Vlastníci

Kina jsou plný a diváci se v nich smějí v pravidelných intervalech, ale za mě bohužel docela slabota, o jeden možná i dva levely slabší než skvělá divadelní hra. Ta jiskrnná živost předlohy se na plátno úplně nepovedla převést a ani ji nic adekvátně nenahradilo, navíc hvězdnější herci v některých momentech nepůsobí úplně přesvědčivě (Havlová, zčásti Voříšková) a i dějově se to v poslední třetině notně rozpadne. Radši bych šel znovu do divadla. (01.12.2019)

No, halelúja! Konečně nějaký pořádný český film, který skutečně funguje (nejen) jako komedie, má zajímavý námět a k tomu ještě dobře prokreslené charaktery postav - je to opravdu "krásný" vzorek typů lidí, kteří se nepochybně na takové schůzi SVJ můžou vyskytovat, třebaže film některé věci v rámci (tragi)komiky zveličuje... Zkátka zajímavá sonda do jednání několika různých lidí s naprosto odlišnými záměry. V určitém smyslu to vlastně připomíná svou formou film Dvanáct rozhněvaných mužů. Celý děj se sice odehrává v jedné místnosti, ale nudit se rozhodně nebudete..."Křesťanské a židovské hodnoty mi nejsou cizí." :-D ~(4,2★)~ (23.02.2021)

Asi takhle - jsem právník, na schůze SVJ jsem pravidelně chodil, manželka byla ve výboru SVJ, táta je asi desátým rokem předsedou výboru jiného SVJ a letos se chystá skončit. A je to inženýr a jmenuje se Kubát;) Takže bych mohl být ideální cílovka a lámat se smíchy od začátku až do konce. Ale to se nestalo. Asi jsem mockrát hasil hádky mezi zapřísáhlými odpůrci klimatizací ze severní strany domu a jejich stejně urputných zastánců z jižní strany, nebo až příliš často a emotivně proklínal až do třetího kolene všechny ty kretény, kvůli kterým jsme nebyli usnášeníschopní, protože jim bylo zatěžko podepsat i jen tu blbou plnou moc, ale ve zbytku roku měli spoustu hemzů o tom, co je kde špatně:) Nebo že by to bylo tím vzýváním zdravého rozumu ve chvíli, kdy zasloužilé partajníky napadlo navrhnout zákaz hlučných prací v domě každý den od 11 do 14 hodin s tím, že všichni mají v bytech (v domě, kde se co tři měsíce někdo odstěhovával a někdo jiný nastěhovával) všechno hotové? Anebo třeba ten čas ztracený posloucháním výhrad proti zvýšení příspěvku do fondu oprav, protože pak by musel pan X přece logicky chtít za byt víc, když ho bude prodávat, aby se mu to vrátilo, a to se mu tedy moc nezdá, a je tedy zásadně proti, protože už to má nějak spočítané a už má rozjednaný prodej... o šest let později stále v tom bytě bydlel;) Proč to tady vypisuju? Protože mi až druhý den došlo, že Vlastníci jsou - sice bravurně zahrané a zrežírované, a bohužel zcela trefné, ale stále pouze - figurkaření. Ale ne tak docela prvoplánové, protože pan režisér a scénárista v jedné osobě s divákem hraje velmi pěknou hru na předsudky, když postavu dlouho nějak líčí na základě jednoho rysu (Ramba - biomatka, Kotek - podpantoflák, atd. atd.), aby najednou odkryl jinou část její osobnosti, a ejhle, najednou jí můžete třeba i zpětně pochopit a fandit jí. Takže ještě jednou - smekám před výkonem režiséra i jednotlivých herců a hereček. Zejména Klára Melíšková, která mě vždycky dokáže uhranout, mi tady přišla dokonale nesnesitelná:) Na to, aby Vlastníci byli novodobým Hoří, Má Panenko, jim něco schází a něco přebývá. Přebývá jim divadelnost a chybí jim kus srozumitelnosti a vypravěčství. Co mají za význam Bernáškovi? Jejich reakce nedávají smysl a slouží jen jako absurdní rekvizity skoro v duchu Monty Pythonů. Nebo spíš Lynche. Co měl znamenat výstup jednoho z Čermáků na toaletě s paní Bernáškovou? A co ten hopskok zlom v jednání všech na závěr filmu? To už musel být konec, tak se to tak prostě udělalo? Pro mě je až příliš toho, co mi zážitek z filmu kazilo, ale do třetice, jako přehlídka lidských povah a úžasných hereckých výkonů jsou Vlastníci skvělí. Půjdu ale mírnit to všeobecné nadšení a dám "jen" 70%. (08.04.2020)

