Režie:
Sam MendesScénář:
Alan BallKamera:
Conrad L. HallHudba:
Thomas NewmanHrají:
Kevin Spacey, Annette Bening, Thora Birch, Wes Bentley, Mena Suvari, Peter Gallagher, Allison Janney, Chris Cooper, Scott Bakula, Sam Robards (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Britský divadelní režisér Sam Mendes (nar. 1965) se doma i v zahraničí prosadil řadou pozoruhodných jevištních inscenací, mj. slavného muzikálu Kabaret nebo Schnitzlerova Reje (pod názvem Modrý pokoj), a bylo jen otázkou času, kdy si jeho talentu všimnou v Hollywoodu. V roce 1999 mu byl nabídnut scénář Alana Balla Americká krása a Mendes výzvu přijal, určitě i proto, že mu společnost DreamWorks zaručila značnou tvůrčí svobodu. Výsledek předčil veškerá očekávání. Americká krása se stala filmem roku s pěti Oscary na svém kontě (nejlepší film, režie, původní scénář, herecký výkon v hlavní roli – K. Spacey, kamera) a celou řadou dalších prestižních ocenění. Mendesova nečekaně hluboká a působivá sonda pod nablýskaný povrch spokojeného předměstského života si navíc získala i přízeň diváků... Hrdinou filmu je dvaačtyřicetiletý Lester Burnham (Kevin Spacey), který se v náhlém hnutí mysli rozhodne opustit teplé, ale nudné místo redaktora v místním inzertním časopise a dělat jen to, co ho baví. Jeho manželka Carolyn (Annette Beningová), která se snaží udělat kariéru jako realitní agentka, ho už dávno považuje za odepsaného a obdivem k němu neplane ani jeho zasmušilá pubertální dcera Jane (Thora Birchová). Lesterovo okouzlení dceřinou vyzývavou kamarádkou Angelou (Mena Suvariová) a příjezd nových sousedů, zakomplexovaného plukovníka Fittse (Chris Cooper), jeho vyhaslé ženy (Allison Janneyová) a podnikavého syna Rickyho (Wes Bentley), dávají do pohybu sled událostí, směřujících k neodvratnému konci... Mendesovi se podařilo dát Ballovu propracovanému scénáři svébytný filmový tvar (za mimořádné pomoci kameramanského veterána Conrada L. Halla), jehož jednotlivé složky jsou ve vzácném souladu. Mimořádné herecké výkony všech představitelů jen umocňují výsledný dojem. Americká krása je nemilosrdně ironickým portrétem americké posedlosti úspěchem, která, pokud propukne naplno, dokáže zničit všechno lidské, co v člověku je. Není divu, že po úspěchu jeho debutu byla i další Mendesova díla očekávána s nevšedním zájmem. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 665)
Když Americká krása dostala Oskara, už předem jsem moc nevěřila, že to bude opravdu dobrý film ( a navíc ten podivný název ), ale on JE vážně skvělý. Takhle nějak opravdu vypadá krize středního věku, i když se poznávám spíš v něm než v ní. A mimochodem, Kevin Spacey je fakt úžasný. Tomuhle filmu fakt nemám co vytknout. ()
(1001) Já už mám takový podivný zvyk přistupovat k filmům, které se nějak podezřele líbí všem, s despektem. V případě Americké krásy byl ten despekt tak velký, že napoprvé jsem si film vůbec nedokázala užít a ani se do něj patřičně vcítit (a taky to bylo nejspíš otřesným televizním dabingem). Postupem času jsem ale názor změnila a říkám, tenhle film ve mně vyvolává takové pocity, jaké vzbuzuje i písnička Because od Beatles, která (tedy v cover-verzi) hraje i k závěrečným titulkům. Takže se film nehodí k jednoduchému odsouzení, alespoň zatím ne. "Smile, you're at Mr. Smiley's." ()
Uvědomujete si jak zbytečné a fádní je tohle hodnocení filmů? "Americká krása" je toho důkazem. Film by vás měl především přenést do jiného (i když sebereálněji vypadajícího) světa a poskytnout vám oddych, citové vyžití, námět k zamyšlení, úvahám nad vlastní existencí....A to tenhle film na 100% dělá. Viděl jsem ho jen jednou, ale zapůsobil na mě tak silně, že se to nedá skoro vydržet...Právě proto se na něj asi už nikdy nepodívám a uchovám si "pouhou" vzpomínku na něco výjimečného. ()
