Lolita

Když ji miluješ, není co řešit? ;-) Je zvláštní, jak některé podružné okolnosti mohou změnit tvář filmu a jeho působení na diváky. Čtenáři Nabokovovy předlohy (musím doznat, že k nim nepatřím) považují film za vyměklý, protože Lolitin věk byl zvýšen na 15. Já si myslím, že to není na škodu. Erotická fascinace dítětem by díky filmové konkretizaci asi vyzněla jako samoúčelná provokace a takovou je příliš snadné bez váhání odsoudit a pustit z hlavy. Sue Lyonová ale působí jako zralá duše, chladně obchodující s vnějšími atributy své mladistvosti. Filmu to ušetřilo spoustu vysvětlování a divákům připravilo nejedno morální dilema. Copatá blonďatá teenagerka, krutě a vědomě pokořující starého poblázněného chlapa? Na druhé straně, není zvrácené soucítit s pedofilem? A co soudit o třetí straně trojúhelníku, Lolitině matce, koketní manipulátorce a zároveň oběti cizí manipulace? Opravdu nevěřím, že rozporuplné emoce, které postavy vyvolávají, by se mezi ně dělily rovným dílem, kdyby Lolitě bylo 12. Ale můžu se mýlit. Stanley Kubrick měl původně trochu jinou představu a nejskandálnějším esem v jeho rukávu mělo být obsazení Caryho Granta do role Humberta Humberta. Grant, sužovaný od 50. let zvláštní paranoiou, si připadal příliš starý i vedle 0 26 mladší Audrey Hepburnové. Postupně proto odmítl hlavní mužské role v Prázdninách v Římě, Sabrině a Odpolední lásce. V Šarádě si s Audrey zahrál až po změnách ve scénáři, které z její postavy udělaly usedlou dámu. Tudíž není těžké domyslet, proč odmítl roli v Lolitě. 43letý rozdíl by byl moc. Tak jsme přišli o možnost vidět ho bok po boku Petera Sellerse (měli leccos společného, například vášeň k Sophii Lorenové, nenávist k Blaku Edwardsovi a jednoho nadšeného fanouška z Brna) a v potenciálně nejujetější roli jeho života. Díky jeho odmítnutí se ovšem mohl vrýt do filmové historie výborný James Mason. Herec, který mimochodem nahradil Granta už ve filmu Zrodila se hvězda (1954). Humbert prakticky neopustí plátno a charismaticky nevyzpytatelný Mason v této roli vyvolává škálu nestálých emocí, od odporu po soucit. Z 13 Kubrickových filmů jsem jich viděl 12. Vzhledem k žánrovému rozptylu nemůžu žádný označit za nejlepší, ale řekněme, že Lolita je z nich nejbližší mé představě o dokonalém filmu. 100% (08.08.2008)

Dílo přivedené k dokonalosti spoluprácí Kubricka a Nabokova. Skoro se mi nechce věřit, jak geniálně si poradili s cenzurou. Na celém filmu je však nejvíce fascinující výkon P. Sellerse v roli Quiltyho. Nejlepší role, v jaké jsem měl možnost ho vidět. "Are you Quilty?" - "No, I'm Spartacus. Have you come to free the slaves or something?" (14.02.2009)

Nebudu zdaleka první, kdo hodlá obě slavné verze srovnávat, nelze se však ubránit.____ Nemůžu si pomoct, ale šestnáctiletá Sue Lyon vypadá nejmíň o pět let starší než sedmnáctiletá Dominique Swain - a v tom bych viděl kámen úrazu. Opravte mě jestli se mýlím, ale nemělo by Lolitě podle Nabokova být třináct? U Dominique Swain to nevadí, je svůdná, nevinná, a hlavně k nakousnutí. Sue Lyon se však podle mě Kubrickovi "nepovedla", ne snad že by nebylo dost hezká, chybí jí ale to, co má jen Swain - ten tolik potřebný výraz "Lolitky", bez kterého to prostě nejde.___Zpočátku jsem něco podobného chtěl napsat i o Jamesi Masonovi a Jeremy Ironsovi, postupem doby mě ale Mason přesvědčil, chtíčem šíleného stepfathera totiž sehrál bravurně a zasloužil si tak moje uznalé pokývání. Irons je ve výrazu lepší, herecky však dominuje Mason.___ Peter Sellers exceluje (a jako doktora Zempha jsem ho poznal), v roli Quiltyho měl však příliš málo prostoru (a příliš rychle mluvil).___Po Mechanickém pomeranči, Olověné vestě a Eyes Wide Shut je to mé další setkání s Mr. Kubrickem, a řekl bych, že z vyjmenovaných spolu se Spalující touhou jeho nejlepší počin. (02.10.2008)

Teď, když jsem viděl už i remake Lolity z roku 97 s Ironsem, můžu tvrdit, že Kubrickova Lolita je lepší. Lepší jí dělá nejenom Peter Sellers, kterej ve svejch výstupech opět strhává pozornost na sebe, ale taky podle mě líp rozprostřenej děj, kterej je jako celek pro mě víc zabavnější než už zmíněnej remake. (28.04.2009)

Ono se řekne, když ji miluješ, není co řešit... Ale z každého pravidla existuje výjimka a některé věci, je lepší si pořádně rozmyslet. Což nebývá vždycky úplně jednoduché, zvlášť přesune-li se krev z mozku do ohanbí. Následky takové soukromé tragédie pak bývají fatální až kataklyzmatické. Jenže když se proti Vašemu chatrnému svědomí spiknou ještě temná zakoutí šedé kůry, je na malér zaděláno. V každém případě Lyneovu mladší verzi mám radši. Příjde mi taková naléhavější, živočišnější, opravdovější... Mason vynikající, Sellers hodně zvláštní. Kubrick rozhodně uměl, to zas jo. Slabší čtyři*. (24.05.2011)