Jsem matka

V rámci sci-fi žánru naprosto fenomenální příběh s určitou myšlenkou velice impozantně natočený. Děj se odehrává v nějakém podzemním komplexu, kde dospívající dívku v naprosté harmonii života vychovává robot označující se za matku. A jsou tam jen tyto dva. Nikdo jiný. A vše funguje jak má. Dívka dostává patřičné vzdělání a nikde není vidět sebemenší chybička v systému. Jenomže pak se najednou venku objeví jiná žena podivně vypadající a dívčina zvědavost donutí ji pustit i přes zákaz matky dovnitř. A tímto skutkem dostane další vývoj událostí zcela jiný ráz. Vyvolávající otázky jsou postupně zodpovězeny a vše dojde až k šokujícímu odhalení. Myšlenkově, o charakteru robota v rámci pocitů a vůbec celkového emočního lidství, se nepřináší nic nového. Daný děj však přesto není nijak nezajímavý. Svou intelektuální a emoční vizí přináší sci-fi příběh s vysokým konceptem mající patřičnou ambici. Tempo je sice pomalé, ale rozhodně ne nudné. V průměru asi tak každých dvacet minut je nějaký zvrat či konflikt. Vizuální efekty jsou na nejvyšší úrovni a i hudební doprovod vše podkresluje tak, jak má. Snímek se brání lecjakých složitostí a drží se spíše jednoduchého schématu, což ale bohužel zapříčiňuje přílišnou předvídavost. I tak je nejen po vizuální stránce působivý. (10.08.2019)

Napad je to fajn. Ale v poslednom obdobi som videl aj serial Raised by Wolves a ta myslienka ma oslovila viac. Navyse sa v tomto pocine objavuje nesympaticka Swank. Fakt ju nemusim. Ked si odpustim tento hejt na nu, tak to aj tak nebolo nejako velmi zaujimave. Zaciatok bol zaujimavy, stred bol mega nudny a na zaver sa to zase kusok rozbehlo, ale ten stred ma unudil a uz ma to vyraznejsie nechytilo. Zaver mi bol prakticky u prdele. (05.04.2021)

Niečo z Ulice Cloverfield 10. Niečo z Ex Machina. Niečo z Terminátora. Niečo z Cesty. Mix, ktorý má kvalitný vizuál, výborne hrajúcu Claru Rugaard (vyzerá ako keby mali Hilary Swank a Alicia Vikander dcéru), najpôsobivejšie behajúceho robota a atmosféru plnú neistoty. Malé sci-fi o materstve, ktoré má zbytočné kritické ohlasy. (11.06.2019)

Kde nepomůže casting, pomůže Weta Digital a animatronika. Schématický mix Ulice Cloverfield 10 (2016), Nevědomí (2013), Moonu (2009) a videoherní Somy (2015) drží nad vodou hlavně výtvarná stránka. Nebýt designu humanoidních robotů a vizuální stylizace kulis, jednalo by se o další nevýrazný přírůstek v kategorií minimalistických dystopických a apokalyptických sci-fi filmů. Sympatický, leč nikterak objevný děj se točí kolem samonosného tématu interakce lidské rasy a umělé inteligence. Je to právě vizuální stránka (a rozhodnutí o míře využití praktických efektů), jež filmu propůjčuje určitý prvotní punc uvěřitelnosti. Šanci tak dostane i scénář, který ale film nikam dál neposune. Zůstane tak pár potemnělých koridorů, příjemná klaustrofobní atmosféra a ospalé čekání na závěrečnou pointu. (09.06.2019)

Opravdu ošklivě zkritizovat tento australský neskvost, by byla hračka. Ale asi jsem na stará kolena chytl nějaký soucíťavirus(nebo prostě fandím Netflixu), takže to vezmu polehoučku. Pro režiséra, scénáristu a dokonce i producenta, je to dle místních zdrojů filmová prvotina. V tomto kontextu smekám, pěkná výprava, triky, hudba, pár fajn momentů a asi dvě zajímavé myšlenky. Průšvih je, že zbývajících 100 minut je slátanina. Nejdřív to vypadá jako scénáristický škvár někoho, kdo o umělé inteligenci neví vůbec nic a asi vyrostl na Robinsonovi: Lost in space. Pak ale přišel twistík, který ten předchozí škvár překryl ...jak to popsat...dramatickou, ale ne úplně uspokojivou pointou, kterou provázela sada nelogického dění. To už jsem se nudil. Ale to nebylo vše... v závěru to rozhrábl další twistík, který jakoby vysvětlil ty předchozí divnosti, ale ve skutečnosti spustil další sadu podivného jednání všech postav. Volba Hilary Swank, je pochopitelná...mělo to být takové...mrkněte na mě, nejsem béčkový film, hraje ve mě kdysi áčková herečka. Nutno dodat, že pro mě stejně nesympatická jako Sandra Bullock (takže jako lákadlo v mém případě selhala a tím mi i vzala důvod dát aspoň o malinko lepší hodnocení). Shrnuto a podtrženo (a zahrabáno a opatřeno křížem)...není to strašně strašný film, ale moc se nepovedl scénář, na kterém to přitom celé stojí. Srovnání s Ex Machine...to hodně pokulhává. Já jsem matka, je čisté postapo, mixnuté tlacháním a UI. (15.06.2019)