Hastrman

Na filmový režisérský debut herce a divadelního režiséra Ondry Havelky jsem byl moc zvědavý, protože minulý rok byl na tuzemské filmy tak špatný, že každý orginálější námět vítám jak ban na twitteru pro D. Trumpa. Hned na úvod chci předeslat, že románovou předlohu jsem nečetl a v tomto případě nevím zda je to plus nebo minus, protože.... . Od začátku jsem se nesoustředil toliko na děj, jeho dramatičnost a gradaci, ale na hlavní postavu hastrmana a jak se ukázalo v následné diskuzi po filmu s jednou milou bytostí, udělal jsem dobře. Karel Dobrý dělá ve filmu čest svému příjmení, které můžu s přehledem aplikovat i na jeho herecký výkon. Z postavy Hastrmana jsem cítil velký smutek, touhu po štěstí, po lásce, které mu udělem osudu nejsou dopřávány. No a kolem toho se mně natočil celý příběh. O nějaký ten řádek výš jsem zmínil "PROTOŽE" a k tomu se chci vrátit neb je to klíčová výtka k filmu, musím se přiznat, že jsem občas chování ostatních postav příliš nechápal u Katynky jsem si to ještě omlouval tím, že je to žena a ženy nechápu už od mého pobytu v porodnici a zřejmě to s tím nepochopením žen dotáhnu až do mého pobytu na Olšanech, ale proč se třeba pan farář zachoval v scéně vvrhání kamenem jak se zachoval to jsem vážně nepobral. Z filmu mně to prostě jasný nebylo. Oceňuji sázku na neokoukané tváře v hlavních rolí i když v případě Karla Dobrého je to sporné, ale jeho ostré rysy v obličeji mu chudákovi po většinou přisoudili role různých fašounů a hlavní role hastrmana je určitě super výběr. V případě Simonky Zmrzlý (výborná závěrečná scéna:-) ) se určitě jedná o krásnou ženu, ale z herecký stránky si nejsem zcela jist touto volbou. Ze záverečných titlků jsem vyčetl, že Simona sama zpívala, v tom případě mně pěvecký projev přišel lepší než herecký. Necítil jsem z postavy Katynky ani smutek, ani vášeň, ani lásku, tak jak bych potřeboval a ve společných scénách z Hastrmanem to výrazně ubralo na vzájemné chemii. Z vedlejšáku je best můj miláček Jirka Lábus u Lábusa už mám rád i jeho jméno a kdyby pořád nosil otáčecí modrý prsten, klaněl by se mu u Sauron. Kdo má rád kostýmní filmy pošmákne si, tenhle obor je ve flmu zvládnut na Lva, kamera Marka Diviše rovněž výtečná práce a nevtíravě vtipný dialogy jsou svěží (dialog hastrmana s farářem o knihách je za pět hvězd). Je to balanc na hraně 3-4*, ale za ty sexy zelené boty Ondry Havelky na projekci se nakonec přikloním ke čtyřce. (19.04.2018)

Samotný motiv zamilovaného vodníka snad není nijak převratný, ale to, jak s ním Havelka naložil, za pozornost určitě stojí. Spíš než o thriller se jedná o psychologické drama, kdy se hlavní hrdina potácí mezi tím, po čem touží a tím, co nemůže. Zároveň stoprocentně funguje prostředí venkova 19. století, kde se křesťanská víra dosud pere se zažitými pohanskými rituály. Seděl mi i poetický tón, na který film nijak zvlášť netlačí, díky čemuž funguje zcela přirozeně. Mínusem je občasná rozvleklost, ale to k podobným filmům do určité míry patří. Herecky se konečně výrazně prosadil Karel Dobrý a je ostuda filmařů, že se tak nestalo mnohem dřív a také by mě zajímalo, kde byla doteď schovaná Simona Zmrzlá. Jen tak dál pane Havelka. 80% (23.12.2018)

