Zákon Helena

Slavný Berdychův gang jsem v podstatě neznal, takže jeho představení v tomto dokumentu mě velice oslovilo. Nedokážu přesně určit, nakolik je to tím, že příběh je sám o sobě zajímavý a nakolik je to tím, že je v tomto díle kvalitně zpracován. Mám spíše pocit, že jde o to první. Petra Nesvačilová si počíná tak nějak normálně, trochu mě iritují ty její stupidní dotazy na peklo/ráj, ale obrovský obdiv a dík za to, že dokázala něco takového vytvořit. Pokud se začínající a/nebo mladí filmaři pustí do něčeho takového, vážím si toho nesrovnatelně více než hipsterské masturbaci nad artovými sračkami při studiu bezvýznamných filmových škol. :) 7/10 (18.04.2017)

Dokument těžící z atraktivity tématu. Připadalo mi, že Helena Káhnová je tam trochu na vedlejší koleji. Působilo to na mě spíše jako dokument o Petře Nesvačilové zpovídající účastníky případu Berdychova gangu. Helena Káhnová a Tomáš Gregor, kteří za rozbití Berdychova gangu dostali zdrcující odměnu 10 000kč, by si za svoji statečně vybojovanou a vítěznou bitvu ve válce se zločinem rozhodně zasloužili lepší dokument. (10.11.2016)

"Ta galerka, správná, má policajty na to, aby dostávala informace. Kdy koho jdou sebrat, koho dělaj, na kom jsou rozpracovaný. Ale nikdy oni si nedovolí se jich zeptat, co oni dělaj. Co je tobě, policajte, do toho. Já mám miliardy, ty máš dvacet tisíc měsíčně." A o tom to podle mě mělo bejt. O prorůstání organizovanýho zločinu do policejních řad. Možná o tom, že Berdychův gang řídili policajti. A určitě o tom, jak Káhnová s Gregorem museli jít proti vlastním kolegům. Ne o tom, že poctivá paní režisérka nakoukne mezi šmejdy a pak má strach. A výsledkem toho strachu je to, že odvážný téma skončilo někde v očistci. Přesto tři hvězdy za snahu. (16.02.2022)

70% velice dobré téma a postavy. Zároveň si myslím, že systém vyprávění není zcela nejšťastnější. O Berdychově gengu se toho až tak moc nedozvíme - viděl bych jako přínosné, kdyby se divák více (hlavně na začátku dokumentu) dozvěděl a tom, co všechno mají za sebou, co všechno provedli apod. Ale proč, když se to jmenu Zákon Helena - takže bych předpokládál, že dokument bude věnovat hlavně velmi zajímavé a odvážné policistce Heleně. Avšak ani tato linka není příliš silná - něco málo na záčátku, pak skoro vůbec nic (divák skoro zapomíná na vyšetřovatelku) a až na konci zase výrázná postava. O Heleně se toho také moc nedozvíme, jsou zde náznaky, ale spíše jako u vedlejší postavy. Tou hlavní jsou členové Berdychova gangu. Myslím, že by snímku pomohlo, kdyby Helena procházela stále celým dokumentem (už ten název naznačuje, že to je hlavně o ni) a více vyprávěla a komentovala svým postojem a pohledem děj - což by jistě mohlo být zajímavější a ucelenější, nežli několi míst, kdy autorka komentuje, že se bojí a že k tomu má jistě důvod. Nic proti Petře Nesvačilové, respekt a uznání za natáčení se skutečnými členy gangu apod., udělala kus dobré práce - jen dramaturgie trochu pokulhává, aby to bylo ucelenější a ve výsledku i silnější. (23.01.2017)

Jmenuje se to Zákon Helena, ale o Helené Káhnové je to minimálně. Snaží se to mluvit o podsvětí 90. let, ale když se k němu autorka dostane, přizná, že se bojí jít dál. Je to o vině, trestu, šílených devadesátkách a deziluzi z policejní práce, ale režisérka věnuje první a poslední záběr sama sobě jak jde po náměstí. Kde se v člověku najde taková egocentrická arogance obtočit takto zásadní témata a příběh kolem sebe? Nesvačilová je totiž archetypem špatného dokumentaristy, protože se nedokáže ve všech načatých tématech odrazit od ničeho jiného krom sebe ("Já bych..." "Teda já nerozumim..." "Pro mě je to..."), přičemž se snaží věnovat době a situaci, kterou "nezažila" (v roce 96 jí bylo 10 let). V dialozích obvykle mluví častěji než ten, s kým rozhovor dělá, neobratně tlačí aktéry do nějakých pozic, kde by je chtěla mít a fyzickou bolest jsem zažíval prakticky kdykoli, když byla ve vzduchu nějaká otázka typu "Myslíš, že skončíš v nebi nebo v pekle?" Přičemž zkorumpované a morálkou naprosto nedotčené struktury českého podsvětí 90. let jsou nepřebernou studnicí varovných témat, jimž se dá dnes jen těžko věřit. Koho alespoň trochu zajímá, jak to vypadalo v devadesátých letech za plentou, ať zkusí třeba dokument Tělo bez duše. (19.09.2018)