Nestandardní tragikomedie ze současnosti, kritizující citovou pustinu středostavovské rodiny, osciluje mezi parodií, satirou a realismem. Silné tragické okamžiky se střídají s čirou komikou. Mendesova invenční režie, ve které jsou cítit silné divadelní kořeny, velmi obratně kritizuje typická americká témata. Témata, ve které Američané trvale věří a které věrně ctí, jsou neměnné a nedotknutelné. Jejich velký „americký sen“ ale v rukou britského debutanta znovu pociťuje citelné trhliny. Ukazuje tak po svém některá zásadní témata, především pak americkou posedlost po úspěchu, která dokáže zničit „všechno lidské“. Ale i řadu dalších. Nenávist. Jane svoji matku nenávidí z jejího načrtnutého, do strany nevybočujícího života, otce z jeho pasivity a chování v přítomnosti její kamarádky. Mendes nám zároveň naznačuje, že si dříve byli blízcí a obnovení tohoto vztahu je nyní jeden z Lesterových „nových“ cílů. Homosexualita. Otec, milující svého jediného syna, je schopný jej okamžitě zavrhnout kvůli jeho možné homosexualitě. Úpadek rodinného života. V případě obou rodin. Carolyn se snaží urovnat vztah mezi dcerou a manželem a o to víc propast prohlubuje. Lež. Ze strany Rickyho k vlastnímu otci (ohledně drog), ze strany Angely, která se snaží upoutat veškerou pozornost i za cenu lhaní. Ambice. Nekontrolovatelná honba za úspěchem a zároveň i s chamtivostí. Naprogramované přání, které má většina z našich hrdinů. Závist. Ta je pro změnu vyjádřením touhy lidského ega být tím, čím není. Závist také přiživuje nepřátelství (Angela v závěru může závidět Jane, byť celý film fungoval naopak. I Carolyn pociťuje ke svému vzoru Buddymu závist). Neschopnost komunikace. Ta vede k tomu, že dochází k tragickým nedorozuměním. Nejsmutnější na tom z pohledu postav může být fakt, že všichni do jednoho rozprašují své nepravdy, promlouvají k nám opravdově a jejich pravdivá vyznání pomáhají k odstranění masek, které je tak dlouho tížily. Odcizenost. Pocit, že žijeme životy, nad nimiž nemáme absolutní kontrolu, a veškeré snahy omezit náhodnost výsledků našeho počínání vedou k ještě větším katastrofám. I na pošesté absolutních 100%. ()
Tenhle film považuju za jeden z nejgeniálnějších, co byl kdy natočen. S každým dalším zhlédnutím mu začínám víc a víc rozumět a plně chápat, o čem je. A můžu ho vidět stokrát a pořád pro mě bude něčím nový a nikdy se u něj nenudím. Hudba je naprosto výjimečná a s citem vybraná. Dvě scény jsou pro mě osobně nezapomutelné a často se mi vybavují : 1) Kevin Spacey a tráva 2) poletující sáček, snad nejlepší scéna filmu. I když to je těžké rozhodnout, zdá se, že pojem "hluché místo" nemá ve (filmovém) slovníku Sama Mendese co dělat. A rozplývat se nad hereckými výkony, ať už jde o úchvatného Kevina Spaceyho, nebo okouzlující Anette Bening by bylo opravdu zbytečné. Jejich umění mluví samo za sebe. Kdo tento klenot neviděl, měl by nad sebou vážně zauvažovat... ()
Galerie (43)
Zajímavosti (75)
- Alan Ball psal původně příběh jako divadelní hru. Inspirací mu prý bylo, když viděl papírový pytlík poletovat ve vzduchu na World Trade Center Plaza. (don corleone)
- Scéna, kde se Lester (Kevin Spacey) hlásí o práci v bistru, byla točena v noci, ale upravená byla tak, aby to vypadalo jako ve dne. Žádná z postav však nemá v obličeji stíny od slunce. (don corleone)
- Mike Nichols bol považovaný za režiséra filmu, no nakoniec si to rozmyslel. Ponuku režírovať film odmietol David Lynch i Terry Gilliam. (WalterIK7)
Reklama