Potomek

(55%) Viděno v kině. Po pravdě, ani se mi moc už nechtělo na to do kina. Horory mám rád a především tyto novodobé. Nejlépe od Jamese Wana (Conjuring, Insidious). Jenže takových horůrků se v poslední době točí až moc – je to už takové ohrané, takže na jednu stránku chápu, že už není moc co vymýšlet. No a nyní k tomuto Potomkovi. Klasické lekačky tu byly – ne, že by se to stavělo jen na nich – za což jsem rád. Mělo to funkční příběh, který neměl žádní mezery, ale mohl by být víc nápaditější a nějaká ta pointa na konci by neuškodila, ale co už. Tempo to má ale docela pomalé, takže se v cca první polovině divák začne snadno nudit. Já vnímal veškeré konverzace, nic mi teda neušlo, ale proč nemohl být sakra bohatší scénář ? Třeba bych přidal pár scének ve škole, nebo ze života onoho vraha, který se poté reinkarnoval do těla toho malého chlapce atd. V poslední cca třetině snímku se to už víc rozjede a finále je docela drsné a i krvavé, taková ta nekompromisní realita, že to nedopadne úplně růžově – to oceňuji, ale nemůžu zavřít oči nad jednou pitomou nelogickou chybou, které se dopustila matka toho malého kluka. ;) Hudba od Bishary byla na klasické hororové úrovni. Takže, ve filmu sice najdeme pár dobrých scén, ale to je asi tak všechno. Špatný film to není, ale potenciál to mělo o dost větší. I to Rko mohli víc využít. Nemyslím tím, aby bylo víc krve, ale mohla tu být děsivější atmosféra a pár násilnějších scén navíc. No, už to pitvat nebudu. Je to koukatelný, průměrný film, který se dá jednou vidět, ale víckrát ne. (11.02.2019)

Viděla jsem druhou půlku tohoto snímku, a myslím si, že to úplně stačilo na to, abych pochopila o čem film je, a že se v té první půlce nemohlo dít nic moc většího jak v té druhé. Pořád přemýšlím jak tento film ohodnotit, a stále nenacházím slova. Jackson Robert Scott byl bezpochyby skvělý, a náhaněl docela hrůzu... nicméně to bylo tak to jediné, co zde bylo hororové. Námět, že v chlapci dříme psychopat, který se do něj prostě nějak převtělil, nebo jak to bylo, už takhle zní docela zmateně.. a ano přišlo mi to zvláštní. Další hvězdu dávám za kameru. (19.02.2019)

FIlm jako takový extrémně předvídatelný. Hromada scén je typická a člověk po letech sledování už ví, co očekávat. Po mnoha stránkách si film jede po této koleji a absolutně nepřekvapuje. Co naopak hodně pochválím, je napětí, které zde funguje, dá se říct na 100 %, člověk vnímá všechny ty hrůzy. Z jedné lekačky mě naprosto zamrazilo a od té chvíle jsem začal být v pozoru a čekat, kdy se objeví další, abych tím samým znovu neprošel. Pochválím i nešetření brutalitou, nebo závěr, který jako jediný trochu překvapil. (02.03.2023)

Když při odjezdu do porodnice šišlá těhule na svoje psisko "přivedeme ti domů bratříčka" pochopil jsem to tak, že se chystá porodit čokla. Ale porodí jen dalšího otravnýho fakana, kterej bude otravovat v dalším rádoby horroru. Infantilizace horrorového žánru tak pokračuje i nadále a potvrzuje to i tenhle film. To jsou furt strašidelné děti, nebo strašené děti... Uznávám, že jsou tam tři čtyři docela dobrý scény, ale všeobecně už mi tyhle dětský pseudohorrory lezou krkem. A ještě ta klukova neustále blbě civící matka... Chci ňákou pořádnou řezničinu s dvoumetrovým stokilovým hovadem v řeznický zástěře a s motorovkou! (19.09.2019)

Popravdě jsem od tohoto snímku nečekal příliš, o to příjemněji jsem však nakonec překvapený. Potomek je totiž opravdu povedený snímek, který sice neohromí originalitou, nápaditostí, natož nějakým výrazným zvratem, jelikož tvůrci své karty, se kterými budou hrát, ukázali již v první polovině filmu, nic z toho ovšem nakonec nemělo prakticky žádný vliv na výsledný, velmi působivý filmový zážitek, protože dokázali i přesto natočit vážně napínavý a působivý thriller. Téma reinkarnace tedy není rozhodně tématem, které by mě osobně nějak zajímalo, a i zde je podána a vysvětlena opravdu tou nejjednodušší možnou formou, která zrovna neoslní, ale jako nějakým zázrakem to funguje a vlastně hned od začátku se klučina projevuje způsobem, že i mě nebylo zrovna dvakrát příjemně, což ovšem samozřejmě nemyslím jako výtku, naopak, postupná gradace ve změně chování ústředního potomka je parádní, a to i díky naprosto perfektnímu hereckému výkonu jeho mladého představitele. Zápletka je jinak opravdu hodně přímočará, což ale vůbec nevadí, naopak to díky tomu má vážně výborný spád, celé to pak disponuje mnoha vážně napínavými scénami, bavila mě i zajímavá atmosféra, no a jako třešnička na dortu je úplný závěr, který sice též originalitou na zadek fakt neposadí, ale já tyhle typy konců zbožňuji, protože si se všemi happyendy vytírá luxusně prdel, a to já rád. The Prodigy je zkrátka hodně fajn podívaná, které já osobně nemám příliš co vyčíst, prostě zatraceně zábavná, nenáročná žánrovka, jenž nepřináší sice nic nového, ale její zpracování, funkčnost a působivost jsou nadprůměrné. (05.03.2022)