Bůh to vidí, pane Allisone

Než válečné drama bych tenhle snímek označil za válečnou romantiku.Asi nikdo by si nepřál uvíznout během války na ostrově a k tomu s jeptiškou. Když se do ní pak ještě voják zamiluje, je to průšvih, který ani v závěru není vyřešený. Můžeme si tak vymyslet několik alternativních konců, jak to vše mohlo dopadnout. (02.09.2015)

Neobvyklá dvojice jeptišky a mariňáka se potká na opuštěném ostrově uprostřed vrcholící války v Pacifiku. Námět o setkání nesourodého páru za dramatických okolností je neobjevný (takových filmů tu už bylo!) a jeho zpracování rovněž. Postrádala jsem náznak jiné emoce než jen základní touhy přežít. Kerr a Mitchum sice hrají skvěle, ale scénář jim nedokázal napsat scénu, ze které bych cítila aspoň náznak milostného vzplanutí. Dost dlouho se v téhle oblasti nic nedělo. A i později se o platonickém vztahu jen mluvilo, ale nebyl nijak ukázaný. Až v úplném závěru, kdy jeptiška mariňákovi oddaně přidržuje cigaretu, by se snad dalo vytušit, že se mezi nimi odehrálo i něco víc než skrývání se před Japonci. ___ Snímku nepomáhá ani trestuhodná bezstarostnost, se kterou si Mitchum chodí do japonského tábora plného vojáků jako do nákupního centra a nikdo si ho nevšimne, i když jim krade zásoby za bílého dne a ani se nemaskuje. Neuvěřitelné. __ Snímek na mě působil ploše, nepropracovaně, bez špetky humoru nebo silného dramatu. /18. 5. 15./ (18.05.2015)

Nemám co vytknout, líbilo se mi ještě víc než Africká královna. Ušlechtilé lidství, "mužství" i "ženství". Vážím si literární předlohy Charlese Herberta Shawa i režiséra Johna Hustona, že dotáhli drama právě do takovéhoto závěru. Dnes by to relativističtí tvůrci nejspíš ukončili přesně opačně (mám na mysli vztah námořníka a řeholnice). Obě hlavní role výborně obsazené, a navíc zdařilý český dabing - to vše přispělo k moc dobrému pocitu po zhlédnutí tohoto majstrštyku... (16.10.2010)

Zvláštna paralela je v tomto významnom, ale málo známom Hustonovom snímku, totiž predstaviteľka mníšky Angely na opustenom ostrove, spadajúci pod Južný Pacifik, ACTRESS Deborah Kerr, si už raz zahrala ( neviem, koľkokrát vo svojej kariére stelesnila mníšku, lebo ju zatiaľ nemám tak dokonale naštudovanú, čo pokladám momentálne za môj neúspech... ) úlohu mimoriadne „svätej” v Čiernom Narcisu, pričom ten poctivý snímok som nehodnotil tak kladne, ako tento, kde mi úplne stačia dvaja herci, áno, našťastie tu nie je sama, bude mať spoločnosť amerického námorníka Allisona, ktorý sem prichádza po zachránení si vlastného života, pretože je akurát rok 1944, čo značí, že všetko hraničí s maximálnou debilitou... Celosvetový chaos sa ešte neskončil. Je až obdivuhodné, aký je Bob Mitchum všestranný herec, vezmite si len námatkovo, rolu Harryho Powella, znalci kinematografie - presne vedia, o čom hovorím, že sa to s Allisonom nedá absolútne porovnávať, to je ako : „Kain a Ábel” . A pozor si treba dať na JAPONCOV, ktorí im doslova dýchajú na chrbát, lebo ONI sa sem zastavia, aby si odpočinuli. Zhrnul som to, čo pokladám za dôležité, dve postavy : Muž a Žena, opustený ostrov, Japonci, druhá svetová vojna, dá sa ešte povedať, že v plnom prúde, a „hra na schovávačku” ... Samozrejme, že sa Allison, ako heterosexuál na tomto zvláštnom pobyte zamiluje do mníšky v BIELOM habite, pričom Ona sama má pochybnosti, ako vlastne ďalej... ? Do hry vstupuje obávaný šikmooký nepriateľ, ktorý si na ostrovčeku rozloží tábor, základňu, stanovisko, bydlisko... A treba aj čosi zjesť... Aby som nezabudol uviesť, že dvaja zamilovaní, si našli úkryt v jaskyni, odkiaľ majú priamy výhľad na pozíciu Japoncov, a odhodlaný Allison, koľkokrát zíde dolu, aby uživil, nielen svoj hladný krk. Trochu mi to pripomínalo dva klasické snímky : Peklo v Pacifiku a Africká Kráľovná, pritom druhý v poradí má na svedomí sám pán veľký režisér ! A ja som si užíval na filme množstvo faktorov, prečo som udelil toľko, koľko som dal... Veľmi prospešný film, s mojou obľúbenou KERR ! (17.04.2017)

Přežít neúspěšné vylodění za války v Pacifiku, dostat se po nekonečném utrpení na rozžhaveném slunci bez vody na opuštěný ostrov uprostřed ničeho a na něm narazit akorát na krásnou řádovou sestrou s tím vůbec nejsmyslnějším hláskem pod sluncem (musím si sehnat více filmů s Deborah!), která vás každým pohledem, každým gestem nepokrytě svádí a přitom si nedá říct; tak tomu říkám být opravdovým smolařem, pane Allisone. Jinak s ohledem na Hustonovy schopnosti je zajímavé téma rozkolu lásky k Bohu/člověku sice poněkud naivně pojaté, ale díky kromobyčejně funkční jiskřivé chemii mezi ústřední dvojicí se tento nedostatek dá až překvapivě lehce odpustit. (02.01.2010)