Baby Driver

║Rozpočet $34miliónov║Tržby USA $107,825,862 ║Tržby Celosvetovo $226,945,087▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $13,280,174║ Tržby za predaj DVD v USA $5,337,538║ Riadny nášup. Pravé letné osvieženie. Maškrta. Veru máme tu takého uletenejšieho Drive juniora. Koštovalo to a riadne, k tomu tu máme šikovnú popolušku Lily James, ktorá je na zakúsnutie a hlavne Edgara Wrighta v životnej forme vedúceho zbesilú jazdu ako hrom do gradujúceho finišu. Herecky až mrazivo brilantné zahrané. Pravá miera vyváženosti. K tomu nabitý soundtrack plný vypalovačiek, ktorý hravo zatienil Strážcov Galaxie 2. /videl v kine 2x: 100%/ (02.08.2017)

Super festivalovka, nehodna multiplexov. Prva polovica je nudne ceckove peklicko s najhorsie obsadenym hlavnym hrdinom od ghost ridera. Ale s funkcnymi vedlajsimi postavami a peknou romantikou. Potom to vsak zacne byt osobne, spusti ako taky dej a cele sa to zmeni na mimoriadne zabavne a cool b-cko. Keby to cele slapalo ako posledny akt, nemal by som daleko od nadsenia. Kazdopadne najlepsi wright. 7/10 (25.07.2017)

Muzikál může být i dnes stále živý žánr, a to navíc ne pouze v předvídatelné resuscitaci klasických postupů a la "La La Land" a spol., ale díky uchopení formálním mistrem s ambicí. Primárně sice "Baby Driver" mísí gangsterku a romanci, ale mnohem zásadnější je Wrightův koncept veškerý styl filmu vystavět kolem hudby. Sice ve výsledku postavy zpívají a tančí pouze občas, ale o to víc tu na hudbu tančí auta při honičkách, v rytmu soundtracku se střílí a vykrádají banky, ba dokonce i ty zamilované pohledy mají svůj sound. Úvodní titulkový záběr s cestou pro kafe co do choreografie pohybu aktérů, kamery i mizanscény a sladění všech těchto složek s hudbou představuje jeden z naprostých vrcholů muzikálu. Na obecnější rovině je neméně fascinující, že za nejmlaději působícím hollywoodským filmem posledních let stojí čtyřicátník, což se nevztahuje pouze na formální svěžest a feeling filmu, ale také nevyhnutelný pocit generačního lakmusového papírku. Už trailer mohl u třicátníků vyvolávat pocity nepatřičnosti, který film ještě upevňuje svým zastřešujícím principem coby zpřítomnění niterného pocitu mladých vyrůstajících v popkultuře, kde se každý vidí jako hvězda vlastního videoklipu. Věk Wrighta pak prozrazuje pouze hudební vkus a konkrétní volba skladeb, byť podobně jako Tarantino má šanci z oprášených kdysi-hitů a zapadlých vychytávek udělat generační retro soundtrack. Současně ale také ukazuje, jak zásadní vklad do předchozích společných filmů vnášel Simon Pegg, protože "Baby Driver" na rozdíl od nich postrádá nadhled a schopnost se nebrat vážně. (05.07.2017)

Baby Driver mě divácky ani analyticky nijak zvlášť neokouzlil, ač bych tomu byl rád. Pod vším jeho rachotem (písně, řev motorů, výbuchy, dialogy), okázalým designem a siláctvím vlastních postav mi nepřipadl nijak inspirativní a nejsilnější byl pro mě v momentech, které od všeho toho rámusu a záměrného pozérství utekly k mnohem civilnější poloze se subtilnějšími filmařskými nápady (viz dále bod b plus všechny scény s pěstounem). Tři věci mě ale na jeho výstavbě upřímně zaujaly. ___ (a) Komplexní práce s různými formami rytmu. Ta je zřejmá už z toho, že první scéna (335 sekundy) měla průměrnou délku záběru 1,48 s., zatímco druhá scéna (165 s., tedy 49 % trvání první) byla naopak komponována jako jednozáběrová. A to aniž by se významně změnilo tempo, důraz na pohyb figur rozsáhlým prostorem a určující role zvukové složky, takže se rychlý střih a návaznosti mezi záběry plynule funkčně transformovaly do složité spolupráce prvků mizanscény v pohyblivém rámu. ___ (b) Inscenace dialogové scény v prádelně jako scény muzikálové, přičemž hudba v ní naopak v porovnání s celkem osnovy ustupuje do pozadí. Romantický pár postav, spojený navzájem jedněmi sluchátky v uších, se v třicetisekundovém záběru hladce posouvá prostorem na pozadí barevně sjednocených otáčejících se bubnů praček. V závislosti na rytmu a významu promluv v dialogu se v kooperaci s pohybem steadicamové kamery takřka tanečně otáčejí, aniž by si musely vytáhnout sluchátka z uší. Krátké, ale kinematograficky krásné... Pro mě nejlepší moment filmu (ještě vedle první návštěvy pošty s malým chlapcem). ___ (c) Míra přemotivovanosti: film jako celek kopíruje vývojový vzorec akčních filmů (znáte to, profík, poslední džob, láska jako trám), takže logicky ho následovat nevyžaduje velké úsilí. Navzdory tomu ale zavádí do hry obrovské množství drobných i větších motivů, jež zahušťují zcela transparentní systém spojnicemi a vysvětleními, které sice k pochopení nepotřebujeme - ale každý z nich se excesivně využije, někdy i víckrát! Vypravěčsky to irituje, což je ovšem zřejmě součást konceptu, neb jejich funkce zjevně není vypravěčská či psychologická, nýbrž dekorativní až ornamentální. Lze to chápat jako součást sebou-se-opájející hry na muzikálový akční film: jakkoli maskovány za kompoziční či realisticky motivované prvky, naplňují tyto detaily a dílčí rámce především čistě sebestřednou estetickou funkci (např. motiv Babyho dětství, kazetové remixy, některé songy). (16.07.2017)

,,KDYŽ BYL MLADŠÍ, UDĚLAL JEDNU CHYBU. A OD TÉ DOBY HO TO PRONÁSLEDOVALO…“ /// Úvodní adrenalinová (?) honitba vyvolá dojem, že se Kurýr dočkal syna. Při loupežích totiž nejde vo to, co a jak ukrást, ale jak nejefektivněji vodjet (za zvuku mixu všelijaký muziky). Baby je hodnej, trochu jinej… prostě týpek, jehož úkolem je vohromit publikum. A daří se mu to! Po loupežnickým úvodu přichází romantický intermezzo… no ale já su celkem rád, když se jde zase loupit. Neříkám, že je to nuda, on i Debbie jsou sympaťáci, navíc si maj co říct (což ostatně platí i vo vostatních), ale je to prostě cílený na ty mladší – čemuž (asi?) vodpovídá i soundtrack. Zlodějská a romantická týnejdžerská jízda, která se snaží (a daří se jí to!) bejt pro všechny. Vodsejpá to, úniky jsou fajn, bohužel to ale nemám potřebu vidět znova. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem muzikální řidič. 2.) Pochopím, proč do akce nebrat lidi, kteří sami nechcou. 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (28.10.2017)