Zvijezda putuje na jug
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Ferdinand PečenkaHrají:
Gordana Miletić, Rudolf Hrušínský, Joža Gregorin, Vladimír Menšík, Ljubomir Didic, Barbara Połomska, Ludmila Píchová, Rudolf Deyl ml., Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
Velký pražský orchestr odjíždí vlakem na hudební festival do Jugoslávie. Pouze zpěvačka Soňa Klánová odjezd zmeškala. V aeroliniích se jí podařilo koupit letenku do Bělehradu od paní Navrátilové, které se cesta nehodila. Dirigent orchestru si mezitím zoufal. Na hranicích telefonoval do Prahy a když se dozvěděl, že Soňa odjela z domova taxíkem, domníval se, že je dožene po silnici. Improvizovaným koncertem pro celníky a cestující zdržel orchestr odjezd vlaku. Soňa pochopitelně nedorazila a navíc nestačili včas dojet do Splitu, kde jim ujela loď a museli použít jinou. Soňu z letiště omylem odvezl řidič Drago, který čekal na paní Navrátilovou. Po vysvětlení situace se rozhodl odvézt hezkou zpěvačku až k moři. Ještě několikrát se orchestr a zpěvačka na cestě minuly, aby se nakonec všichni šťastně setkali a zahájili festival slavnostním průvodem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Dle mého názoru druhý nejhorší film Oldřicha Lipského. Ze snímku lze jasně vyčíst, že scénář nebyl z nejkvalitnějších a celý příběh je založen na celkem jednoduché zápletce. Ikdyž byl film obsazen velmi kvalitními herci, výsledek je bohužel nevýrazný a bez nápadu. Navíc koprodukce s tehdejší Jugoslávií filmu spíše uškodila. Osobně dávám jednu hvězdu pouze za herecké výkony pánů Miloše Kopeckého, Rudolfa Hrušínského, Lubomíra Lipského, Josefa Hlinovaze a Vladimíra Menšíka. ()
Hloupost zpěvačky, která se dobrovolně nechá odvézt někam do jugoslávského vnitrozemí, je impozantní. Ještě že, každý druhý Jugoslávec hovoří lámanou češtinou. Autoři spojili veselý hudební film se školením o něčem tak praktickém, jako je vesmír. Malý klučina zábavnou formou přispěje k osvětě obecenstva. Pepíček: „Moře zabírá 70,8 % povrchu naší zeměkoule.“ Paní odpoví: „No to snad ani není možné.“ – a má pravdu. Pepíček přidá další vtip, když prohlásí, že poletí na Mars. Zpěvák vědom si nekonečnosti vesmíru přihodí: „Víte, Země je tak malá.“ Symbolika: 2:00 Hrušínský: tři šestky; 26:45 jugoslávský závozník: skrytá ruka. 31 % ()
Po všech stránkách tak šílený průser, až z toho má člověk takovou tu sadistickou radost (podobný typ zážitku očekávám od Podskalského Revue na zakázku). Film který vznikl jako podpora družby a turismu mezi Jugoslávií a Prahou, takže se celý odehrává v ikonických oblastech obou destinací, plných srdnatých a ochotných místních. V určitých bodech buduje tu skvělou optimistickou atmosféru internacionalismu a otevřenosti budovatelských filmů, kterou se maskoval tehdejší útlak a útlum (akorát se zde nevyskytuje jakýkoli antagonista). Na letišti vedle sebe stojí Francouzi, Rusové, Arabové i černoši, z turistických autobusů ve Splitu se ozývá "It is beautiful, darling." a společnou řečí mezi lidmi a přísnými celníky je veselé hudební číslo. V tomhle čtení tomu jdu ale hodně naproti, protože jinak je to naprosto nekoherentní zmatek s neschopností vyjádřit se o kom nebo o čem vlastně ten film je. Nemluvě o tom, že se zde přechází mezi několika podzápletkami i styly vyprávění v naprosto neexistující dramaturgii a příšernýma, příšernýma písničkama. PS: Bonusové body za to, že mladá (sic!) Zázvorková zde vypadá a hraje jako Klinger z Mashe a mladý Kopecký (sic!) je naprostý John Torturro své doby. ()
Veselá komedie jakoby svým vyzněním a atmosférou chtěla navázat na starší snímek ´Hudba z Marsu.´ Ohromný orchestr jedoucí na vystoupení do Jugoslávie zažije perné chvilky, když si jejich zpěvačka splete nádraží, čímž nestihne vlak. Veselý film plný humoru a písniček obsahující i skrytou agitku, ale to vlivem doby vzniku nijak nepřekvapí. Příběh zpěvačky snažící se za každou cenu po vlastní ose dostat k hudebníkům připomíná obdobný námět filmu pro mládež ´Tři od moře´ (1979), kde se takto po vlastní ose snažili dostat ke svému oddílu tři pionýři, taktéž po nečekaném odjezdu vlaku. K vidění je plejáda herců své doby, avšak bohužel se stalo, že byl snímek kvůli politicky nepohodlné Jugoslávii zakázán. Není však tak hrozný jak vypadá. Jedná se o zábavný film své doby a i přes své určité nezmary umí i dnes pobavit. ()
Takhle to vypadalo, když nebyly mobily... I když rozhodně nedosahuje úrovně některých pozdějších Lipského filmů, tato komedie vůbec není špatná! Uznávám, že scénář není nic extra nápaditého, pěvecká čísla trošku brzdí a některé záběry jugoslávské krajiny jsou kýč jako prase, ale stejně jsem se, především zásluhou herců a jejich hlášek, bavila moc dobře. Uhlazené tenory sice nemusím, ale ten bubeník je neuvěřitelnej ďábel. ()
Zajímavosti (3)
- Prezident Novotný o filmu prohlásil, že je to kosmopolitní produkt revizionistických vlivů, spoluautor scénáře Škutina zase řekl o prezidentovi, že je vůl, a za to šel na 10 měsíců sedět. (raininface)
- Film byl uveden na festivalu v Banské Bystrici v roce 1959, hned na to byl ale zakázán. Důvodem byl jednak fakt, že na něm spolupracovali jugoslávští umělci, a jednak zde byla Jugoslávie zobrazena idylicky. Poté, co jugoslávský vůdce Josip Broz Tito otevřeně kritizoval Sovětský svaz za invazi do Maďarska, bylo totiž ve východním bloku cokoli spojené s Jugoslávií naprosto nepřijatelné. Film byl tak uveden do kin až v roce 1964, když se politické poměry uvolnily. (Stegman)
Reklama