Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Jiří Bartoška, Agnieszka Sitek, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs, Anton Šulík st. (více)Obsahy(1)
V létě roku 1943 do moravské vesnice uprostřed Hané jako by válečné události ještě ani nedolehly. Dvanáct bohatých statkářů zde žije ve strachu z nemanželského syna jednoho z nich. Sekal (B. Linda) má za sebou krušné dětství nemanželského dítěte, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S protektorátem přišel jeho čas. Udává sedláky ze zločinů proti Říši a za odměnu dostává jejich majetky. Sedláci v obavách nejen o majetek, ale i ze strachu o život, dospějí k rozhodnutí, že je třeba se Sekala zbavit. K samotnému činu však využijí kováře Juru Barana (O. Lubaszenko), který se ve vesnici skrývá před německými okupanty. Oba muži se tak proti své vůli musí střetnout v souboji na život a na smrt. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (521)
"Sekala" považuji za nejlepší dílo naší "ponormalizační" tvorby a za opravdu jediný u nás natočený western. Film je tak neskutečně živý a autentický, že na vás suché horko z pšeničných lánů, lidský pot a plíživá atmosféra nevyhnutelného konce sálají z plátna s takovou palčivostí až jí úplně fyzicky cítíte. Herci a hudba pak jen dotváří dokonalé dílo. ()
od michalka som doposial videl len zabudnute svetlo a bol som velmi milo prekvapeny. moja druha zastavka v jeho filmografii dopadla uplne rovnako. pohotova rezia, dobre napisany a zahraty pribeh, krasna kamera.. uz len pocet ceskych levov hovori za seba. nieze by som velmi daval na nejake sosky a podobne veci, no tentoraz su asi viac ako zasluzene. a ja sa pomaly pripravim na babie leto :) ()
Tento vysoce oceňovaný film mě vůbec nezaujal. Očekávala jsem nějaké silné drama a dostala jen nevýrazný příběh o sousedských vztazích. Skupenství místních obyvatel sedí okolo stolu ve světnici, s pivkem před sebou a vedou konverzace, kterak vyřešit problém s nepohodlným a nenávistným občanem Sekalem. Rozlehlé pole, foukající větřík, ostré slunce, občasná rozmluva, rvačka a jinak nic. Námět je poutavý, ale v celkově průměrném zpracování se jaksi ztrácí. Děj mi přišel obsahově takový nijaký, nedotáhlý, bez emocí. Nějak mě to nechytlo. "Pánbůh za nás nic nezaplatí. My musíme platit jemu." ()
Jestli množství vyhraných Českých lvů je přiměřené kvalitám filmu, raději nechám na posouzení jiných. Film mi připadá jako typický koprodukční konstrukt - historické, spíše kontroverzní téma, ke kterému byli přizváni slavní čeští, slovenští, a také polští herci. Je třeba zabít Sekala na jednu stranu působí vcelku bezútěšnou a deprimující atmosférou, na tu druhou ale jako by se II. světová válka "hrdinů" týkala až ve druhém sledu, tedy prostřednictvím dvou hlavních postav Sekala a Barana. Navíc prostředí obce Lakotice vypadá na první pohled mírumilovně, až klidně. Kde je slyšet pouze zpěv ptáků a kde mírný poryv větru zachvěje klasy pšenice. P.S. Je třeba zabít Sekala mi připadá jako méně znepokojující verze Hanekeho Bílé stuhy a méně skličující verzí Tarrova Prokletí a Satanského tanga. Náramně by mě zajímalo, jak by film vypadal pod Tarrovou taktovkou, náznaky podobnosti tam jsou - rozčlenění mizanscény do více plánů, dlouhé a promyšlené kamerové jízdy, záběry snímající postavy zezadu při chůzi, hospoda jako středobod celého fikčního světa atd. Narozdíl od výše uvedených černobílých děl, která umělecké hodnoty bez debat mají a není třeba o nich diskutovat, Je třeba zabít Sekala občas působí velmi uměle, jako by umělecké ambice film jen měl a dokázal je maximálně napodobit - především scéna, kdy jeden ze statkářů opakovaně vyslovuje "Je třeba zabít Sekala" nebo finální scéna celého filmu. ()
Tento snímek mi dlouho utíkal a musím uznat, že jsem přicházel o hodně. Příběh odehrávající se na zapadlé vesničce v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava dokonale ukazuje všechny špatné české vlastnosti a zasílá nám hodně silné morální poselství. Polští herci Olaf Lubaszenko a Boguslaw Linda zahráli naprosto dokonale a na jejich místě si neumím představit žádného českého představitele. Skvěle napsaný scénář, vynikající herecké výkony, pěkná hudba, kamera a spolehlivá režie Vladimíra Michálka dělají z tohoto filmu jeden z nejlepších nejen porevolučních snímků. Trochu nechápu názory, že film je přeceňován a že si nezasloužil 10 Českých lvů, protože podle mě skončily všechny ve správných rukou (ještě bych dal Bartoškovi za vedlejší roli), ale to je samozřejmě můj názor a nikomu ho nevnucuju.......... ()
Galerie (15)
Zajímavosti (17)
- Roli pátera Flory (Jiří Bartoška) měl původně hrát Klaus Maria Brandauer. To ztroskotalo kvůli penězům od producenta. (kowalski)
- Postava záprtka, která se jmenuje Josef Lzicar (Ľudovít Cittel), je pojmenována podle skutečné osoby toho jména. (ČSFD)
- Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1998. (orkadimenza)
Reklama