Chata na prodej

V podstatě depka jako prase, kterou drží pohromadě výborní herci a velmi přijatelná délka. Nemůžu říct, že bych se pocitově s většinou postav „nepotkal“, ale celé mi to v některých pasážích přišlo až zbytečně na sílu. Na jedno podívání je to ale celkem OK a asi by to lépe fungovalo jako divadelní hra. [60%] (18.11.2020)

"Chata Na Prodej" ma akosi vysoko nebavila. Neviem čí som to len ja, ale mám pocit, že je to urobené všetko maximálne polovičato. Nepoznáme poriadne dôvody problémov, ktoré naše postavy riešia. Je ťažké ich pochopiť, lebo mám pocit, že tu máme kopec medzier a film nám ich nevie poriadne zaplniť. Nemám pocit, že spracovať to ako film bol úplne ideálny nápad. Skôr by som to videl ako minisériu. Potrebujeme postavy viac poznať a pochopiť, inak to proste všetko vypáli naprázdno. Moje obľúbené postavy sú tu dve a to je Sebastian (Michael Pitthan) a otec v podaní Davida Vávru. Obaja sú mi sympatickí a pôsobia relatívne dobre. No potom je tu aj babička. A jediné čo poviem je, že počas celého filmu som chcel, aby jednoducho odišla zo scény a už sa nevrátila. A podobne som vnímal aj Terezu Voříškovou. Človek by nemal chcieť, aby postavy išli preč z filmu. Ale v prípade týchto dvoch som to naozaj chcel, lebo mi strašne pílili nervy. A potom je tu ešte aj sused, ktorý je podľa mňa absolútne zbytočnou postavou. Nič nepridá, len dokopy tam zaberá miesto. Celý tento film pôsobí ako keby chcel povedať niečo dobré a zmysluplné, no absolútne nevie akú techniku si zvoliť a len zabíja môj čas. Nie je to to najhoršie čo som videl z českej produkcie, no rozhodne to nemôžem ohodnotiť ani pozitívne. Mňa toto proste nebavilo. Hodnotenie: C- (12.02.2019)

Skoro každý český film má tři typické znaky (výjimky existují, ale je jich fakt málo) - sex, blití a smrt. Vážně, schválně se podívejte na jakýkoli český film (kromě animovaných) a uvidíte, že nejmíň jeden ten znak tam je. Tady jsou všechny tři a kromě sexu v plné parádě. Navíc ten závěrečný megazvrat s dědou je neskutečně hloupý a zbytečný. Co se filmu týče, strašně by mě zajímalo, co mi to chtělo dát. O čem to vůbec bylo? Rodiče prodávají chatu a chtějí si tam poslední víkend uspořádat sraz celé rodiny. A to je všechno, nic víc se tam nestane. Tudíž je to další typické české nic o ničem, v klasickém schématu komedie/drama (což znamená, že komedie to bude prvních 20 minut a pak začne jenom drama). Jako ano, prvních 20 minut, které jsou road-movie nápadně připomínající skvělý Výlet od Alice Nellis, se dá. S příjezdem na chatu, která je malebná jenom, když tam někdo pustí gramofon, začne dlouhá dialogová nuda, kde vám dojde, že vám jsou vlastně všechny postavy absolutně ukradené. Jak se bude vyvíjet vztah dcery s tím Němcem? Odpověď zní: je mi to fuk. Navíc o některých postavách nevíte vůbec nic. Pak je tu taky několik nelogičností, třeba kde se tam vzal stále funkční ohňostroj? Komedie to je... vždyť už jsem to tu psal, navíc jsem se u toho jednou pousmál a to bylo všechno. Nečekal jsem nic extra, ale prostředí chaty mohlo být zajímavé, jenže tím, jak se tu nic neděje, je chata nevyužitá. Na tenhle film zapomenu asi fakt rychle, protože co tak nad tím přemýšlím, i Enter the Void od Gaspara Noého bylo dějovitější a dalo mi víc, než tohle. Já se snažím být na české filmy ještě mírný, ale když dostanu už po miliónté absolutní nic, co ani nejde do hloubky, začnu být přísný. 1* (01.12.2018)

„KAM JEDEME?“ ... „NA CHATU!“ /// Taková normální rodinka... opravdu! Nic neříkaj... jen se mračej... teda kromě Synkový, to je tchýně (matka) jak vyšitá... Celkem fajn pokusy (i výsledky) vo černej humor. Spousta ženskejch pochodovejch myšlenek (rejou a rejou a rejou...), chlapská uťáplost a chata, symbol odpočinku, bohatství i manželských nevěr... tentokrát na prodej. Sympatickej malej (českej) film. Takovej ze života. Ani ne tak z mýho, ale dokážu se tam „dostat“. Baví mě ten nenucenej životní humor i „sedmdesátkovej“ soundtrack. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se koupit chatu. 2.) Miluju ženský myšlenky. 3.) Nemiluju ženský myšlenky, ale miluju Judit Bárdos. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (08.01.2019)

„A nechcete gumový medvídky?“ Jana Synková je bez diskuze tím nejlepším na filmu. Režisér Pavlíček má zřejmě hodně nakoukaného Saturnina, ale přitom mi nepřipadá, že by tetu Kateřinu vyloženě vykrádal, obě postavy jsou nádherně nesnesitelné. Jinak je to ovšem z hereckého hlediska chudší, snad s výjimkou příjemně civilního Vávry (jeho přirozenost vyloženě pohladí na duši, protože většina ostatních postav se chová hodně vyhroceně). Chata na prodej není špatná tragikomedie, tvůrci se perou se sondou do jedné „harmonické“ české rodinky statečně, problém ovšem je, že často zbytečně moc tlačí na vážnou notu, kvůli čemuž tu a tam úsměvná atmosféra „zatuhne“ a některé fóry a scény vyšumí do ztracena. A od házení knížkami jsem se pomalu ale jistě přestal bavit a uchechtl se až při závěrečném pohledu kamery (poněkud morbidní, ale vlastně proč ne). Celkově možná trošku zklamání, hodnotím lepším průměrem. „Mohli bychom to o pár dnů posunout?“ - „Ale já to chci převzít teď!“ - „Žena uvnitř brečí…“ - „Tak počkáme, až se vybrečí.“ (16.12.2018)