimil Brodský, přebere otěže skvělý Martin Růžek, navíc tady máme i Františka Filipovského (který vypadá trochu jako Lenin), krásnou Janu Brejchovou, Jaroslava Marvana na straně zákona a Ninu Popelíkovou či Karla Effu na té druhé. Zkrátka dost, dost dobré pokoukání. Vůbec bych se nedivil, kdyby o 30 let mladší akčňák Tváří v tvář opravdu opsal hlavní myšlenku právě odtud. (27.09.2011)

Ono je to takové moc šestákové, naivním ztvárněním podsvětí i společenských vrstev to připomíná Osvobozené divadlo a filmy V+W. Herecky ovšem vedeno spíš jako němá groteska, herectví bez přehrávání si udržel jen Brodský. Ocenění si zaslouží nápad a především odvaha jej realizovat. A kdo viděl Face/Off, jen si cimrmanovsky potvrdí, že "zlaté české hlavičky opět pomohly k úspěchu filmařům jiných zemí..." :) (24.12.2018)