Národní třída

Nebudu tak přísný jako mnoho z mých spoluhodnotitelů. "Nelze člověka soudit podle toho, co je, ale jak se tím, co je, stal," řekl Karel May a mě se tento jeho citát líbí. Důležitá je motivace a kořeny přemýšlení u jakékoliv skupiny lidí a snaha tvůrců o toto zobrazení je v Národní třídě patrná. Teď jde o to, jak se jim to povedlo a podle mě tak napůl. Někdo jako je hlavní hrdina si nezaslouží ani adoraci, ani okamžité zatracení a to by měli zohlednit diváci i kritici. Kromě již uvedeného (Čermák, Cina, kamera, hudba) se mi líbil dějinný kontext současnosti se socialismem a pak Kateřina Janečková, která konečně dostala jinou roli, než je televizní blbina nebo čurda. Druhý film Štěpána Altrichtera je úplně jiný než Schmitke a popasoval se s ním se ctí. Dávám 70% hlavně za to, jak atmosféra snímku ke konci ostře houstne! (17.10.2019)

Ne, tohle mě vážně minulo!!! Nemá to žádnou vizi, žádné sdělení. Mám rád herce Hynka Čermáka, ale jeho postavu VanDama jsem opravdu nesnášel a i jeho pivem prosáklé kamarádíčky. Neschvaluju jeho divno-pohled na svět. Nebyl to nějaký bojovník za svobodu, jak se prezentuje, byl to jen zmrd, jak by řekl sám... (08.02.2020)

Hodne se mi libil styl, jakym byl film natocenej, ale a pribehem uz to bylo horsi. Chvili to vypada jako dalsi Most, ale toho humoru tam vlastne tolik neni. Je to spis drama o mindraku jednoho vyholenyho dementa, na kterem nam ma asi zalezet, az se na konci ukaze, ze na na nem nemelo zalezet. Ale chybelo fakt malo (14.03.2021)

Nezvládnutá adaptace na nový společenský systém sebou přináší frustraci, sebelítost a vztek. Připadá mi, že pro spoustu lidí je to v dnešní době jediný hnací motor a to je špatně. Altrichterův „antipaušalizační“ počin předkládá zajímavou otázku. Může být člověk sympaťák a zároveň agresivní xenofobní debil? Ta nečernobílost spojená s pohledem na kořeny problémů je devízou, škoda jen, že nebyly ambice zajet do obou spekter hlouběji, aby se divákovi zamotala hlava ještě víc. Čermák jako srdce obalené asociální čuráčí tkání poměrně přesvědčivý.. (05.02.2020)

Mám rád filmy o rebelech, kteří jsou kvůli svému nonkonformismu trnem v oku svému zkostnatělému okolí (viz Frajer Luke, Přelet nad kukaččím hnízdem, Lid vs. Larry Flynt apod.). Ale abych takovému rebelovi fandil, musím s ním vnitřně souznít - chápat jeho motivace, alespoň částečně sdílet jeho pohled na svět, a věřit, že právo je na jeho straně. Vandamovy motivace jsem sice chápal, ale jinak mi byl kompletně nesympatický. Ve své hlavě sice bojuje za spravedlnost, ve skutečnosti je to ale pouze sobecký primitiv s fašistickými manýrami, jenž uznává pouze svůj (notně omezený) pohled na svět a každý problém by nejraději řešil násilím. Právě v tom se nejvíce liší od skvělých hrdinů zmíněných snímků, kteří kvůli svým sklonům k volnomyšlenkářství a touze po svobodě vlastně bojují (byť třeba i nevědomky) především za druhé. Zatímco Vandam (ve výborném Čermákově podání) hájí primárně svoje zájmy, navíc způsoby, které jsou prakticky neobhajitelné. __ Národní třída je velmi dobře natočený i zahraný film, ale pokud opravdu bylo záměrem natočit kriticky laděný portrét tohoto typu lidí (a že takových vulgárních sebevědomých hovad bohužel žije všude habaděj), pak tvůrci v čele s Altrichterem prostě umělecky selhali. Dalo by se možná namítat, že třeba Vlk z Wall Street taky může na někoho snadno působit jako svého druhu adorace DiCapriova Belforta, Scorsese ve svém filmu ale několikrát dává jasně najevo, že Belfort je navzdory vší své zábavnosti, vychytralosti a šoumenství pořád především zločinec, který zbohatl skrze podvody. Navíc konec z něj nedělá žádného hrdinu, ale "pouze" velmi schopného člověka, jemuž jsou ostatní ve své naivitě (a hamižnosti) ochotni naslouchat. Kdežto finále NT dělá ze svého antihrdiny téměř mučedníka, jehož názory a životní styl stojí přinejmenším za zvážení. Opravdu mi nedělá dobře představa, že by někomu mohl takový zamindrákovaný a nebezpečný kripl sloužit jako životní vzor... 60 % (14.03.2021)