Nebe a peklo

Do teď jsem věděl, že Kurosawa je expert na samurajské filmy. Skvěle mu padnul i dobrodružný Děrsu Uzala. Že mě ale do kolen dostane tenhle krimi-thriller, to by mě nenapadlo ani ve snu. Začátek je výtečné drama, které si pohrává s lidskými pocity a názory na to, zda zaplatit výkupné za cizí dítě, pokud vás to má finančně totálně zruinovat. Zbytek filmu je precizně vykreslená detektivní práce, kdy se krůček po krůčku vyšetřovatelé dopátrávají k únosci. Kdyby někdo neměl dost a chtěl nášup z tohoto námětu, podívejte se na francouzský film Prožít si své peklo. Ten je ale emotivně mnohem těžší a vypjatější. (31.03.2012)

Nejlepší detektivka, jakou jsem zatím viděl. Tak nějak nevím co bych napsal. O všem podstatném už se zmínil DaViD´82 a můj oblíbený citát tu už taky je. Možná bych se ještě mohl zmínit o příjezdu policie v dodávce se zbožím z obchodu a přidám jednu hlubokou pravdu: Boty se musí obnosit. (21.01.2008)

Nebe a peklo by se dalo rozdělit na dvě mistrovské poloviny, které na konci příběhu ladně prolnou do sebe. Na jedné straně tu máme doslova komorní drama snímané v dlouhých celkových záběrech, prosvětlené, situované "do nebes". Na straně druhé napínavé, "špinavé" detektivní pátrání s komplikovanou strukturou. Obě dvě části pak zjevně klamou tělem a tomu, kdo je ochoten opravdu naslouchat, zapějí další jinotajné souvislosti. Zvláště kriminalistický oddíl filmu se ve svém průběhu nenápadně transformuje, láme do sociálně kritické polohy (vylíčení nestálé a nevyrovnané ekonomické situace v tehdejším Japonsku, sonda do života lidí "ode dna"). Kamera je u Kurosawi tradičně zárukou kvality, i zde je královsky vypiplaná, což se pozitivně odráží na ostatních faktorech filmu. Neskutečně skvělému nasnímání bych mohl věnovat celé odstavce. Dech beroucí je hloubka ostrosti, všemožné vizuální lahůdky (z dlouhé řady vybírám speciálně trik s růžovým dýmem), míšení stylů. Z tohoto "ovlivňujícího" pohledu mne zaujaly již na východní kinematografii jedinečně střižené flashbacky. Hluboký a stylisticky vybroušený film. Jeden z nejlepších svého druhu. Jeden z nejlepších od mistra jménem Akira Kurosawa. (28.09.2008)

Nie je veľa filmov, na ktorých reprízu som čakal vyše 50 rokov. Nie je veľa užívateľov, ktorí tomuto Kurosawovmu filmu dali plný počet hviezdičiek, ako ja. Ani veľa tých, ktorí boli filmom pred 50 rokmi takí nadšení. Japonskú trojku (Kurosawa, Mifune, Sató) v tomto prípade dopĺňa môj obľúbenec Ed Mc Bain alias Evan Hunter. Samozrejme, že môj dnešný pohľad na tento film je už omnoho kritickejší, ale nepokladám za potrebné znižovať hodnotenie. Všetky drobné nedostatky považujem za vysvetliteľné dobou, ktorá uplynula od nakrútenia i odlišnosťou japonského vnímania a prežívania. (25.08.2017)

Výborné, doopravdy výborné! První hodinu, která se odehrává v jedné místnosti, si dovedu představit i jako divadlo. Film je podle mě o zodpovědnosti, kterou manažeři velkých firem mají (nebo by měli mít). Zodpovědnosti za své produkty, zodpovědnosti za své zaměstnance, zodpovědnosti za chování těch, kdo hledí na jejich bohatství. Protože, kdyby nebylo lidí, kteří si staví domy na kopci, nebylo by ani těch, kteří jim zezdola závidí. ★ Film doporučuji všem vrcholovým manažerům a majitelům firem! (06.04.2010)