Ach škoda přeškoda zpívá se v lidové písni, protože tohle mělo velký potenciál ! Již před nedávnem mne nadchl dokonce studentský film Lesa pán o hejkalovi a máme tu další tajemnou bytost z říše mýtů a pohádek - hastrmana. Nečekejte však žádného pana Puškvorce či Česílka, tedy jakéhosi zeleného mužika v zeleném kabátku s dlouhou fajfkou a pentlemi jak je známe z obrázků Josefa Lady. Baron de Caus vypadá jako úplně normální baron. Je dobře vychován, vzdělán, zná mravy, je finančně zajištěn a na panství v Čechách kam se vrací podporuje češství, tedy netrvá na němčině. Jeho specializací jsou vodní díla. Z mokřadů ležících ladem dělat soustavy rybníků aby voda zůstala v krajině, ale byla ku prospěchu všem. Tuto zálibu sdědil po otci stejně jako tajemnou bednu vystlanou slámou... Topení lidí bere jako přežitek a nehodlá se tím zabývat. V Čechách se mu líbí ač už viděl kus světa... Jenže i vodník se zřejmě může zamilovat a tak když potká Katynku, je zle. Když se totiž vodníkovi začnou zapalovat lýtka, vyschne mu šos :-). A to je jaksi problém. Upřímně jsem se muc nedivil, zakoukat se do očí divoženky Simony Zmrzlé asi bych taky zapomněl na hráze a stavidla... Nevím kde ji pan Havelka našel, ale za to klobouk dolů, protože ona je vážně zajímavá ! Hastrman samozřejmě nemůže prozradit svoji identitu a tak se trápí nenaplněnou láskou, protože se zdá, že Katynce jeho přítomnost není nepříjemná... To vše však vyvrcholí v pořádné drama. Máme tak zde romanticko poetickou baladu plnou krásných záběrů na vodu i na procházející se pár po březích rybníků a potůčků. Lehce si to nese ducha viktoriánských filmů, starých sídel a romantismu. Bohužel Havelka neukočíroval vyváženost mezi tímto a drama, které nastane. Některé filmové sekvence totiž byly točeny naprosto amatérsky, navíc k nim byla přidána příšerná hudba, takže to působí jako by jste najednou dostali z obrazovky facku. Přitom Karel Dobrý hned po Danu Bártovi aspiruje na českého filmového hastrmana ovšem pominu-li éru vodníků osmdesátých let v podání udavače STB Josefa Dvořáka nebo vyvedené rodinky v Dr, Mráčkovi. Dobrý byl prostě typově vybrán dokonale! Atmosféru to mělo také pěknou včetně všech těch lidových zpěvů... Jak říkám, je to škoda. Mohli jsme mít svojí vlastní tajmenou bytost z jezera pod Bezdězem, podobně jako v Transylvánii mají svého Drákulu. Za vidění film ale rozhodně stojí, protože v českých vodách kinematografie a to značně stojatých a zahnívajících se objevil zcela nový a velmi zajímavý tvor ! Dávám tedy za 3,5 resp. 4 porculánové hrníčky s pokličkou, ale ten jeden je ještě prázdný ! * * * * (05.01.2019)

Havelkův film postrádá silnější konflikt, postupně gradující drama (kamenování v závěru přichází znenadání) a větší tajemství (identita osoby pobíhající lesem a obsah dřevěné skříně moc zvědavosti nepodněcují). Kvůli tomu ztrácí na síle také ústřední vztah. Milenci nejsou okolnostmi nuceni, aby jeden o druhého bojovali a hájili své city a taky není zřejmé, co – kromě jakési animální přitažlivosti a čtenářské vášně – je k sobě vábí. On a ona jsou natolik odlišní, že mezi nimi chybí jakákoliv chemie a vše pouze předvídatelně směřuje k odhalení pravé identity jedné z postav. Je toho zkrátka málo, co diváka zaměstnává. Subjektivní stopáž hodně přes dvě hodiny. ___ Jistý rytmus vyprávění, které místy úplně stagnuje, dodává akorát knižní a poněkud mechanicky působící dělení do kapitol podle tradic spjatých s danou roční dobou (postupně stále více iritující je také uvozování každé kapitoly písní a kamerou letící nad rybníkem – což je bohužel Havelkův oblíbený a proto velmi nadužívaný stylistický prostředek). Stejně knižně působí vesměs zbytný voice over. Přitom by scénář stačilo dramaturgicky pročistit, zamyslet se nad tím, k čemu daná scéna ve vyprávění slouží, kdo je vypravěčem (a uzpůsobit tomu fokalizaci) a dopilovat logiku návaznosti sekvencí (i záběrů, protože občas jsou patrné chyby v kontinuitě).___Kombinace vzletného romantismu, projevujícího se vedle hudby kompozicemi à la Der Wanderer über dem Nebelmeer a patetickými dialogy, a lehké nadsázky, přítomné zejména v šibalství některých postav, moc nevyšla. Film působí rozháraně, trpí podobnou krizí identity jako protagonista. Některé humorné momenty jsou pak úplně mimo celkový tón filmu (zmínka o „blinkání vody“, předstíraná autoerotika). Nejlépe pro mne Hastrman fungoval jako baladicko-hororová kronika života na českém venkově ve třicátých letech 19. století, výrazně zohledňující pohanské zvyky a lidové umění (písně, divadlo). Dost filmu pomáhají herci (zejména ve vedlejších rolích, ale Simona Zmrzlá taky dokáže potěšit, když dá průchod Katynčině divokosti a živočišnosti), kamera a pěkná hudba. ___Kdybych znal předlohu, kterou mám stále chuť si přečíst (už kvůli oné druhé rovině odehrávající se v současnosti, která je ve filmu odbyta bizarně enigmatickým epilogem), možná budu kritičtější. Takhle jsem docela smířlivý, protože mě Hastrman oproti mnoha jiným českým filmům svým obsahem ani řemeslným zpracováním neurážel, nezáměrně směšný mi přišel jen párkrát (stromový sex à la Antikrist) a některé scény, převážně spjaté s oněmi pohanskými rituály, byly vcelku působivé. 55% (19.04.2018)

Výborný scénář, skvělé dialogy, inteligence, humor, pěkné triky, charismatičtí a kvalitní herci, jako vždy excelentní Karel Dobrý a velmi dobrá Simona Zmrzlá, přirozený film, který pohladí duši a rozradostní srdce..... Navíc krásná hudba, zpěvy, přednesy, velmi dobře vybrané interiéry a především exteriéry. Celý film je v harmonii a posouvá opět a konečně kvalitu českého filmu zase tam, kam patřila a má patřit! Mám radost, že se v roce 2018 najde mezi kvalitou pochybnými filmy posledních pár let takový umělecký a přesto koukatelný skvost. ;) Děkujeme za pěkný filmový dárek ke 100. narozeninám naší země. ;) (17.07.2018)