Hodinářův učeň

Opravdu vynikající česká autorská pohádka! Konečně někdo, kdo natočil pohádku bez pitvoření a podle scénáře, který nebyl hloupý. Ze zlé sudičky Lichoradky Jany Plodkové jde dokonce místy i strach, chvilku mi dokonce připomněla něco ze stylizace Morgiany Juraje Herze, Morana zase skoro konkurovala Mrakomorovi z Vorlíčkova Prince a Večernice, nebyl to sice úplně pohádkový horor, ale po těch všech troškovinách a jonákovinách je takovéhle pojetí (a filmová výprava plus obsazení ansámblu Dejvického divadla) opravdový balzám na diváckou pohádkovou duši... (25.12.2020)

Od začátku do konce poměrně zvláštní pohádka, která oplývá několika originálními nápady a umně střídá polohy komediální a hororovou, přičemž obě složky až na drobnosti působí výborně a vzájemně se neruší, za což lze poděkovat jak vynikajícím hercům, tak i samotnému zpracování, které je navíc zabaleno do více než zdařilého vizuálu a opatřeného atmosféru pěkně dotvářejícím hudebním doprovodem. Možná vůbec poprvé jsem měl pocit, že se v rámci domácí pohádkové tvorby dívám na snímek, který by mohl snést i označení fantasy, což mě potěšilo asi nejvíce. 70 % (30.12.2020)

Pohádkový příběh (zdráhám se použít označení "pohádka"), do jisté míry stavějící na neotřelém tématu relativity času, vrátil do kin Viktora Preisse. Ten se postupně vytratí ze scény a přestane být pro příběh tolik důležitý, ovšem příběhu to nikterak neuškodilo. Své přednosti nemá jen v hereckém obsazení, hlavním strůjcem nepodbízivého vyprávění je režisérka a scenáristka Jitka Rudolfová, která vyhání od svého díla nejmenší diváky, kteří si rádi potrpí na tradiční pohádkový styl a atraktivní fantazijní prvky. Čerty, hastrmany ani jiná stvoření se zde nevyskytují. Místo toho si příběh vystačí s prokletým hostincem, s potulným panoptikem, kde je k vidění zvířecí muž, a mezi tím živelně pobíhá Jana Plodková coby zlá a pitvořivá sudička Lichoradka, která zanedbanou údržbou chrupu budí podezření, že předčasně prchla ze zubařského křesla Romana Šmuclera. Celý příběh se točí kolem Urbana a Laury, jimž sudičky u kolébky předpověděly, že jednou budou svoji. Ovšem hamižnost Lauřina otce, jenž je hodinářem, a jeho obava z vlastní smrti zaviní, že si na svůj koitus budou maličko počkat. Urban, který se stal jeho učněm, je jím donucen vydat se do světa. aby našel unikátní hodiny, co varují před smrtí, jinak může zapomenout na náruč vnadné Laury. Schéma vydatně koketuje s osudovostí a předzvěstí smrti, načež dává zelenou morbidním tendencím, což se určitě nebude zamlouvat dětičkám, které neshledají film příliš atraktivním. Ovšem ti, co volají po originalitě a jinakosti v pohádkovém rybníčku, našli v režisérce spásu. Ústřední dvojice Michal Balcar a Dana Droppová vládne neokoukaným kouzlem, Miroslav Krobot je opravdu nevídaným hostinským, Jaroslav Plesl s Václavem Neužilem bourají mýtus o tom, že mužům bylo v minulosti zapovězeno hrát sudičky a úporná snaha po originalitě má vysoké zastoupení. Režisérka si řekla, že na podbízivé pohádkové příběhy je režisérů více než dost, a těch, kteří jdou proti proudu, občas rýpnou do zaběhaného schématu, je přece jen méně. Takže výsledkem je poměrně zralý pohled na milionkrát viděné. 7/10 (07.01.2020)

Docela čumím, jak nadhodnocený tenhle film od mých oblíbených či znalců filmu je. Stejně, jako hlavní hrdina vyjde a neví kam, je poslán a neví proč, i tahle pohádka bez nějaké zvláštní logiky za sebou staví jednotlivé scény. Pak se může stát, že určité postavy dojdou svému cíli v půlce vyprávění a místo aby pak vše šlo za sebou v rychlém sledu, děj je natahován až do neúměrnosti. Jediný, kdo se vyloženě odvázal, byla Jana Plodková, i ten Viktor Preiss mi připadal takový mdlý (kolik podobných rolí už hrál)! Za vynikající hudbu a celkem chytrou finální pointu, jaký že poklad to Urban vlastně dostal, přidávám hvězdu. Ať jsou tři, to je takový pohádkový číslo. (20.11.2019)

Tři dosti netradiční sudičky se nám zabydlely v dosti netradiční pohádce - a všemožně se snaží, aby došlo na jejich slova. Jenomže tady stojí jedna sudba proti druhé ... vlastně proti dvěma, přičemž jejich vzájemné soupeření je vzácně vyrovnané. O pohádce to s úplně čistým svědomím říct nemohu. Její dějová linie je přece jenom poněkud kostrbatá - jakoby byla neuměle poslepovaná z několika vzájemně nesouvisejících příběhů ... snad jí chybí i trocha důvtipu a něco málo lehkosti - nebo hlubší vhled do duší jejích hrdinů, takže výsledek je maličko plochý a odosobněný - navzdory dobrému obsazení, pěkným kostýmům a malebným kulisám. Přesto ji jednoznačně řadím k nadprůměru - mezi současnou českou pohádkovou tvorbou ... 3,5* (07.01.2021)