Sanitka

Na svoji dobu převratné dílo. Pro mě osobně už zůstane asi tenhle seriál nepřekonatelným v rámci domácí tvorby a to nejenom svojí syrovostí, beznadějí a těžkou životní realitou podpořenou mimořádnými hereckými výkony, ale vidím v něm i velkou nadčasovost a odvážnou kritiku tehdejší doby. Chápu, že se to muselo soudruhům lehce obsahově zajídat. Na rozdíl od korektní a politicky nestranné Nemocnici na kraji města se tady opravdu v několika dílech ťalo do živého a nic se tu nepřikrášluje. Takže jo je to kult nemám námitek.95% (04.04.2015)

Těžké hodnocení... Upřímně míněná snaha natáčet civilně působící, reálnými situacemi inspirované televizní seriály, znamená s odstupem času poměrně zvláštní a dosti reálnou reflexi onoho blbého systému. Místy až překvapivě přesně a otevřeně popisují tvůrci běžné mechanismy moci a fungování totalitního systému. Šlendrián, bratříčkování a známosti, neschopní ředitelé a stranický klíč k sortýrování osob, kvetoucí šedá ekonomika, pokřivené vztahy, pragmatismus, podivné nevyslovené společenské dusno, bezútěšnost... nejvíce získá ten, kdo umí ohýbat hřbet, loajálně a servilně poklonkovat mocným a sem tam si i něco vyvzdorovat... Samozřejmě nepřekvapí, že o Pražském jaru není v seriálu ani ta nejmenší zmínka, přestože probíhalo zhruba v době, do níž je seriál situován. Ve skutečnosti by byl samozřejmě Mádr dávno za kopečky, protože v roce 1968 to nebyl žádný velký problém. Ve skutečnosti by ovšem také v žádném případě Mádra nikdo nikdy na počátku sedmdesátých let nepustil na "nějaký ten kongres" do Kodaně. To si soudruzi samozřejmě uměli ohlídat. Obojí je rozhodně nejvylhanější komponentou celého seriálu, přičemž postava emigrovavšího "zrádce Mádra" je nepochybnou úlitbou režimu za možnost, kriticky popisovat všednodenní situace tehdejšího Československa... Sympatické je velmi slušné herectví většiny zúčastněných a občas i překvapivě dobrá kamera. Naopak některé situace opravdu notně šustí papírem, například promluvy ředitele záchranky, scénář působí schématicky, divák se místy nevyhne dosti citelné nudě. Samotnou kapitolou jsou partnerské vztahy, alfa a omega všech českých seriálů z jakéhokoli prostředí. Sorry, ale tolik nečekaných zvratů snad nenajdeme ani v telenovelách. Jediným rozdílem je to, že tyhle působí tak nějak méně utěšeně. Tak trochu podle hesla "za každým rohem číhá nějaká nevěra". Dost často ovšem jde i o slušný doják, nesmírně vhodný ke ždímání kapesníků, natahovaný až běda a tklivě podbarvený "romantickým klavírem Jiřího Maláska XXIV"... Neuvěřitelně otravný a vlezlý je ostatně celý popový hudební doprovod... Suma sumárum. Nemyslím si, že jde o primárně "propagandistický seriál". Komunistické bláboly a občasné úlitby moci v něm samozřejmě jsou dosti citelné, ale neřekl bych, že to byl důvod jeho vzniku. Ne, že by se to úplně dařilo, snaha "diváka vychovávat", stejně jako přílišný zájem o rodinné a partnerské vztahy směřují výsledek kamsi jinam, ale už jen úvodní promluva vypovídají jasně o tom, že to celé bylo míněno jako určitá pocta záchranářům. To se ostatně velmi dobře povedlo v posledním díle. Scéna záchrany po pádu letadla je natočená naprosto skvěle. Kéž by takhle dobře vypadal celý seriál... Celkový dojem: 68% Zajímavé komentáře: flanker.27, sportovec, Radek99 (01.10.2011)

Méně pokrytecké korektnosti a více obhroublé upřímnosti, nežli je v dnešní tuzemské seriálové tvorbě obvyklé. A co se předhazované podbízivosti režimu týká - autoři zašli přesně tak daleko, jak ... nebo spíš kam až dojít mohli - v podmínkách reálného socialismu, který umožňoval pouze kritiku konstruktivní. A pokud to snad někomu nestačí ... je to jeho problém, ne můj. Každá mince má dvě strany - a VŽDYCKY, za jakéhokoli režimu, je autor limitován prostředím, ve kterém tvoří ... jen mantinely jsou rozmístěny v odlišných vzdálenostech od aktuálně preferované linie. Myslím, že už staří kronikáři by mohli vyprávět. Ale abych se vrátila k věci: Škoda, že v posledních dílech je koncepce příběhu poněkud nesoustředěná až rozvolněná, jakoby chvílemi ztrácela ze zřetele směr i cíl, takže některé scénky jsou neúměrně natahované a ústřední zápletce pak nezbývá čas, aby se v určeném časovém limitu mohla dobrat k uspokojivému rozpletení zamotaných osudů svých hrdinů. Možná je to trochu dané tím, že v rovině osobních vztahů Jiří Hubač na Jaroslava Dietla (a jeho "Nemocnici na kraji města") prostě neměl. I tak se jedná o nadprůměrný počin, který by rozhodně neměl upadnout v zapomnění ... 3,5* (11.08.2016)

Po letech jsem se opět podíval na tento pro některé rozporuplný seriál. Musím konstatovat, že se mi moc líbí. Jak už postava Jaromíra Hanzlíka a jeho profesních-lékařských peripetií, tak vlastně také jeho lidský osud. Rozhodně bych se, být na jeho místě, Zdeňku Srstkovi nepostavil :-) Hezky jsou v tomto seriálu rozpracovány osudy i ostatních postav, kde vyniká nadmíru Zdeněk Řehoř a Josef Karlík. Překvapuje mě, jak se seriál postavil k otázkám emigrace...škoda politiky v jinak výborném seriálu. Ale bohužel, které dílo není poplatné době svého vzniku. Jen je mi maličko líto Josefa Vinkláře, který hrál takovou loutku, kterou jsem mu nevěřil. (18.01.2012)

Já bych to zvedal, rval hodnocení nahoru, podržel jej jako Atlas zemegulu, ale příšernost, kterou ztvárnil nešťastník se jménem Juřička, ta děsivá postava, onen kulturista amatér, hyperufňukaný koňofil a všeobecně vzato nesnesitelný idiot, mi to nedovolí. Jo a ještě mě drtil ten zmatený a poněkud impulsivní pán, co hrál Jardovi Hajzlíkovi fotra. Jméno se mi hledat nechce, pouze přiznávám, že mít toto za otce, dobrovolně se hned po narození běžím přeměnit v humus. Ovšem hudba k seriálu patří mezi nejlepší počiny, které jsem měl v tomto ohledu tu smůlu vyslechnout. Sám seriál se snažil udržet politickou angažovanost v rozumných mantinelech, pročež i dnes může svobodně bloumat po televizních kanálech, aniž by se mi otevírala kunda v kapse. Nebo jak se to říká.....kudla v kase. Tak nějak. ---- Ále, za desátý díl čtvrtá. Zase mám knedlík v krku. Jsem prostě holka, no. (22.12.2012)