Rudý úsvit

Scénář: Kevin Reynolds, John Milius .. Já jsem si tento snímek opravdu užil a v pohodě překousl i tu naivitu pozdějšího odboje. Příběh je perfektní a takhle zpracovaný námět (tedy uskutečnění se) invaze SSSR do USA se často nevidí.. (21.03.2005)

Po tomhle intelektuálnim nesmyslu jsem dostal chuť na nějakej výplach mozku a zvolil jsem pro změnu tenhle nesmysl. Rudý úsvit jsem měl rád asi tak před dvaceti lety a v mojí alkoholem a drogama poznamenaný paměti mi to utkvělo jako klasický 80´s akční béčko s hromadou mrtvol. A těch mrtvol je tam opravdu dost. Od začátku filmu neuběhlo snad ani 5 minut a hned palba ze samopalů na nebohý študenty ve škole. Bohužel tady moje chvála bude končit, protože postupně to začne bejt tak strašně naivní a hloupý, že se na to nedá koukat ani s vypnutym mozkem. Trochu mi to přišlo jako ta historka o ruskym vojákovi, co přeběhnul zamrzlej Dněpr a pak se schoval v lánu obilí. Parta sedmi statečných puberťáků pod velenim Patricka Swayzeho drtí nepřátelskou armádu takovym stylem, že generál Patton by zblednul závistí. A v podstatě to podle filmu vypadalo, že tyhle puberťáci vyhráli 3. světovou válku. To by byl námět spíš na nějakou parodii. Jenže ono se to tváří celou dobu smrtelně vážně. Jinak za zmínku stojí, jak si kvůli natáčení vyhráli s úpravou nejrůznější bojový techniky, aby vypadala jako sovětská. Na první pohled to vypadá opravdu docela reálně a nedivim se, že jim to plno lidí sežralo (třeba i tady na čsfd). Nicméně na druhej pohled je to prostě lacinej fejk a třeba Hind je ve skutečnosti nějakej francouzskej vrtulník olepenej papundeklem. Mimochodem nejvíc jsem se zasmál, když jsem si tu přečet komentář nějakýho jelita, že kdo dá tomuto filmu nízký hodnocení, je levicovej intelektuál. (31.07.2012)

Už dávno je jasné, že největší ikonou Johna Miliuse vždycky byl a zůstane prezident Theodore "Rough Rider" Roosevelt...Navíc tenhle film obsahuje jednu napínavou scénu téměř hitchcockovských kvalit, kdy divák tuší, že v kanceláři sovětsko- amerického přátelství je umístěna bomba, a přitom sleduje dlouhý rozhovor okupantů na ulici před vchodem. (11.10.2011)

Reds a Rudý úsvit, rozmezí 4 let, v obou se hrála Internacionála. Dva pohledy na sověty, byť s odstupem pár desetiletí, jedné světové a jedné studené války. Jinak ale nebe a dudy... Představa konvenční války mezi SSSR a USA v osmdesátých letech je asi tak stejně reálná, jako svatořečení J.V.Stalina. Nemám v zásadě nic proti námětu "co by, kdyby", ale nesmí to "co by" vypadat tak strašně jako v tomhle filmu (proti tomuhle "kdyby" v podstatě nic nenamítám, alespoň zajímavá myšlenka). Směs naivity, nafoukanosti "to být Američan" a trapnosti. Nad detaily odboje se nesmí přemýšlet, jinak hrozí zkáza i toho mála, co se režiséru Miliusovi (dobré jméno) podařilo zachránit. Pro mě osobně je film zajímavý spíš setkáním Patricka Swayze s Jennifer Grey (v tomhle čtyřiadvacetiletou), tři roky před Hříšným tancem. Patrickovi bylo v době natáčení přes třicet, ale vypadá spíš na polovinu. Musíte-li vidět budoucí Baby střílet z kulometu na sovětský tank, je to film pro vás. (20.07.2008)

John Milius moc dobře věděl že jenom mrtvý komunista může být dobrý komunista, a tak je tady nechal ve velkém pobíjet... partou teenagerů? Proboha proč teenagerů? Guerillovou válku proti invazi Rusáků (a z nějakého důvodu i Španělů) natočit jako young adult odlehčený popcorn bez velkých hran... no mám pocit že k tomuhle museli Miliuse donutit producenti, jinak by si tam jistě radši dal nějakého Ramba. Ale tak jako relativně zábavný popcorn to funguje, hlavně díky vycházejícím hvezdičkám v hlavních rolích... a faktu že se tady s Rusáky opravdu moc nepářou, a tak je film sice naivně přihlouplý, ale pořád docela slušně akční. 6/10 (25.04.2022)