Maniak

Další záležitost, které jsem se přes rok úspěšně vyhýbal a je naplněná nádechem jakési zvláštní poezie a pozitivismu a přitom pojednává o současnosti a zlomených, osamělých, smutných jedincích (v tomhle mi to připomnělo 'Her' s Phoenixem). Fukunaga z toho vykouzlil takovou příjemnou záležitost, fantaskní a v momentech ujetou (hodně jsem se bavil všema postavama vědců - Justin Theroux a Dr. Azumi byla něco), ale přitom ne přepálenou nebo matoucí... i přes zápletku a věci, kterými se zabírá 'Maniac' nikdy nesklouzává do černočerných vod deprese. Michel Gondry any1? (02.01.2020)

Dobře. Krapet víc přilepšuji, ale má to svůj důvod. :D Začátek je poměrně na diváka pomalý a krapet divný. Občas se tam vyskytují prvky, které vám připadají dost ujetý, ale postupně tato minisérie nabírá takovou hloubku, že si ty hlavní protagonisty zamilujete (především postavu Emmy Stone ale i ostatní si oblíbíte). Závěrečné rozuzlení je strašně dojemný. I slza ukápla a to se mi moc nestává. :D Z toho důvodu to musím vyzdvihnout a rád si to někdy i znova zopakuji. (06.09.2022)

Procházel jsem stránku na níž sleduji seriály a tam najednou vidím okénko se seriálem ,, Maniac". Zaujala mě svoji krásou Emma Stone, tak jsem si řekl: ,, Proč ten seriál nezkusit. Byl docela ,,fresh". Jeden den starý. Po cca 12 sekundách jsem se do tohoto seriálu pustil. Začátek byl takový roztahaný. Poté se to trochu zlepšilo. Začínal jsem se neskutečně bavit. Dále se to začalo opakovat. Tempo zpomalilo a nastalo dobré zakončení. Tento seriál bych si klidně ještě jednou pustil. Docela mě celou svou stopáž bavil (FeelsGoodMan). Tak... 7/10 (Hudba: 7/? Střich s ch a né h: 8/10 Make-up: 8/10 vfrzwref: 2/10 chdvgwejh: 4/10 (vhdhgdhdbhchcq......) (24.09.2018)

Extra poutavý začátek plný potenciálu a působivý konec, který porazí na kolena všechny slabochy na silná finále. Jen mezi tím je všeho trochu moc. Barev, změn nálad, nápadů, ale než bych obdivoval originalitu a jednotlivé vstupy do nových vizí, připadají mi na mysl jednotlivé předobrazy a více či méně ochotně se přehrabuji v tom, jak se nejlépe inspirovat Matrixem, Klubem rváčů, Mechanickým pomerančem nebo třeba Mr. Robotem. I přes trochu na sílu hnané, ale přesto obdivuhodné žánrové rozkročení zůstává vše v jádru na rovině hlavní dvojice. Páru roztřesených porouchaných dušiček, které díky jako vždy přesné Emmě a k mému nemalému šoku i dokonalému Hillovi nechávají diváka zas a znova žasnout a fandit, ať se někde v tajemném mozkovém zákrutu skrývá tajemství, jak smutek a beznaděj zahnat a (vy)léčit. Bohužel jakmile se začne příliš dlouho mluvit o celém výzkumném projektu, Theroux je nucen hrát karikaturu a dává se prostor Gretě nebo Azumi, vyhodí mě to okamžitě ze sedla. Chápu, že tvůrci mají v hodně nadsazené látce plné velkých vědeckých slov a filozofických parafrází tendenci být v klidnějších vodách trochu poťouchlí, ale vůbec to nefunguje a návrat do hlubin původního konceptu mi pak pokaždé trvá dlouhé minuty. Za uklidňující vědomí, že i přes spoustu poct a zatáček je Maniac v první vlně o záchraně v místech, kde ji člověk nečeká, ale zaokrouhlím hodnocení nahoru. Takových jistot totiž není nikdy dost. (21.10.2018)

Minisérie od Fukunagy celkem zapadla a podle mě je to škoda. Sice je to typický slowburner, kterému po pár dílech malinko dojde dech, ovšem hlavní devízou seriálu je, že nenatahuje tam, kde není třeba, několik dílů se pohybuje kolem třicetiminutové stopáže a závěrečné 3 díly jsou taková pecka, že jsem vůbec nelitoval, že jsem Maniacovi ten čas věnoval. Samozřejmě mě nalákali Emma Stone a vyhublík Jonah Hill, ale tohle není úplně seriál o hercích. Tohle je o precizním režijním provedení a následně důsledném popřemýšlení. Fanoušci popcornu zde příliš nepochodí.. (21.02.2019)