SPOILERy! Trochu som sklamaný iba z toho, že predstaviteľka najsympatickejšej postavy zosobňujúcej hlas rozumu, dohnaná debilitou a egoizmom ostatných k odhaleniu svojich slabostí, ktorá väčšinu času keď má slovo, ťahá sympatie a divácky zážitok skoro až k piatim hviezdam (Tereza Ramba), neuhrala záverečný výstup. Nie som si istý, či to bolo herečkou alebo réžiou, prikláňam sa skôr k tomu druhému. Zvyšok filmu je totiž Ramba úplne presná v gestách a pokiaľ nehrala vlastnú povahu, podozrievam autora, že ju stvoril podľa skutočnej osoby (niekoho na chlp rovnakého som dokonca sám poznal). V zvyšku postáv, naopak, (paradoxne možno ešte s výnimkou homosexuálneho charakteru) hrajeme len na také tie povrchové stereotypy a la tá naše povaha česká. Niektorí to uhrajú aj tak (Melísková, Havlová), niektorí v tej repetitívnosti začnú byť otravní (Lábus), a vedlajšie postavy sediace mimo stolu, na mňa osobne nefungovali vôbec, a to bohužiaľ vrátane Novotného. Navyše má režisér dosť často problém odhadnúť hranicu medzi inteligentnou konverzačkou a bláznivou estrádou a tak, hlavne ku koncu miestami skĺza do buraniády. A ja absolútne nemôžem prísť nato, čo z toho bol zámer. Či muselo byť buranskejšie spracovanie tým viac, čím viac sa dostávali k slovu burani, až to celé ovládli po tom, ako inteligencia spáchala harakiri; a rovnakú dilemu mám s trailerom, ktorý na mňa pôsobil, že cieli skôr na českú kinomajoritu, ktorá pritom cieľovkou vôbec nie je. Vlastníci obsahujú množstvo umýselných alebo neúmyselných, viac či menej iritujúcich detailov, ale ako celok sú skrátka strašne iní a zábavní a depresívni, a už len to sú dostatočné dôvody im fandiť. Konečne niekto prišiel nato, že keď musíme neustále točiť o tom istom, vieme obmieňať aspoň formu. A prekvapovať. Od určitého momentu som bol stopercentne presvedčený, že to tam celé vybuchne a oni ich (nás) v tom na koniec všetkých nechali žiť. Čo ste si zvolili, to máte; pri perfektnej titulkovej scénke z kúpelne, zrazení na kolená, keď sa do toho baráku, krajiny, sveta, rozhodnú priviesť ďalšie dieťa. Sme my vôbec normálni? (31.03.2020)

Film vynikající. Tereza Voříšková s Vojtěchem Kotkem v životních rolích, interakce Pavly Tomicové, Andreje Poláka a Jiřího Lábuse je zjevně postavená na improvizaci a dodává celému filmu životnost. Kameraman Martin Žiaran dokonale využívá stísněný prostor, prostřihy z jednací místnosti na jednotlivá problémová místa domu ještě více znásobují depresivní atmosféru. Původní hru Jiřího Havelky neznám, ale jako režisér a filmový scénárista má obrovský potenciál. Natočil skutečný horor, u kterého vám opravdu nebude dobře. (02.01.2021)