Zabití posvátného jelena

Lanthimos po svém weird období aktivoval vnitřní řeckou sudbu a s Efthymisem Filippou zkřížili bytový horor a antickou tragédii. Kamera, která se vznáší nad hrdiny jako zlomyslná hrozba, nezaměnitelně mechanické herecké výkony, démonický Barry Keoghan a morálně hraniční druhá polovina, které je nejkrutější (a nejméně satirická) ze všech Lanthimosových filmů. Co před tím přicházelo zevnitř divných komunit, je na hrdiny nyní nepochopitelně uvaleno shůry. Nad rozuzlením a smyslem téhle brutální klinické verze Sofiiny volby se bude asi dlouze diskutovat – faktem zůstává, že tón a skličující atmosféra dělá z Posvátného jelena skutečný horor. Trier s akutním záchvatem sociopatie. (27.05.2017)

Lanthimos ma bez pochýb talent na “podivnosti”. Už grécky “Kynodontas” bol z pohľadu prezentácie výchovy, spracovaný spôsobom, ktorý rozhodne nie je bežnou záležitosťou. A tak divák, ktorému sa pozdával tamten snímok, bude zrejme spokojný aj v tomto prípade. Ide o veľmi “čudnú”, veľmi pomalú, psychologickú drámu, ktorej základy sú položené na myšlienke v podobe satisfakcie utrpenia. Naozaj trvá dlho, kým sa dej rozbehne (ak sa to vôbec dá tak povedať!), mňa osobne film nevtiahol tak akoby mal, a tak hodnotením kopírujem “obľúbeného”. Mystika síce potešila, no na Borgmana tento film nemá ani omylom. (13.12.2017)

Na Lanthimosovu tvorbu jsem poprvé narazil skrze Favoritku, a jelikož mě jeho osobitý (a do jisté míry zvrácený) režijní styl zaujal, rozhodl jsem se podívat na jeden z jeho předchozích kousků. Co se týká budování nepříjemné atmosféry a vskutku nepřirozeného vedení herců a zvláštního snímání kamery, podtrhuje Zabití posvátného jelena režisérovu unikátní estetiku. Avšak zatímco u Favoritky mi tento styl nevadil a vlastně si i hodil do historicky vzdáleného časoprostoru, v případě Jelena jsem se už tak moc nechytal. Film staví na hodně bizarní zápletce, která působí na jednu stranu neokoukaně a děsivě, na druhou stranu je na můj vkus už příliš divná. Nicole Kidman a Colin Farrell předvedli přesvědčivé a silné výkony, v případě dětských herců bych už musel být kritický - zejména kvůli robotickému (což byl možná i účel) herectví Raffey Cassidy. Barry Keoghan je kapitola sama o sobě. Poprvé jsem ho viděl v Dunkirku a byl mi neuvěřitelně nesympatický a jeho osud mi byl zcela vážně lhostejný. V Jelenovi mi byl též nesympatický, ale v tomto případě to přispělo k hlubšímu vnímání jeho postavy. Závěrečných deset minut bylo hodně silných a nepříjemných na koukání - o tom žádná. Film se u mě pohybuje kdesi mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Zatím mu přidám, ale je dost možné, že svůj názor časem přehodnotím. (25.04.2020)

Esenciální pičovina. Moje děti by asi řekly "cringe". Colin Farrell vypráví synovi, jak masturboval svého otce, Nicol Kidman hraje v posteli mrtvolu, aby se Colinovi postavil, a všichni se raději nechávají uterorizovat k smrti jakýmsi spratkem, než aby mu prostě uřezali hlavu. Můžu dát odpad, když jsem to ani na desátý pokus nedodíval? Můžu. (05.02.2018)

Zajímavý film, o kterém by se asi dalo hodně přemýšlet. Ty dvě hodiny mi utekly jako nic a hodně mě to bavilo, byť mě až do konce iritovalo, že jsem se nedozvěděl, jak to ten kluk dělal - stále jsem bláhově čekal na nějaké racionální vysvětlení, které se nedostavilo. Vadilo mi to tak moc, až mi to skoro zkazilo výsledný dojem z celého filmu, který je jinak skvělý - obsazení, kamera, hudba a podobně, vše super, jenom ten závěr mi tam zůstal jako taková zlá pachuť, které se ne a ne zbavit a kterou v podstatě považuji za zločin na divákovi. Mimochodem přišlo mi trochu líto, že ve filmu rovněž není více objasněn Stevenův alkoholismus - kdyby se vědělo, proč pije (resp. pil), mohlo by to vrhnout nové světlo na události v ději. (11.06.2018)