Konečně si rozumíme

Nenásilný, jemný příběh o 14ti letem Pavlovi, který se návratem z lázní vrací do jiného světa, kde ho zdánlivě nečeká nic dobrého. Silná podpora z rodinného kruhu, a hlavně osobitá, mladá Zuzana Bydžovská, ho vrátí zpět do starých, dobrých kolejí. Pavel je opět pionýr, jenž je připraven na službu k obraně vlasti. Poučná komedie z prostředí paneláků z poloviny 70tých let. Panely, tapety, sedací soupravy, prostě normalizujeme a shromažďujeme Určitě plus za skvěle ztvárněné Petrovy představy. (23.04.2012)

"Neni za tim nejaka zenska? // Prosim Vas, vzdyt je to pionyr!" - - Hadrbolcova s luxusnim ucesem/parukou v divadle a jeji scenka s primarem kterej ji nepoznal je nejlepsi...stejne jako scenka s Augustou na fotbale. Klasicka sedmdesatkova sidlistni komedie pro mladez, trosku podobna sovetskym filmum. Ja s tim zadny problem nemam. Dlouhy, narozdil od hlavniho hrdiny, podstatne herectejsi vykon. Spousta znamych kvalitnich hercu a herecek, Pleskot, Popelikova, Bublikova, Drbohlavova, jen tu Belu Jurdovou jsem tam nejak nevidel... Pozorny divak si taky muze vsimnout ponechanych prereku v textu, coz ja osobne povazuju za velmi prijemne a prirozene, a co uz dneska nevidam. 3+ (21.04.2014)

Dalsi z tech filmu, ktere si pamatuji z detstvi. Pravda, zaverecna pisnicka je nezapomenutelna, stejne jako Pavluv dedecek, ktery sazi jednu vtipnou perlu za druhou. Vtipnymi hlaskami je film prospikovany od zacatku do konce a me bavi i po letech. Zajimave herecke obsazeni, Richard Medek hraje kluka v puberte velmi verohodne. Nevim, jak pro dnesni mladez, ale ja myslim, ze je to pekny a usmevny film. (27.09.2016)

V dětství mnohokrát viděno a postupně téměř zapomenuto... V paměti mi utkvěly nějaký útržky jako Karel Augusta na fotbale, bouchání plechovkou na okno a pár dalších scén. Po mnoha letech jsem film náhodou viděl znovu tak nějak v rámci zkoumání filmografie Jaroslava Papouška. Musim napsat, že je to zatim nejslabší Papouškův film, co jsem viděl (kromě 2 jsem viděl všechny). Takový různý domácí rozhovory o hovně, který třeba v Homolkovejch fungovaly, tady v podání Karla Augusty a Zdeny Hadrbolcový působily tak nějak uměle a nevěrohodně. Jestli jsem se za těch 70 minut zasmál 3×, tak je to moc. Za zmínku stojí snad akorát Jiří Pleskot a některý jeho životní moudra. Jinak je zajímavý, že 15-letá Zuzana Bydžovská byla takový hezký mladý děvčátko s milym hláskem a vyrostla z ní za pár let taková nehezká pani s hlasem, kterej připomíná nastartovanou vejtřasku. (30.11.2011)

Ze začátku mi ty Pavlovy básničky a jeho představy vadily, ale bylo to jeho sebevyjádření, takže jsem se jim přestala bránit. Písničku, kterou tu složila a zpívá mladička Zuzana Bydžovská, jsem dlouho nemohla dostat z hlavy. Ta je tak krásně vlezlá až je nakažlivá. Jen mi ten hlas k ní neseděl. Pořád jsem měla pocit, že to není její hlas a že je přemluvená někým jiným. (13.08.2014)