Ponorka

***Věděli jste, že: Německou válečnou ponorku, která se v několika záběrech objeví v závěru filmu Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy, si filmaři vypújčili právě ze souběžně vznikajícího filmu "Ponorka". Scény ze Spielbergova filmu Petersenův štáb natolik přesvědčily, že jejich model ponorky snese cokoliv, že jej vystavili drsným vlnám. Ponorka šla ale okamžitě ke dnu.*** (15.03.2007)

DAS BOOT je špičkou válečného žánru. Německá kinematografie překvapila, Ponorka provedla úspěšné tažení po celém světě a dočkala se vřelého diváckého a kritického ohlasu. Scény, ve kterých se ponorka snaží vyhnou hloubkovým minám, jsou strhující a rozhodně je nedopručuji klaustrofobikům. A zatímco se ponorka neutopila, charismatický Jurgen Prochnow svoji slibně rozvíjející kariéru utopil v béčkových vodách, což je škoda. (11.05.2003)

Tento film som si chcel už veľa krát pozrieť, ale nejak som sa k nemu nedokopal. Nakoniec, ale v tomto živote som to ešte stihol. Ak ste si všimli tak tento film má tri verzie, takže pozor na to ktorú idete pozerať, pretože medzi tými rôznymi verziami je veľký rozdiel a hlavne v tej stopáži, ktorá je pri Special Edition fakt brutálna. Čo sa týka mňa, tak ja som videl Director's Cut 209 min. Či som volil dobre? Vyzerá to tak že asi aj áno, keď som si to išiel požičať, tak som na výber inú verziu nemal, takže zlatá stredná cesta (podľa minút) bola jediná voľba. K filmu - na to že tento film vznikol v roku 1981 tak má fakt dobrú výpravu, kameru a celkovo je po technickej stránke veľmi dobré spracovaný. Das Boot je film, ktorý sa odohráva počas druhej sv. vojny a mi sledujeme (s nemeckej strany) pár námorníkov v ponorke na čele s výborný kapitánom Jürgenom Prochnowom. Film dokáže pekne vybudovať napätie, ale na druhú stranu niekedy je moc uťahaný (že by tou dlhšou verziou?). Rozhodne je to dobrý film, ktorý opäť ukazuje na strach, zúfalstvo či na to ako je vojna nezmyselná. 80% .- 4* (05.03.2011)

Možná se dopustím kinematografického rouhání, ale dovolil bych si Ponorce, této monumentální podívané, cosi vytknout. A sice nedostatek akčních scén. Děj se soustředí na vykreslení napjaté atmosféry během křižování moří pod válečnou hladinou, čehož bylo dosaženo brilantním způsobem. O tom žádná, ani v nejmenším. Ale při tak dlouhé metráži (viděl jsem Director´s cut) bych si uměl představit větší prostor pro samotnou bojovou akci. Ne, že bych byl německým fandou, vlastně bylo příjemné pozorovat, kterak dostávají na frak. Ale, rozumíme si, ne? Pokud však pominu tuto moji osobní malichernost, jde o fantastické veledílo, z těch věnovaných ponorkám zcela jistě nejlepší, jaké kdy mé oko uzřelo. Abyste o mně ale neměli špatné mínění a nepsali mi do pošty, že jsem nepochopil podstatu filmu, zmíním pro jistotu, že Ponorka je více než o válce nebo boji o samotných válečnících. O jejich světě smrsknutém do hromady železa a ocele (nebo z čeho všeho se ty obrovské mrchy tenkrát vyráběly). Pro hnidopichy; nechybí ani třešnička na dortu, již tvoří hudba Klause Doldingera. (24.07.2011)

Wolfgang Petersen musí vodu buď nenávidět nebo milovat. V Ponorce poskytuje tomuto živlu nevídaný prostor – více než tři hodiny. Více než tři hodiny totiž sledujeme osádku jedné německé ponorky za druhé světové války. Náplní filmu není nic jiného než boj několika stále zarostlejších námořníků s nudou a nepřátelskými torpédoborci. Když se objeví nepřátelské plavidlo, je nutný okamžitý ponor – 150 metrů a klidně i víc – a naprosté ticho, všepohlcující ticho občas přerušené pípáním nepřátelským sonarů či skřípěním plechů ponorky, které musí vzdorovat nepředstavitelnému tlaku. Stejně jako námořníci. V jejich pobledlých tvářích se značí zoufalý nedostatek slunečního světla, do kůže se jím vrývá každá další minuta strávená v tomto miniaturizovaném pekle. Největším nepřítelem nejsou Angličané, nýbrž strach. Strach naakumulovaný v jedné konzervě s ještě živým lidským masem. Nesejde na národnosti, Ponorka stejně jako mnoho válečných filmů dokazuje, že většina národních hrdinů nebojovala za vlast, nýbrž za vlastní přežití. Film je realistickým pohledem do hlubin oceánů, toho času válečných vod, nesnaží se o nějaký humanistický přesah jako Schindlerův seznam, pouze z dané situace čerpá maximum možného napětí a představuje toho nejlepšího zástupce žánru klaustrofobních thrillerů. Ale tři hodiny jsou stejně moc. Ticha je moc, čekání je moc. Nemůžu ovšem srovnávat s původní, dvouapůlhodinovou verzí. Až na délku lze Ponorce vytknout snad leda mizernou zadní projekci při interiérových scénách. Jde o první a taky poslední mistrovský počin Wolfganga Petersena, který do filmu vložil veškerý svůj talent. My můžeme jenom litovat, že si jej po natáčení nevzal zpátky. 85% Zajímavé komentáře: Malarkey, Kass, Cornon, Weirdman, TotalFilm (02.09.2006)