Poslední aristokratka

Měli to nechat točit Trošku, bylo by to aspoň tak zábavné jako Babovřesky nebo Strašidla, která to nejvíce připomíná. Pokusy o humor jsou jim podobné, ale v Babovřeskách aspoň fungují. Fakt se mám smát, že někdo upadl na sněhu? Že někdo nasává ořechovici? Že Liška plešatí? Jinak v České televizi objevili drony, pokud jste si toho již nevšimli v mnoha jejích dokumentech z poslední doby, a jsou plně využity na opět zbytečné záběry krajiny a hradu shora. Jinak je to skoro dvouhodinová nuda, kde nejsympatičtějšími postavami jsou unylý kastelán a dcera, ale ani ti moc nezachrání – protože nemají nakonec dostatečný prostor – plochý ne-příběh s trapnými pokusy o vtip. Ona tedy už ani kniha není žádné terno, prostě další z vyhypeovaných titulů, ale tady to šlo ještě o několik stupňů dolů. Jinak to má jediné plus, slušnou kameru, která umí rámovat obraz. Hudba je otřesná. A Vilhelmová s tou svcrklou bradou a dlouhým nosem vypadá - prostě jí to tady ale ani trochu nesluší. Dvakrát jsem se pouzasmál, ale jinak zbytečný film, po kterém při druhém uvedení v televizi nikdo ani neštěkne. (12.03.2020)

Strašnej průšvih. Vejdělek stvořil zas další vejdělkovinu - nudnou, humoru prostou a zaměnitelnou s jakýmkoli svým výtvorem. Bohužel. Že s knižní předlohou tato Poslední aristokratka nemá kromě jmen postav a faktu, že restituovali zámek, nic společného, by nevadilo tolik, kdyby vzniklo něco zábavného a vtipného. Ani omylem. Zatímco Bočkova tetralogie je napsaná v duchu fantastické nadsázky jako vystřižené od Švandrlíka, film se bere vážně, takže do něj vůbec nezapadají nerealistické postavy na hraně karikatury a trapnosti, a vůbec nedává smysl. Spoustu blbostí z filmu vypsal do své recenze František Fuka, takže ho nebudu tady papouškovat, jen dodám, že jak s ním většinou nesouhlasím, tady má bohužel pravdu. Přemýšlím, zda je co vyzdvihnout - snad možná příjemnou vánoční atmosféru, fajn soundtrack složený z mozartovské klasiky (teda do naprosto zrůdné titulkové písničky od No Name - jak v kině vždy sedím do konce titulků, tahle příšernost mě snad poprvý vyhnala ze sedadla dřív), milé překvapení v podobě přesvědčivé Yvony Stolařové - a tím to hasne. Humor z nefunkčních pokusů o hlášky, trapné postavičky jako z Účastníků zájezdu, naprosto debilní rozuzlení zápletky s prodejem zámku, dokonce přišlo i zklamání z jindy skvělé Smutného kamery - v Aristokratce se opakují stereotypní letecké pohledy na zasněžený zámek a tím to hasne, prostě bez nápadu. Tak na mě ostatně film působil celkově: jako kdyby se Vejdělek, Smutný a prostě všichni u natáčení nudili, odvedli povinný standard s vidinou "vyděláme prachy na zfilmování bestselleru, takže je jedno, že to bude debilita, kvůli názvu na to lidi stejně přijdou" a honem domů. Když jsem se při novinářský projekci začal nudit fakt už strašně moc a poprvé se podíval na hodinky, vyděsilo mě, že uteklo teprve 30 ze 110 minut stopáže. A to je fakt průser. (24.10.2019)

Super, nepříjemný podzimně- zimní časy dostávají jeden velmi pohodový filmový doprovod. Film má postavy, který si vzájemně náhravaj k vytváření humorných scén i dialogů. Samotná záplětka je sice taková fik - fik a "princ" na bílým koni působí až nechtěně úsměvně, ale tajit, že mě ve společnosti "aristokratů a jejich služebnictva" bylo fajn a mnohokrát jsem se zasmál by k filmu nebylo fér. Herecky je film nabitej jmény, aby ne, Jirka Vejdělek je z mého pohledu český filmový hitmaker, takže hvězdná jména si své "ne" dvakrát rozmyslí a ono to výslednému zážitku ještě přidá. Cupitání pani Dykové, hlášky prakticky hypochondra Pavla, ořechovka od paní Elišky, sarkasmus Martina Pechláta mě opravdu v celku pobavilo. Nejmilejším překvapením byla pro mě dosud neznámá Yvona Stolařová, jediný co jsem o ní zjistil, že studovala Janáčkovu konzervatoř, což je zřejmě dobrej oddíl, protože Yvona předvedla při svém debutu vyzralý výkon, působila přirozeně, neokoukaně a i ve scénách s mnohem zkušenějšími kolegy se neztrácela. Kamera Vladimíra Smutnýho je opět něco neuvěřitelnýho, opět dokázala zprostředkovat atmosféru filmu. Jediný dvě výčitky, pro mě tvůrci neukázali prasákův kabinet, tak jsem se těšil. A nějak jsem nepobral, proč američani mluví česky, nebo to byli čechoameričani, to mě opravdu nějak uniklo. Nicméně přes to se lehce přenesu, teda přes prasákův kabinet zase tak lehce ne. (24.10.2019)

V detailoch sa to od predlohy líšilo viac, než som očakávala, ale film je iné médium, takže je to oukej. Dôležité je, že sa podarilo zachovať ducha kníh aj typ humoru. Nikdy som netvrdila, že Posledná aristokratka je veľdielo, ale obľúbila som si ju (najmä v podobe audiokníh) a toto filmové spracovanie považujem za vydarené. (08.07.2021)

Obávám se, že dokud si bude Jiří Vejdělek sám psát scénáře, dobrou komedii už asi nenatočí. Poslední aristokratka je pouze jeho další křečovitý pokus o legraci, víc nic. Výborná kniha přišla cestou na plátno o největší trumf, tedy o vypravěčku Marii a spoustu toho krásného slovního humoru, děj mnohdy vůbec nedává smysl a jindy dobří herci tu hrají prostě příšerně, protože se to po nich takhle zřejmě chtělo, a všechny je suverénně trumfuje mladičká Yvona Stolařová, a to se snad ani nesnaží. Pokud jsem se zasmál, byla to vždy zásluha Pavla Lišky - ne jeho zbytečné postavy, ale opravdu jeho, herce Pavla Lišky, který humoru rozumí očividně lépe než Jiří Vejdělek. (14.11.2019)