Coco

NEODPOUŠTĚJTE MU, ALE ZAVRHOVAT HO NEMUSÍTE. Je naprosto neskutečný, kolik modifikací může mít příběh o soudržnosti rodiny. A k tomu navíc výprava do mexického svátku, o kterém nemá mnoho -minimálně- středoevropanů ani potuchy. Dospělý příběh pro děti a dospělé. Pixar měl i bude mít slabé chvilky, ale tohle je přesně důvod, proč ho milovat. 90%. (25.01.2018)

Pixarovka jak má být, ale Zootropolis je u mě pořád nepřekonaný. Coco má solidní vizuál, hezký příběh, fajn písničky, slušné tempo, dostatečnou dávku humoru a jeden velmi podařený plot twist. Emocionální finále mě tentokrát nechalo chladným,ale jinak spokojenost. Fajn zábava pro celou rodinu. Není divu, že je Coco v Mexiku hit. 80% (04.01.2018)

Může něčí prapradědeček, který má podobu pomalované kostry, působit sexy? Coco mi na to dal překvapivou odpověď. Může někdy americký animák o rodinných hodnotách nepůsobit trapně a obehraně? Může! Pojednal to téma vtipně, přemýšlivě a tak, že jsem měla velkou část filmu slzy na krajíčku. Coco, Coco, přes počáteční rozpaky, na jakou to omletou záležitost se dívám, jsi mě dostal. Mexické písničky mi zní v uších a já mám náladu se usmívat. ___ P. S. Oscara za "Remember me?" Za tu nejkýčovitější písničku? Za tu vypočítanou na efekt pro nepřemýšlivé? Běžte do --- hudebky! Všechny ostatní písničky tohohle filmu jsou mnohem lepší! (12.02.2018)

Ultimátní animovaný doják, kde není scénář slepenec beze smyslu, ale má příběh dobře vystavěný a se zamotáním/vyjasněním děje přesně tam, kde to má být. A taky je to doják. Animace je sice klasický, jindy unylý disney-pixar standart (technicky vždy perfektní, ale tak nějak sterilní), ovšem tady je to perfektně vyvážené mexickou stylizací día de los muertos, díky tomu to působí lépe a výtvarně zábavněji. A... Už jsem říkal, že je to doják? (22.09.2019)

„Coco” vôbec nie je ani hlavná postava, ba ani vedľajšia, a pritom je neoddeliteľnou súčasťou animovaného, počítačového spracovania, veď i samotný názov snímku, na ňu odkazuje. Ako to vlastne teda je ? Väčšinou hrá „druhé husle” , a pritom je tak strašne dôležitá. K tomu sa ešte postupne dostanem. Coco je už v podstate prababkou na dôchodku, a to v extra pokročilom veku, keď malý chico Miguel je jej pravnukom. Patrí sa načrtnúť, že sme kompletne v Mexiku, kde sa schyľuje už k povestným "Dušičkám" , ale zatiaľ, čo sa u nás slávia v takom komornom, TICHOM duchu, so samými kvetmi a sviečkami, u nich sa Sviatok » Día de los muertos « (Deň mŕtvych), nesie v úplne opačnom význame, t. j. jeden príklad za všetky - hodovanie na cintorínoch a cetera, príde vám to následne, celé pomerne, dosť absurdné a bizarné, či trebárs čudesné ? Tak, to ste na správnej adrese, alebo ešte iba na samom začiatku, čo bude ďalej. Ak ste takýmto čudáckym zvykom čoraz viac naklonení, tak, nech sa páči, ale dopredu vás musím varovať, že vám bude tuhnúť krv v žilách, teda, aspoň mne, určite áno. Chlapec inak leští topánky, túži sa stať vychýreným muzikantom, ako jeho slávny prapradedo, je z generácie obuvníckej rodiny, no, tí o tomto nápade ani počuť, a preto mu i babka gitaru rozmláti na franforce ! Neznášajú hudbu, no, majú na to dôvod. Akýmsi zázračným spôsobom sa chlapčisko zrazu dostáva do ríše mŕtvych, kde musí vyhľadať svojho zosnulého príbuzného, aby mu udelil "požehnanie" , inak ostane už navždy medzi týmito kostlivcami !!! _ Trošku pritiahnuté za vlasy, čo poviete, že tento scenár poriadnych výmyselníkov Unkricha s Molinom, ktorí sú zároveň i režisérmi/spolurežisér, je ako z filmu Mŕtva nevesta Tima Burtona ? Pixar očividne zahral na mexickú notu, ale bohužiaľ súčasne s tým, že si rozladili struny, a tak je ich hranie tým pádom - rozladené i rozporuplné z pozície diváka ? „Digitálnu drinu” i napriek tomu neocením, pretože už samotná myšlienka mi príde, ako zo zlého sna. Bez vážnej ujmy na zdraví som absolvoval celú Coco, pričom mali po ruke aj nadštandardné/štandardné „eso v rukáve” , čím sa hodnotenie vyšplhalo na solídnych 60 %, nič viac, ani nič menej, je to konštantné, nemenné, trvalé, už stačí iba urobiť pevný zvar ! (09.04.2020)