Největší dar

Pokus o originální pohádku z prostředí slovanských bohů tvůrcům moc nevyšel. Pro mne to bylo vleklé a nudné. Možná by stačilo zkrátit stopáž o třetinu vypuštěním některých vílích tanců, které tvořily předěly mezi vesnickým a božským příběhem. Pokud by se místo Moreny ujala vlády bohyně léta, byl by snímek v současnosti po klimatické stránce vysoce aktuální. Pocházím z Valašska, proto se moc nezaobírám herectvím účinkujících, spíš si užívám krásy tamní přírody. (07.01.2024)

Pokud nedokážou autorky vystavět dramatickou situaci, zápletku, o peripetiích snad ani nemluvím, tak nemůžu hodnotit výš, ačkoliv téma slovanských bohů by mne jinak potěšilo. Navíc se ve filmu neustále mění počasí, střih od střihu, ale naprosto nesmyslně a bez nějaké nápovědy pro diváka, proč dole je zima a led a "nahoře" chvilku jaro, chvilku podzim. Postavy dělají naprosto nesmyslné věci - proč ty tři někam šly, proč tam šly a čeho si mankote myslely, že dosáhnou? Skutečně se bohyně jara, léta a podzimu musejí měnit na lidi a někam chodit? Jeden by řekl, že jsou chvíli tu, a hned jinde. Morana má syna? A ten chce lidi zachraňovat a léčit? Vždyť to nedává smysl, že ji dávno neopustil. A kam nakonec zmizel, co se s ním stalo? Také je zde scéna, že jakože jo, kvůli bramborám vrátí Perun čas, ale na Zemi se nic nestane, prostě kdy roztají a jede se dál. A že by se Vesna zakoukala do toho chlapce, který se zakoukal do ní, to tam tedy také nijak přesvědčivě ukázané není, takže člověk nechápe, proč se tak najednou chtěla stát člověkem. A Jarmilka tam vlastně měla jakou úlohu kromě otravného tlustého děcka? Pokračoval bych donekonečna. Vadily mi násilně naroubované lidové písničky, fakt na sílu vložené, vadilo mi, že se ze slovanských božstev dělá jakýsi party klub pařmenů a pařjezinek skoro jako na Olympu, vadily mi neustálé zpomalené a naprosto zcela zbytečné zpomalené záběry a detaily (jako ten na zimní čepici, která dopadne na led, čekám nějaký význam, a ono nic, jede se dál, ledy roztají). A babičce je v jednu chvíli zle, zdá se, že umírá, a pak najednou se o ní nemluví, až je pak najednou v průvodu, takže asi přežila... Diletantismus největšího zrna, celý tenhle film. Nejvíc to ilustruje pokus autorek natočit jakože vtipnou scénu, že někdo spadl do hnoje, což je natočené tak blbě, že se vlastně ani nedá poznat, že mělo jít o vtip. (24.12.2023)

Naprostá katastrofa. Obsazení sice na české poměry hvězdné ale role snad nikomu nesedla. Bohové, především Radegast, vypadají spíše jako parodie na bohy. Obzvláště veliké zklamání byl Belzebub... Tu roli Dvořák buď nenáviděl nebo byla příšerně napsaná. Téhle hrozné šarádě dává korunu herečka hlavní role, která je od prvního pohledu nesympatická jak to jen jde. Jediná světlá výjimka byla Vesna. Herecké obsazení a výkony nejsou bohužel to nejhorší na tomto filmu. Suverénně nejhorší je scénář a příběh. Veškeré zvraty se dějí tak nesmyslně hloupě, že je z toho člověku zle. Postavy ví věci, které by vědět neměly, nechápu, proč Jaruška nesmí vědět, proč nikomu nemá dávat své náušnice, vážně má Belzebub dělat takové věci jen kvůli tomu, že ho Vesna škádlí? Bylo zde spousta zbytečných scén, kdy se třeba člověk dozvěděl, že malá holčička neumí říct "R". V jiných scénách jen potřebovali pravděpodobně autorky upozornit na to, že nemají rádi křesťanství, jinak scény nedávali žádný smysl. Celkově se jedná o příšernou a hloupou slátaninu, která zvládne zkazit večer. (01.09.2023)

Z celého obsazení snad jako jediná obstála Sabina Rojková. Na zápletku se člověk načeká. Zdlouhavé a bez pohádkového nádechu. Absence hlavního hrdiny a nějakého sdělení. Kdyby se z filmu odstranila většina bohů a náctiletých víl, nic by se nestalo a zmizela by spousta rušivých elementů. Podruhé bych to už nedal. (26.03.2023)

Největší dar mi svou atmosférou a příběhem hodně připomínal televizní film Dvanáct měsíčků, přičemž první jmenovaný mě zaujal o maliličko více. Pohanští bohové a slovanská mytologie jsou bezpochyby atraktivním námětem, který byl však v případě Největšího daru uchopen (želbohu Radegastovi) průměrným způsobem. Film osloví nádhernými lokacemi Rožnova pod Radhoštěm a s ním spojeným valašským koloritem, nicméně to na druhou stranu sráží vykreslení jednotlivých postav bohů a lidí, které bylo místy spíše televizního ražení. Tak či onak film v kině rychle uteče a nenudí - a s výjimkou poslední písně zaujme i svým hudebním doprovodem. (10.12.2022)