Mamma Mia! Here We Go Again

Po dlouhé době jsme s manželkou vyrazili do letního kina a lepší zážitek jsme si ani nemohli přát. Vyšlo nám krásné počasí a kupodivu druhý díl oblíbeného muzikálu byl stejně dobrý jak díl první! Opět hromada známých písniček od kapely ABBA. Příběh byl humorný, romantický a krásný. Ozvala se nostalgie na první díl, který vyšel před deseti lety. S ženou jsme si to maximálně užili. Zasmáli se, zaplakali a nechali se unášet písničkami a krásnou lokací. (29.07.2018)

Já jsem se pokračování Mamma Mii docela obávala a to hned ze dvou důvodů, jednak kvůli dějové stránce a potom kvůli tomu, aby mi pokračování nezkazilo jedničku, což se naštěstí nestalo. Jednička byla určitě o hodně lepší, bláznivější, feel-good film, kdežto dvojka působila jako dospělejší a vážnější verze. Ono to ale ve výsledku nevadilo. Děj jako takový tam vlastně víceméně nebyl. Ve flashbacích jsme viděli starý známý příběh jak se Donna seznámila se Samem, Billem a Harrym a to, že víte jak to dopadne tomu vlastně vůbec nevadilo, protože je něco jiného jen slyšet jak to bylo, ale když to pak i vidíte, tak to tomu hned dodá další rozměr. Lily James byla v roli mladé Donny fakt skvělá, působila tak strašně přirozeně, že mi přišlo, že ani nehrála a bavila mě z celého filmu nejvíc. Ta současnost z ostrova pak působilo tak trochu nostalgicky, jako na návštěvě u známého, kterého jste dlouho neviděli. Sice tam nebylo vlastně vůbec nic o tom, čím si postavy prošly během těch deseti let, ale ono to vlastně ani nevadilo, to nejdůležitější tam bylo řečeno a já byla ráda, že se můžu na chvíli vrátit na Kalokairi. Ty nejznámější a nejlepší písničky si víceméně vyplýtvali v prvním díle, takže po hudební stránce to bylo trošku slabší, ale i tak se tam našlo spousta dobrých písniček, které se do toho prvního nepropracovali. Stejně mě ale nejvíc potěšilo repete těch klasických. 4* (01.08.2018)

Pro mě byla teda jednička mnohem povedenější. Tohle taky nebylo špatný, ale ke konci mi to už připadalo malinko dlouhý. Mladší verze kocourků Donny byla povedená, ti mě bavili hodně. Co se ale hodně nepovedlo byla Cher. Myslím, že to měla být třešnička na konci celého filmu, ale byl to celkem trapas. Mně připadá, že Cher přes všechny svoje plastiky nemůže skoro mluvit. Na mou duši, já slyšela jak šišlá. Ona už tím svým ksichtem nemůže ani pořádně pohnout. Možná někoho z diváků ohromila, ale já jen kroutila hlavou. (21.07.2018)

"Stvořit takovou ženu, to chce tři skvělé muže." Návrat na ostrov Kalokairy byl pro mě čirým potěšením. Opět mě čekalo kýčovitě krásné prostředí, solidní výběr z neskutečného množství hudebních pecek švédských hitmakerů, 2x3 bezvadní tátové a roztomile zoufalé pěvecké výkony herců, kterým to trošku kazila Cher. Já jsem si to zkrátka podruhé užil, dvě hodiny jsem se připitoměle usmíval a navíc jsem se naučil několik skvěle lichotících frází pana Cienfuegose. Zkrátka pokud kolem mě po D1 někde u Humpolce projede parník směřující na Kalokairy, tak určitě přestoupím. (25.12.2018)

Tohle bylo peklo. Srovnání s prvním dílem se nelze vyhnout. Tohle nemělo vzniknout. Nuda. Nereálné, tupé. K smrti nudné. Bože, já už po tom výplachu ani nedokážu myslet. Opravdu jste si představovali, že Donna počala dceru takhle? Já spíš tak nějak tušil, že šlo o osudovou lásku. Že třeba vypadla z kláštera, kde vyrůstala bez rodičů a v prvotní euforii se zamilovala do prvního chlapa, kterého viděla, ale nechtěla se vázat. U druhého (otce) chtěla totéž, jen nezávazný flirt, ale pak mohla zjistit, že ho miluje víc a že s ním chce zůstat. Ten by jí mohl povídat o svém snu, kdy by opustil svůj oficiální život a žil by na ostrově někde v Řecku, kde by vedl malý rodinný hotýlek, ale že rodina mu to neumožní. Z jeho života by se vytratila poté, co by zjistila, že se jako dědic impéria musí oženit s dědičkou ze své vrstvy... Odjet pryč do toho jeho zamilovaného Řecka, aby aspoň symbolicky byla s ním. Mohla tam putovat s borcem na lodi na cestě kolem ostrovů a objevovat krásy těhotenského sexu... Ne že skončila studium na Oxfordu a vyrazila vedena šestým smyslem přímo do Řecka, tedy s malou zastávkou na pich s buznou v Paříži... Sorry, ale já fakt nemůžu bejt slušnej. Scénář tohoto paskvilu vznikl tak, že někdo 10 let seděl na hajzlu se zácpou, koukal na použité anální kolíky a nepoužité (čti skoro neznámé a ne tak dobré) písničky od Abby a přemýšlel, jak je dát dohromady. Pak se na to skrz povolený svěrač množstvím projímadel vysral, okopíroval několik již použitých kondomů, které našel za třetiřadým pornokinem, připsal pár vět z telenovely Esmeralda a prodal to Gaymafii z Hollywoodu. V tomhle muzikálu nic nefunguje. Ty směšné figurky, které měly být její osudovou láskou? Ty na sílu napasované písničky? Postavy bez duše, bez uvěřitelných emocí, bez reálné motivace. Teď jsem viděl první hodinu. Už po první minutě jsem byl vyděšen. Teď řeším, jestli dokoukám zbytek. A teď koukám, dnes mám na ČSFD výročí 13 let... To to pěkně začíná... Další den. Tak jsme to dnes se ženou dokoukali a shodli se, že to je jedno z nejhorších pokračování, co jsme viděli. Cher a Fernando tomu jen nasadili korunu. Třetí díl může být o tom, jak v 1959 se seznámila babička, nasadili ji zadkem na mačetu a od té chvíle zpívá jaksi z prdele dutě... Ty vole, ale to už si ani nestáhnu... Poznámka: Cher musí být zakázáno zpívat. Použít jen pokud by na nás Zaútočil Mars. To bylo jak transsexuální kastrát. (01.12.2018)