Do noci

Velmi zvláštní film, takový nedopečený, asi to má být krimi o vychcané osobě ničící lidem životy, která se střetne s nesobeckým absolutně zenovým týpkem, ale občas se v něm objeví vtipy - nebo to má být lehká romantická komedie, ale někdo jí kazí zbytečnou destrukcí a násilím jak z hongkongského akčního béčka. Rozesmála mě pořádně asi jen scéna, kde se zenový Goldblum střelcovi mířícímu zbraní zcela mimózně nastíní svůj útrpný život a chlápek si z toho vystřelí mozek, což by mohl být efekt tohoto filmu na většinu diváků. Není to zdařilý film, ale díky zvláštní atmosféře, mladé Pfeifferové a tradičně jinému Goldblumovi jsem netrpěl tolik. (16.10.2020)

Zlatá osmdesátá léta. Já mám strašně rád Landisův styl, který je nesmazatelně vryt do každého z jeho filmů. Do noci má tu rýhu snad nejsilnější. Je to prostě béčková jízda plná srandy, akce a samých známých tváří. Někoho může nalákat třeba i David Bowie v menší roli. To on byl právě ten poslední impulz, který mě donutil konečně sáhnout po tomto filmu. Navíc Johnova záliba v obsazování kolegů režisérů je zde do očí bijící. Můžeme zde viděl například Davida Cronenberga, Rogera Vadima, Lawrence Kasdana, Jonathana Demme a mnoho dalších, včetně samotného Landise, který si zde stříhl nemalou a velmi komickou roli jednoho ze čtveřice ostrých hochů z orientu. Samotný výkon ústřední dvojice Jeffa Goldbluma a krásné Michelle Pfeiffer je také pěkný. Člověk jim prostě fandí a ty necelé dvě hodiny utečou jako voda. Na tenhle snímek jsem se dlouho těšil a nakonec jsem se u něj skvěle bavil. Takovéhle filmy mám prostě rád a mohu Do noci jenom doporučit, a to jak fandům Landise, tak fandům bláznivých krimi-komedií osmdesátých let. Zaručeně jedno z těch (nej)lepších děl Johna Landise. (26.02.2012)

Mám rád tyhle osmdesátky. Ovšem zde místy tento kriminální trihller sklouzává ke komedii a působí tak jako parodie. Jistě i zde pochroupal zub času, ovšem na jiných klasikách které tak moc nesázely na jednoduchost diváka, se až tolik nepodepsal. Jeff Goldblum hraje výborně, zdárně mu sekunduje i nádherná Michelle Pfaiffer, ovšem více ji to slušelo v Báječných Bakerových hoších. I proto, že jsem je koukal nedávno, nemůžu tomuhle snímku přidat. Rozdíl je opravdu velký. (09.03.2009)

Žánrově: nepojmenovatelná hybridní prasoryba, zoufale hledající svou identitu mezi komedií na jedné straně thrillerem na straně druhé. Jenže se, chudinka, nachází přesně v jakési mrtvé zóně uprostřed cesty, takže to ve finále není až tak úplně vtipné a už vůbec napínavé. Kdo chce vidět nevyhraněný cirkus, lehce mdlou Pfeifferovou, opravdu, opravdu vykuleného Goldbluma (kterému ty jeho bulvy tentokrát málem vypadly z hlavy), spousty chlápků s bouchačkama, příšernou módu osmdesátých let, jednu hodně zvrzanou přestřelku a ukázkový exemplář ultradebilního závěru … tak proč ne. Welcome to eighties. (31.08.2009)

Příjemný filmeček s velmi slušným obsazením, bohužel občas neví, jestli má být komedií nebo thrillerem. Což je škoda, protože Mišce a Jeffovi to moc sluší. Ve své podstatě ve filmu o nic moc nejde, jen Goldblumův hrdina je zapleten nešťastnou náhodou do honičky po Pfeifferové, která má drahé kameny a honí ji skupina iráčanů. Jeden z mála filmů, kde uvidíme Michelle Pfeiffer skoro zcela tak, jak ji Pán Bůh stvořil. Hudba: Ira Newborn. (08.09.2009)