Noc na Zemi

Päť menších poviedok, päť nezávislých príbehov odohrávajúcich sa počas jednej noci na Zemi v piatich rozličných mestách - Los Angeles, New York, Paríž, Rím a Helsinki. Najviac sa mi páčil New York (hláškovací uragán) a Rím (nezastaviteľné, spovedajúce sa tornádo Benigni). Zvláštne na snímku je, že aj keď poviedky spolu nijako nesúvisia a ani neobsahujú nejaké extra pointy, vlastne sú to len také dialógy na rôzne témy v taxíkoch, ako celok ma to veľmi bavilo, nemohol som odtrhnúť zrak od obrazovky, hltal som každé slovo, každú jednu hlášku, každú nadávku... Jednoducho všetky mini poviedky vynikajú vlastnosťou lapiť diváka na slovo a vyšperkovaný dialóg. Perfektná robota. 85/100 (08.10.2014)

Další jedinečný Jarmusch. Nemusíme mít jeho styl rádi, ale přesto je třeba uznat, že ten člověk má svou tvorbou co říci (což se nedá říci o velké většině jeho vrstevníků). Každopádně po téhle půvabné zkušenosti už nemůžu nikde prohlašovat, že zábavně natočit dvě hodinky nepřerušovaných dialogů zvládne jen a pouze Quentin Tarantino - Jarmusch to zde totiž zvládl natolik suverénně, že jsem celou dobu nejen pozorně naslouchal, ale také se hlasitě smál a dumal nad tím, co to vlastně ti zvláštní/obyčejní lidé vypouštěli za podivná/všední moudra. Přestože každá povídka je náladově trochu z jiného těsta a aplikuje jiné lidské vlastnosti, ve všech zahlédneme alespoň kousek sebe samého, kousíček charakteru, který dává pravidelně najevo úplně každý (nebo by alespoň měl). New York byl vtipný a laskavý, Paříž přátelská a láskyplná, L.A. krásně rozjezdové a Helsinki příjemně tragikomické. Jenom ten Řím mi tam nějak neseděl, i když ty Benigniho problémy k životu asi taky patří. :)) 85% (23.02.2014)

Film z názvom, od ktorého by ste čakali všeličo, len nie to, čo dostanete. Po prvej L.A. časti som si myslel, že sa to už ,,konečne,, rozbehne a možno sa aj využije niečo z toho, čo mi bolo za 25 minút ,,dôkladne,, naservírované, no musel som sa mýliť. Dostal som to isté – miestami nudné, ale reálne a elegantne zrežírované ,,zoživota,, príbehy, ktoré si už však nebudem mať potrebu púšťať ešte raz. Až na konci som si však uvedomil, že málokrát sa mi podarilo tak stotožniť s pocitami jednotlivých postáv, ako v tomto filmu. Bolo by to za štyri, keby som bol mal aj iný zážitok, ako stotožňovanie... Triajpól. (03.11.2008)

Málokdo umí tak poutavě vyprávět o ničem jako Jarmusch. A přestože podává pět prostých krátkých příběhů, pokaždé divák pocítí náladu, kterou se snaží navodit. Při Los Angeles vypravěčskou pohodu, New York zahřeje u srdce, východoněmecký klaun přesvědčí o síle životních údělů, Paříž přeladí do melancholie a Řím na pozici nejvydařenější historky rozesměje na celé kolo. A pak přijdou Helsinky těsně nad ránem, které vlezou pod kůži a nedovolí divákovi přestat na tuhle Noc myslet. (14.07.2006)

Jemná lahodná řeč pěti různých, ale silným režijním i scénáristickým rukopisem do jednoho celku spojených filmových povídek osobitě a silně navazuje na tuto oblíbenou formu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Pověstná hrabalovská "perlička na dně" se tu blýskne jako sice zrníčko, ale zrníčko, které je současně vzácným jinde nenalezitelným klenotem. Pábitelská taxikářka, která se chce stát automechaničkou, slepá, která vidí víc než vidoucí, nepoměrnost umělého a skutečného neštěstí nebo orgie samčího samolibého a současně zbabělého egoncetrismu jsou existenciálními ploškami, jež se sice odehrávají v různých světových velkoměstech, ale ve skutečnosti se mohly stát komukoliv kdekoliv kdykoliv. Záměnná forma tak skrývá totožný obsah. Lidství je všudypřítomné: i za dne, i v hluboké noci, i v předjitřních hodinách, kdy únava zmáhá tělo toužící po spánku. A tak i nejodlehlejší část lidského dne skrývá lidský obsah a hluboký příběh. Dnes právě tak jako na počátku devadesátých let minulého století, do nichž je zasazen děj tohoto nevšedního šperku stříbrného plátna. (25.09.2009)