Mlýny smrti

Pri pozeraní krátkometrážneho dokumentu o HOLOKAUSTE mi úplne stačili dve desiatky minút, aby som sa cítil totálne MIZERNE, keď „navštevujem” najznámejšie koncentračné tábory, kde vidím na vlastné oči množstvo mŕtvych, ktorí sa ocitli v nesprávnej dobe na nesprávnom mieste... A každou uplynutou sekundou sa zábery čoraz viac zintenzívnia, čistý a surový NATURALIZMUS, aký nemá obdoby, ktorý sa v skutočnosti stal, že sa mu nevyrovná ani najdesivejší HORROR všetkých čias. Toto bolo peklo na zemi ! (16.10.2016)

zásadní dokument o nejstrašnější kapitole lidkých dějin. nabízí se srovnání s resnaisovým snímkem noc a mlha, jehož emocionální účinnost je poněkud otupena autorovými estetizujícími tendencemi. mlýny smrti naopak staví na maximální autenticitě, s níž se dá srovnat snad jen návštěva skutečného koncentráku. (26.05.2014)

Nepochopil som vysoké hodnotenia tohto filmu. Ale to je vec názoru každého z nás (neviem či hodnotili Billyho Windera, alebo tento film) . Ak chceme posúdiť kvalitu tohto filmu musíme si pozrieť aj film Tma prichádza (Night will fall) z roku 1945, respektíve 2014 a v závere tohto filmu sa dostaneme na koreň problému a vôbec na myšlienku prečo film Mlyny smrti bol spracovaný. Hneď pri oslobodzovaní jednotlivých krajín, či už z východu ale aj západu, sa dostali vojaci bojových jednotiek mnoho krát do neriešiteľných situácii. Prvýkrát to bola Červená armáda, ktorá oslobodzovala koncentračné tábory hlavne Osvienčim. Zábery z týchto likvidačných táborov boli poskytnuté aj spracovateľom dokumentu German Concentration Camps, ktorý riadil Bernstein a tu vznikla prvá verzia filmu, ktorá nakoniec bola na 70 rokov zatvorená do trezoru. A tak obrovské množstvo dokumentárnych filmov z najväčšej hrôzy v dejinách ľudstva, dokumenty z koncentračných táborov boli uschované z politických dôvodov. Po oslobodení koncentračných táboroch a znormalizovaní sa oslobodených väzňov sa začali veci obracať nečakaným smerom, mnoho z týchto táborov - tisíce ľudí, ktorí prežili, zostali opustení a napríklad len z Bergen Belsenu sa 20 tisíc ľudí odmietlo vrátiť do svojich krajín, ale všetci chceli odísť a usadiť sa v Palestíne, Veľkej Británii, USA alebo Kanade (môj komentár k filmu Vlny slobody, 2008). USA, Kanada a Veľká Británia povedalo rozhodne nie, nechceli stovky tisíc bezdomovcov bez majetku a bez štátnej príslušnosti. Len v mesiacoch máj až júl odišlo do Palestíny 20 tisíc preživších židovských väzňov, odtiaľ sa buď ihneď vrátili alebo boli internovaní v zberných táboroch v Palestíne. Tak sa začali tlaky politikov na situáciu v Nemecku a okolí. Churchill v Nemecku videl svojho ďalšieho spojenca proti Sovietskemu zväzu a preto nevidel dôvod, aby film z hrôzami z koncentračných táborov bol niekde premietaný. A tak sa podujal Billy Winder (nedávno som komentoval jeho film Zahraničná aféra) a ten vytvoril zlátaninu v podobe propagandistického filmu, ktorý bol ďaleko za pôvodným úmyslom Bernsteina a Hitchcocka, ale to už je otázka studenej vojny. (15.08.2018)

Viděl jsem nemálo dokumentů o šoa či nacismu, ale autenticita těchto záběrů je i při strohém komentáři silnější než jakýkoliv komponovaný dokument... Zajímavé je, nakolik se film věnuje tvářím - mrtvým, umírajícím - jejichž výraz je nejsugestivnější a pod nimiž člověk (na rozdíl od těl) skutečně vidí lidi a které zůstávají v paměti i po odchodu z kina. Ten kontrast, kdy ze sálu vyjdete na náměstí, kde hraje moderní hudba a lidi sedí v kavárnách a u stánků s klobásami je... děsivý. (LFŠ 2013) (31.07.2013)

Billy Wilder kromě mnoha skvělých filmů natočil také jeden komentovaný silně naturalistický dokument o koncentračních táborech. Ten byl určen zejména širšímu německému obyvatelstvu jako pohled na zvěrstva, která byla páchána na pro nacisty nevyhovujících "lidech". K vidění jsou zejména záběry mrtvých těl a sotva žijících na prahu smrti se pohybujících skeletonů, zkrátka nic pro slabší povahy. (03.02.2011)