Dukla 61

Výborně natočená havířská tragédie, která může sloužit i jako intro do té drsné ostravské subkultury. Rodinná rovina je tu stejně důležitá jako ta nervy drásající, která se odehrává pod zemí. Líbí se mi i komplexnost, s jakou tvůrci pojali mapování události, která za neštěstím na Dukle stojí, včetně webového speciálu a dokumentu se vzpomínkami pamětníků. (03.06.2018)

Zajímavé zpracování událostí, které se už tak často nepřipomínají. Na dialekt herců, u kterých bych to nečekal, jsem si překvapivě rychle zvykl (hráli ale i herci tam narození), nejvíc mě dostalo, jak sama tragédie nebyla žádný velký "výbuch," ale pomalé, plíživé nebezpečí smrtícího kouře. A herci ve vedlejších rolích byli často lepší než ti hlavní (Robert Mikluš!) Jako zobrazení reálsocialismu, jeho nejprotěžovanějšího průmyslového odvětví na přelomu nejhnusnějšího a nejnadějnějšího desetiletí dostačující. (05.06.2018)

Udrželo to mou pozornost přesně 18 minut a 19 vteřin. Během té doby jsem neustále myslel jen na to, že se herci z Prahy snaží mluvit a "působit" ostravsky, ale je to marný boj, a že v té dnešní zlaté éře seriálů plýtvá časem už i film rozdělený jenom na dva díly - těch 18 minut by se dalo lehce sestříhat na polovic a nikdo by si nevšiml, tzn. nenarušilo by se nic jako "rytmus filmu", protože tam žádný zatím nebyl. Dostal jsem strach, že to bude další z těch děl (většinou seriálů), u kterých je množství zabitého času považováno za hodnotu, a vypnul jsem to - což neznamená, že zbývajících 135 minut nebylo třeba totálně geniálních a já to jenom vzdal moc brzo. To se už ale nedozvím. (30.05.2018)

David Ondříček umí. Pro televizní minisérii mu posloužila skutečná tragédie v dole Dukla, při které našlo smrt 108 horníků. Ondříčkův zájem se točí okolo rodiny mezi ostatními uznávaného horníka, který tam dole zná každou uličku. Má doma ráznou ženu a synka, který má velké oči, a po rodinné hádce skončí v Dukle také. Všichni doufají, že nevydrží a vrátí se ke studiu. Jenže... mužský svět zosobňuje šachta plná umazaných a tvrdě fárajících chlapů, jejich hecování a jízlivost i povinnou bitkou v hospodě po výplatě. Doma je čeká horká polévka a manželský sex, kdy on chce a ona ho nějak přetrpí. Ondříček nevydírá, netlačí na pilu a je znovu velmi přesný po řemeslné stránce. Marek Taclík a šéf dolu Jiří Langmajer (i přes všechny ty kraviny, pro které se upíše, stále umí) jsou výteční, herecká kreace Marthy Issové ještě lepší. Všichni vědí, co mají hrát, Ondříček nad výsledkem přemýšlí, nejde na to podbízivě ani polopaticky. A těžkou práci horníků uctívá s velkým přehledem. Poctivé čtyři hvězdy. (11.07.2018)

Havířov, tma a hrubost světa pod povrchem, drsnost i velké srdce místních uprostřed jejich krutých osudů a jedno z největších neštěstí v Československu. Námět, který se píše skoro sám a tady právě vzniká největší úskalí snímku. Je skvělé, že se do tématu Ondříček pustil, a zpracoval ho vážně solidně, bohužel se rozhodl si vystačit pouze s tím, co celá událost nedávné minulosti nabízí sama o sobě. Naprosto zde postrádám jakoukoliv vlastní invenci, nápady, které by příběhu dodaly šťávu, a snahu vytáhnout se z televizního průměru. Herecké výkony jsou často strnulé, Pražáky ostravský dialekt člověk přes veškerou snahu nenaučí, snaha přidat dějovou linku nad rámec celé katastrofy působí místy uměle a celý film se táhne. Příjemné překvapení na televizní obrazovce, jenže za mě měl snímek mnohem větší potenciál, než být pouze jednookým mezi slepými... (11.07.2018)