Případ Nile Hilton

Možná by mě to celkem bavilo, kdyby měl hlavní protagonista pořádné charisma nebo alespoň uměl zaujmout i něčím jiným, než rekordním počtem vyhulených cigaret během filmu. Možná by se mi to i trochu líbilo, kdybych neznal tvorbu J-P. Melvilla a různé krimi thrillery s neo-noirovou příchutí a zároveň společenským přesahem z francouzské či americké produkce 60.–70. let. Jenomže Melville nebo Friedkin natáčeli filmy s vlastním osobitým rukopisem, pohrávali si ojedinělým způsobem s atmosférou, vkládali do filmů originální nápady, přicházeli s často detailně promyšlenými scénami a taky měli po ruce herce, s nimiž se mohli spolehlivě pustit do různých dlouhých pomalých scén. Zatímco Tarik Saleh se přesně tento styl snaží pouze za každou cenu kopírovat, snaží se vytvářet atmosféru dlouhými záběry v nočních ulicích či na utrápeného detektiva čumícího s cigaretou do prázdna, ale většinou mu to v jeho provedení příliš nefunguje. Alespoň na mě ne. Nudí mě to, těmi enormně nataženými scény, které často nemají co nabídnout, kopírují Melvilla a hrají se na bůhvíjaký hluboký art, to bije strašně do očí a jednoduchý příběh o vraždě a korupci se rozpadá na únavné 2 hodiny. Když pominu netuctové egyptské prostředí, dohromady Případ Nile Hilton vážně nepřináší ohledně překorumpovanosti velkoměstské policie nic tak objevného, abych nadhodnocoval kvůli tématu. Ale tak, chtěl jsem už déle vyzkoušet něco ze současných severských krimi thrillerů, když už z nich poslední dobou tolik lidí šílí... inu, tak mi třeba. Chtěl jsem původně kromě tohoto neo-noiru zkouknout alespoň jeden film z obecně hodně oblíbené série z oddělení Q, ale vzhledem k tomu, jak mě „oslovil“ dvojitý Fares zde, asi se na to teď vykašlu a nebudu dalším filmem tohoto typu ztrácet čas. [40%] (15.02.2022)

Egyptský ( respektive evropský ) noir detektivka, u které asi většinu odradí pomalé tempo vyprávění, ale mně hodně líbila, protože. 1) exotika - Egypt v době pouličních demonstrací ( nevybavím si jiný film, který by byl točený jakoby mimo západní nebo asijský svět s "domorodci" v hlavní roli) 2) mezi řádky si divák asi umí představit strukturu arabských společností - úplatky jako naprosto bežná, všemi přijímaná skutečnost, policie, která koná jen když se jí chce, mocní tak mocní, že jim může projít i vražda, sexuální frustrace v muslimském světě atd. Dám pět hvězd, protože v záplavě všemožných kriminálek dle amerického střihu je tohle opravdu něco vyjímečného. Případ inspirovaný skutečnou vraždou libanonské zpěvačky Suzanne Tamim https://www.youtube.com/watch?v=XjOSyiLuBKg . (18.02.2018)

Globalizované umění - egyptská neo-noir detektivka pocházející ze Skandinávie, navíc na pozadí Arabského jara. A nejde ani tak o samotnou detektivní rovinu, ta je od začátku víceméně jasná (zápletka v podstatě průhledná), jako o fascinující zprávu o celospolečenské škodlivosti korupce a její prorůstání do všech pater (egyptské) společnosti...(i obecně zemí Blízkého východu a arabského světa) Zajímavá kombinace vjemu naprosté autenticity tamního prostředí a zároveň autentického noir feelingu upomínajícího k atmosféře amerických noir detektivek 40. a 50. let...nečekané prolnutí dvou zcela nesouvisejících světů... (23.05.2018)

Prvních 5 minut mou mysl zaměstnávala úvaha, odkud pana detektiva znám. A po propojení se severskými titulky mi svítilo - dánské detektivky a Fares Fares. Ze zajímavého prostředí s výraznými prvky - korupce, súdánský chudáci, egyptská revoluce. Navíc s dějovými zvraty a koncem ne zcela čekaným. Rozhodně spokojenost. ( 52. KVIFF ) (09.07.2017)

Ušlo mi to na domácom Art Film Feste, následne som to prespal vo Varoch. A až teraz konečne videl! Moderný, globalizovaný dôkaz, že NOIR je nadčasový fenomén a proste spoločenský MOOD...ktorý dokáže výborne fungovať aj v takom exotickom Egypte na pozadí búrlivej Arabskej jari... Btw, povesť nikotínového filmu platí na 110%! Narátal som cez 40 cigariet, čo je rozhodne viac ako 33, ktoré v klasike Preč od minulosti (1947) narátal Eddie Muller :) (01.08.2018)