Mirka a Antonín (E05)

Třetí díl i v případě tohoto páru nezklamal; nečekal bych, že i zde se až v pokročilejším středním věku věci dávají do pohybu. Jednak vidíme úspěšnou investici do nového velkého rodinného domu na pražské periferii. Za tím sice stojí určitá míra stálé nervozity a boj. P. Antonín si však zachovává svůj celoživotní pozitivní pohled a vyrovnanost. Neviděl jsem ještě Strnadovy, ale z ostatních pěti párů je p. Antonín jediný, kdo rozšafně do kamery reflektuje svou účast v dokumentu pí Třeštíkové, děkuje jí a přeje si pokračovat. I přes různé nálady pí Mirka nikdy natáčení definitivně nevylučuje; i když nerada, přesto se nakonec nechává natáčet i po letech a při prohrách. Třetí pokračování rozvíjí podněty k různým sociologickým a psychologickým úvahám; proč některá rodina i ze skromných poměrů vybuduje majetek a jiná ne? Jak se má materiální blahobyt k pocitu štěstí? Lze vychovat dítě při plném nasazení ve vlastní kariéře? Uvědomujeme si širší souvislosti našeho současného relativního blahobytu? Jedinou výtkou k etudám by z mého pohledu bylo, že si autorka na počátku možná neuvědomila plně, jak fantastické dílo začíná vytvářet. Byť se snažila o sociální rozvrstvení svých protagonistů, díky motivu svatby na staroměstské radnici vytvořila spíše sociální moderní historii Prahy, než celé země. Když se budeme dívat zpět s výhodou znalosti toho, co pí Třeštíková ve svých časosběrných dokumentech dokázala, tak přeci jen zmeškala příležitost ukázat syrověji i realitu menšího města či vesnice někde mimo dohled hlavního města. (24.01.2018)

Jak že je to s těma šťastnýma a nešťastnýma rodinama v Anně Karenině? Mirce a Antonínovi jsem celou tu dobu držela palce - působí jako takový ten normální pár odvedle. Opět je škoda, že jejich dcera Lucka odmítla pokračovat v natáčení, protože její příběh by mě zajímal. Setkání s ostatními páry v kině Světozor muselo být hodně zvláštní a silné. Pokračuje natáčení? (23.01.2018)

Fakt je to celkem depka. Něco jako facebook. Koukáte lidem do kuchyně a začnou na vás padat jejich starosti. Ale ten voyeur ve mně nakonec stejně vždycky zvítězí. A tak koukám na životní příběh lidí, se kterými nemám vůbec nic společného, a s nimiž bych se věčně míjel, i kdybychom společně obývali dvojdomek. Na příběh Antonína Hotel Radějov AEZ, který zasvětil svůj život tomu, aby udělal šťastnou svoji sice krásnou, ale hašteřivou a marnivou ženu Mirku. A aby toho nebylo málo, osud mu naložil ještě v podobě enormně problematického syna Tomáše. Ve finále ho ještě pár let před důchodem vylili z práce. Není to dokonalé zrcadlo toho, v čem tu aktuálně žijeme? Jestli má Antonín krevní skupinu A, B, AB nebo 0, tak já mám určitě C, D, nebo Z. Tím nechci říct, že jsem lepší než on. Jsem jenom úplně jiný než on. To ale nemění nic na tom, že bych mu ze srdce přál, aby Mirka v téhle blbé situaci neuhnula, až jí příště bude chtít dát pusu. Teprve jeho trable s prací budou prubířským kamenem jejich vztahu. Ty nejtěžší boje tohoto páru očekávám v dalším pokračování. Lupnu do sebe ale nějakou dobrotu, za střízliva to podle mě nemám šanci dát. (22.01.2018)

Člověk by řekl, že jsou to vlastně dost nesympatičtí lidé, zejména paní Mirka. Pak jsem si ale vzpomněl na vlastní příbuzenstvo a rozhodl jsem se, že se podobných soudů raději zdržím... Skvělá je ovšem sebereflexe jejich syna Tomáše. Pokud se na svůj život dokáže podívat takto kriticky, potom vidím velkou šanci, že se z těch problémů skutečně vyhrabe. (03.03.2018)

Vždycky jsem zatím chválil paní Třeštíkovou, tak teď taky pochválím protagonisty. Asi to číst nebude, ale paní Mirce za to, že ikdyž další natáčení vyloučila, tak že přecejen vlastně pokračovala. Nedivím se, že chtěla skončit - probírat takový soukromý trable na veřejnosti a ještě se třeba dočíst i tady jak je vlastně hrozná - komu by se do toho chtělo?! Proto má můj respekt, že vyšla manželovi vstříc a sem tam se objevila. A i když ji neznám, tak si myslím že soudy jsou tu příliš přísný... A panu Antonínovi za otevřenost a že si nejspíš uvědomuje přesah celého projektu. A asi je to i trochu terapie. Terapie, která možná pomůže i synovi Tomášovi. Škoda, že dcera nechtěla pokračovat. A dál chválím, že se nerozvedli - dnes žel stále vzácnější jev :-(. (27.01.2018)