Bezstarostná jízda

Volnost, cesta, svoboda, hippie, tráva, muzika, motorky, 60. léta. Díky "Bezstarostné jízdě" se zrodila nezávislá tvorba, myslím, že jako první získal přídomek kultovní a stal se, spolu s Antonioniovou "Zvětšeninou" a Nicholsovým "Absolventem", nejsilnějším mementem generace 60. let. Born to be wild... 100%. (07.03.2009)

Roadmovie z konce 60. let, takže je jasné, že pojednává o oné generaci květinových dětí - hippísáků, kteří než aby pracovali, raději se jen tak potulovali, experimentovali s drogama a láskou. Všimněme si Jacka Nicholsona, který zde má sice menší roli, ale zase z ní vyždíme co jde. Takže doporučuji zejména všem volnomyšlenkářům, anarchistům a podobné havěti. (07.10.2009)

Si ze mě musíte dělat prdel ne? Nechápu proč to má tak vysoké hodnocení když film je uplně o hovne dva hipíci co jezdí na harlejích mezi tomu párkrát pozastavěj vedou nudný kecy a pak zase jízda..uplně o ničem.. Furt jsme hledal něco za co aspon dám tu jednu hvězdu ale jediný co tam za něco stálo byla hudba jako například Born to be Wild...nudná kravina ani tu jednu nedám protože závěr filmu vytvořil mé konečné rozhodnutí..a to mám ke klasikám úctu ale prostě ne! (21.05.2012)

Rozporuplné pocity. Ze začátku neskutečná bída; mezi tou bandou hipíků jsem to chtěl vypnout a dát odpad. Potom se díky Bohu ukázal Nicholson a úroveň šla o několik pater nahoru. Zanedlouho se však bohužel poroučel a zase jsme spadli. Ne přímo do bahna jako na začátku, ale přece znatelně. Potom se mi líbily "sjeté" scény, to jsem si dojem opět vylepšil. To jsem však ještě netušil, že přijde zazdění; už se asi nevědělo, jak dál, nebo scénárista netušil, jak to ukončit, tak tam připsal joudu, který oba hlavní protagonisty bez zjevného důvodu odpráskne. To mi opravdu hlava nebere. Závěr akorát kazí už tak ne zrovna dobrý dojem z filmu... Kupříkladu Svěrákova Jízda se mi líbila mnohem více; z ní na mne ta svoboda, bezstarostnost a pohoda přímo cákaly. Snad všechny hvězdy jdou na vrub Nicholsonovi, neb bez něj by to byla děsná bída... 60% (09.12.2010)

,,Oni se neboj vás, oni se bojej toho co reprezentujete. To, co reprezentujete, je svoboda. Kecat vo tom a fakt to mít, to jsou dvě různý věci. Myslím to tak, že je těžko bejt volnej, když vás kupujou a prodávaj na tržišti. Takže nikomu neříkejte, že není svobodnej, protože voni jsou schopný zabíjet a mrzačit aby jen dokázali, že jsou.'' ---- Tohle musel bejt tehdy v Americe nářez. Podobně jako můj milovaný John  Steinbeck navzdory tehdejším slušným mravům před válkou ve svých románech glofifikoval jako hrdiny česáče ovoce, chudé dělníky či přímo opilce a povaleče, tady jsou to dva hippie motorkáři jedoucí Amerikou. První půlka je nádhernou roadmovie s dnes už legendárním soundtrackem a svým způsobem funguje i jako dokument. Nevím zda ta konkrétní hippie komunita nebyla vytvořena jen pro film, ale takovýchto různých farem s partičkami a různými sektami bylo po Americe habaděj. A dělo se tam vskutku lecos! :-). A zatímco běžní Američané zařezávali v práci, vydělávali na chleba a nebo umírali ve vlhkých džunglích dalekého Vietnamu, hippies byly zprvu trnem v oku všem těm slušným doma. Po tomto filmu vzniklo snímků s podobnými tématy o volnomyšlenkářích a skutečné svobodě více a o deset let později přišel se svojí troškou do mlýna i náš Miloš Forman se svými Vlasy. Nakonec se to celé  paradoxně přelilo a za neslušné a vrahy byli naopak považováni ti, co se pokud měli tu kliku vrátili živí a mnohdy traumatizovaní z Vietnamu. Tenhle film jsem viděl kdysi dávno a zcela logicky se mi nelíbil, protože jsem zkrátka ještě nebyl ve věku abych ho pochopil. Lecos v něm dnes působí archaicky včetně těch přelomových flasforwardů či obrazů po účincích drog. Vysoké hodnocení si film ale rozhodně zaslouží a i já dávám za 4 galony benzínu do nádrže motorky. * * * * (10.09.2023)