Jméno kódu: Rubín

V podstatě nesledovatelný film s chatrným scénářem. Možná má nějakou hlubší myšlenku, která mi ovšem zůstala utajena. Jana Potměšila je mi líto, že si už nemůže zahrát bez omezení. Režisér se obsazením Potměšila dobrovolně připravil o možnost přidání dynamičtějších scén. Němcův film pak svou statičností trpěl. Naprostým omylem bylo obsazení naturščice Rejchrtové, která zřejmě herecví studovala na dálku (Brazílie - Nový Zéland?). Takové kopyto filmu jenom uškodilo. Její přehrávání bylo neskutečné a zubící se rovnátka mě odrovnala. Jedině z úcty k velikánu šedesátých let dávám 10%. Tomu, kdo se chce blíže seznámit s dílem Jana Němce v šedesátých letech, doporučuji si zakoupit právě vyšlou režisérovu monografii. (21.02.2015)

Na Janu Němcovi se mi líbilo, že byl fakt svůj. Moc by mě zajímalo, jak pojímal ty americké svatby, jimiž se živil v emigraci. To musel být poprask na vsi, když si to pak pouštěli. Jeho filmy rozhodně nejsou pro každého, někdo nutně potřebuje klasickou příběhovou strukturu s jasným rozuzlením, v ničem jiném není schopen nacházet divácký zážitek. Já jsem si ověřil, že se mi experimentální tvorba může líbit, Jméno kódu: Rubín ve mně ale velkej oheň nezažehlo. Ke konci mě to už ale příjemně hřálo. Kromě osobitosti oceňuji i Němcovu ochotu obsadit do hlavní role zdravého, mladého muže kluka upoutaného na invalidní vozík a ženskou krásu pořešit prostřednictvím holky s plnou pusou železa. Na to už jeden musí mít pořádný koule, byť volba Potměšila byla jistě symbolická. Takovou míru tvůrčí svobody můžou ostatní tvůrci Němcům, Švankmajerům, Markům jen závidět. Je absolutně bezbřehá a nic není špatně. (02.05.2021)

Garmon to tady popsal velice pěkně. Poprvé jsem byl po shlédnutí Jména kódu Rubín naprosto konsternován, očekávaje od Němce málem vysoký styl Démantů noci. Tohle bylo ale něco jiného, něco zcela mimo kategorie. S dalšími projekcemi už ten film ale začal růst - možná právě díky té podvratné pitomosti a imbecilitě, která ale nakonce dá zrodit neoddiskutovatelnému půvabu. Spojitost s alychmickými postupy, kde věc musí shnít, aby mohl zazářit paví chvost kamene mudrců opravdu není od věci. Teď už na film vzpomínám se slzou v oku. To platí i pro Hammerovy synťáčky. (29.06.2012)

Jan Němec - poblouzněný amerikanismem a odhalující taje alchymie? Příběh bez začátku, pokračování i konce. Deformování československých dějin z roku 1945, mimózní vyprávění i dialogy a odfláknutá hudba. Jedna z ikon nové vlny nám ukazuje své home video z USA. Jednu za herecký potenciál Lucie Rajchertové - její závěrečný tanec v chrámu byl lepší, než všechno ostatní předtím a jednu za úctu k panu režisérovi, ač je v roce ´96 k nerozeznání - že by to způsobila ta otočená šestka? (18.02.2015)

Ani náhodou. Němec prostě bez Ester stojí za starou bačkoru. Sice je hezké, jak se snaží, aby to vypadalo, že Potměšil chodí (!), ale o to víc se na tento fakt člověk soustředí a o to víc pak bije do očí, že nechodí. V kombinaci s příběhem, který mohl být zajímavý svým žánrem odkrývání tajemných dějin, ale který by musel do ruky dostat taky nějaký dramaturg, to vše tvoří nevydařenou směsku s jen několika hezkými kamerovými obrazy, jak jen F. A. Brabec umí (na druhou stranu křečovitý střih a komíhající se kamera, a to i u archivních záběrů, to je atentát na oči). Navíc voiceover se hodí možná pro dokumenty, ne hraný celovečerák. Samotní herci pak jen deklamují a přehrávají, zvláště Lucie Rejchrtová (dcera evangelického duchovního M. Rejchrta), u tohoto filmu u herců kdovíproč neuvedena. Jinak mám pocit, že Němec použil kdejaký archivní materiál, který se mu dostal do ruky, něco natočil aktuálně, a smontoval to dohromady stylem kočičky s pejskem, kde jediným odůvodněním a omluvou toho mišmaše, gulaše a eintopfu je ono hledání a montování Kamene mudrců. SPOILER Nakonec jím je fyzické spojení leteckého dispečera a holky, která jako rychlý blesk rozváží miliony pozvánek Národního muzea. Jak to prakticky funguje, a jak toho mohl dosáhnout zmiňovaný Hitler, to se nedozvíme. A to nemluvím o nelogičnostech typu - letecký dispečer tvrdí, že se o alchymii nezajímá, aby v následující scéně zkoušel Ruby z alchymistů a jejich působení, nebo kdy ti dva spí, proč mají v každé scéně jiné šaty, proč chodí celé dny pán s hůlkou kolem Bílého domu apod. Ale jinak jako takový cestopisný průvodce po České republice to docela ujde. (10.05.2013)