Moonlight

Z černošských na Oscara nominovaných filmů asi ten nejlepší, ale stejně si nejsem úplně jistý, jestli je nominace na nejlepší film zasloužená. Poslední třetina filmu je vysloveně nepovedená a nudná, kdyby se rozpracovaly první dvě třetiny, mohlo z toho být trýznivé drama zaměřené na dvě menšiny a jeden patologický jev ve společnosti. Janelle Monae jsem dnes již podruhé nepoznal, ale za to vyzdvihuji výkon Naomie Harris, ten je jediný ryze oscarový, protože naše Moneypenny hraje jako o život. (26.02.2017)

Zkrocené ghetto. Chápu všechny, kteří tenhle film odsoudí, neboť ten levicově liberální aktivismus, ba čirá ideologie z toho jen čiší...do kteréhož kontextu pak patří i udělení Oskara, dřív stačilo natočit drama o rasové segregaci či historický exkurz do období otrokářské minulosti Spojených států, dnes už to nestačí, dnes musí být hrdinové nejen z černošské menšiny, ale ještě navíc i z gay komunity a sociálního dna společnosti, z prostředí narkomanů - jakási menšinová triáda - rasová, sexuální i sociální. Už chybí jenom transgender osoba, pedofilie a zoofilie, nebo jakým směrem to dál půjde... Na druhou stranu je Moonlight skutečně dobrý film, výborně promyšlený, natočený i zahraný, jemný a zároveň syrový. Jen ta umělecká kamera mne občas dost rušila, té kinetiky a výkyvů bylo místy až příliš... PS: Mnohem lepší a především ideologicky nijak nepotřísněné drama z amerického černošského ghetta nabízí tento rok Kecky debutujícího Justina Tippinga... (28.02.2017)

Kdybych viděl tento snímek před vyhlášením Oscarů, tak dám pravděpodobně ušmudlané 3 hvězdy. Když se ovšem člověk kouká na snímek, který byl za uplynulý rok shledán tím nejlepším, tak má logicky nemalá očekávání. Ta zůstala v tomto případě zcela nenaplněna. Film to nebyl zlý, ale toho Oscara dostal za co? Přestávám mít černoušky rád. Dlouhá léta byli vnímání jako podřadná rasa a nyní si mají potřebu něco neustále kompenzovat. Loni si jich páni akademici nevšimli, tak si letos vyplakali sošku za nic výjimečného. To stejné Mahershala Ali, ten frajer se objevil pouze v první třetině filmu, přičemž nepředvedl zhola nic, za co by si zasloužil nějakou pozornost. Michael Shannon i Jeff Bridges byli v kategorii vedlejších herců asi stotisíckrát lepší. Ještě jedna podobná fraška a začnu těm trapným opicím říkat negři. Když chtějí ti dementi ocenit téma snímku, nechť dají Oscara scénáři. S tím nemám nejmenší problém. Už třetím rokem po sobě vyhrála Oscara za nejlepší film totální píčovina. Začíná mě to už dost vážně srát. Sentimentální pohádka o negrovi, který hledá v nelehkých podmínkách místo v životě, sexuální orientaci a vlastně i sám sebe. Chytněme se za ruce a poserme se z toho. Totálně průměrná záležitost! Jediný pocit, který ve mně snímek za celou dobu vyvolal byl ten, že se mi při té teplé scénce na pláži obrátil žaludek. (01.03.2017)

Jestli se tomuto filmu nedá něco upřít, tak skutečnost, že Barry Jenkins je hodně šikovný režisér, který si k sobě přibral neméně šikovného kameramana Jamese Laxtona. A i když tato šikovnost jde ruku v ruce s herci, kteří tu nehrají vůbec špatné, největší problém mám hlavně s tématem, který ne, že by nebyl nezajímavý, ale zajímal mě spíše čistě z oskarového hlediska. Osobně totiž hodně těžce vnímám životní osud mladého Chirona, který se nachází ve společnosti, která jde totálně mimo mě. Ve filmu nerozumím nikomu a sleduju samotného Chirona, který se těžce vyjadřuje a spíše to všechno sleduje jako kdyby z nějakého povzdálí. Zřejmě asi vnímá, že to, co se kolem něj děje, není úplně ideální, ale sám s tím nedokáže nic udělat, takže se snaží aklimatizovat, ale i přesto si udělat svůj vlastní úsudek. Zvláštní film, dobře natočený, ale mně hrozně nepřístupný. Těžce se mi hledala jakákoliv emoce, které bych se mohl byť jen chytit. (14.02.2017)

Ok, takže v roce 2017 stačí k získání Oskara za nejlepší film, abychom hrubě sestříhali tři životní etapy nezajímavého černošského homosexuála, proložili je řádkou těch nejpoužívanějších sociálních klišé o matičce feťačce, moudrém mentorovi-dealerovi či školní šikaně a pozlatili poetickou scénou o očištění v mořských vlnách. A přitom abychom jedinou linii vyprávění nerozvedli tak, aby měl divák šanci k hlavní postavě přilnout nebo poznat, co je mu vlastně primárně sdělováno - na příběh o vyrovnávání se s homosexualitou je ve filmu málo sexuálního náboje (no vlastně díky Bohu), na zpověď o adaptaci na vlastní prostředí je moc zkratkovitý a nepřekvapivý. Opravdu potěší jen věrohodní herci v čele s Naomie Harris, která by si paradoxně jako jediná Oskara zasloužila, a vymazlená kamera, jejíž součinnost s mrazivým soundtrackem buduje dobrých 80% celkové depresivní atmosféry. Moje oko pak ještě speciálně potěšila kráska Janelle Monáe, i když tu působila trochu moc..... studeně. Hodně slabé 3* (27.02.2017)