První člověk

First Man je (na prvý pohľad) veľkofilmom klasického strihu. Svoj osudový príbeh rozpráva s neuveriteľnou remeselnou istotou, obsahuje množstvo úžasných scén aj poriadnu dávku emócií. Rešpekt však budí sebavedomosť tvorcov, že sa sa tieto postupy stále snažia robiť inak.Divácky pôžitok nie je dosahovaný skrz majestátnosť, ale cez napätie a strach. Aj keď viete ako to dopadne. Komorná linka však nie je tak príťažlivá a ja mám pocit, že mnoho divákov ju úplne nedocení. A pritom je podobne svieža. Zatiaľ najlepší "vážny" Hollywoodsky film tohto roku. Je radosť ho sledovať po technickej stránke a jednoduché sa nechať strhnúť jeho príbehom. Chazelle Je frajer 10/10 (10.10.2018)

Dvě a půl hodiny jsem čuměl s otevřenou hubou...nečekaně silné, opravdové, pojaté velmi sugestivně, fantasticky sehráno, odvyprávěno i nasnímáno, podpořeno krásnou hudbou a úchvatnými záběry vesmírného prostoru, který zde po velmi dlouhé době není zneužit k dalšímu směšně heroickému fláku s falešnými a prázdnými emocemi. Naopak, First Man je nádherný, lidský film. [Kino Citadela - Litvínov]. (11.10.2018)

Asi najnudnejší film o vesmíre, aký som kedy videl. Trochu ma bavila Claire Foy v úlohe manželky a asi dve tri silné scény, pričom jednou z nich bol pohreb. Inak strašná, neskutočná nuda, úplne nezaujímavé postavy a rozvláčne dialógy, ktoré ma bavili ako sledovanie roztopeného vosku tečúceho po sviečke. Čudný mi pripadal strih, ktorý bol nezrozumiteľný a často som sa prichytil pri tom, že vôbec neviem, za aké obdobie sa scéna X odohráva po scéne Y. Prípadne je to miestami prehnane skratkovité, pričom inokedy, kedy tam niektoré scény (a postavy) hádam vari ani nemuseli byť, tak sa umelo a neskutočne nudne naťahuje minutáž až do prasknutia. Kde bol VTEDY strihač? Nechápem, prečo má taký mimoriadne riedky dej minutáž pomaly ako Pán prsteňov. Len takýto malý kúsok chýbalo od toho, aby som nedal 20%. Takýto! (04.04.2019)

Chazelle rozhodně nezklamal, zároveň však ale jeho letošní kousek na čele mé topky bohužel nebude. Audiovizuálně se zase jedná o špičku a vyprávění obrazem i zvukem je u tohoto stále mladého talentu na takové úrovni, že se mu aktuálně vyrovná málokdo. Opět zaujme hudba Justina Hurwitze se skvělým ústředním motivem, audio podkres burácivých raketoplánů i vesmírného ticha a nezaostává ani roztřesená, subjektivní kamera Linuse Sandgrena, který loni dostal Oscara za La La Land. Tentokrát nám ukazuje, co asi tak vidí piloti a astronauti, když se potácejí na hraně atmosféry, a jistě vás nepřekvapí, že je to dost znepokojivý pohled i pro silné žaludky. Potud tedy vše v pořádku, avšak příběh roztažený na téměř dvě hodiny místy nudí, obzvláště nutná rodinná linka na mě nevyzněla zdaleka tak silně, jak by měla. V některých chvílích tak sledujeme až procedurální drama ve stylu Apolla 13 (akorát s mnohem decentnější patetičností, přece jen jsme se od rozmáchlých devadesátek trochu posunuli), ale hluboký lidský příběh a emoce na mě tentokrát prostě moc nefungovaly. Škoda. Potěší ještě šedesátkový vizuál a povedená atmosféra, ale od tvůrce La La Landu bych přece jen doufal v něco trochu víc. Ale to je spíš můj problém, První člověk bezesporu výborný je. (25.10.2018)

Je potřeba říct, že tento snímek není žádný blockbuster. Mě osobně nejvíce připomíná Interstellar, a to svým zpracováním, dějem a psychologickým rozborem postav, ale také hudbou, která dokonale doplňuje film. Svojí podstatou, ale samozřejmě více inklinuje k filmu Apollo 13. Jednou z mála věcí co chci vytknout, že snímek je příliš dlouhý a může to místy klouzat k nudným nebo zbytečným scénám - něco podobného bylo i u Interstellaru a to zde díky snaze vylíčit psychologii mnoha postav, kteří zde účinkují a ne každý divák toto ocení. Na druhou stranu rozbor postav je dokonalý a my si dokážeme naplno uvědomit, že život astronauta je posláním a také obětí, než touhou být celebrita. I astronauti mají své osobní životy a problémy, jako každý smrtelník. Výborně zpracované akční scény, které jsou jednoduché - rozklepaná kabina kosmické lodi, připojování ve vesmíru, a samotné přistání, které bylo dechberoucí. Stejně tak to nebeské ticho, které ve vesmíru reálně je a žádné zbytečné a nesmyslné zvukové efekty a stejně tak mi udělala radost Novosvětská symfonie od Dvořáka, kterou si astronauti reálně zpříjemnili cestu na Měsíc. A v neposlední řadě také poslední scéna, která byla samozřejmě dělaná pro publikum na city, ale opět jednoduše beze slov. A jak já vždy tvrdím, někdy méně je více a tak díky za tento snímek, který se zařadí jako smysluplný odkaz prvních dvou lidí na povrchu Měsíce. A že by třetí nominace na Oskara pro Ryana Goslinga? Uvidíme :) (07.10.2018)