Rvačka mezi muži

V podstatě jednouchý přímočarý příběh, který od počátku přesně ví, jakého efektu chce dosáhnout. Film se dvěma zcela odlišnými polovinami, té první jednoznačně vévodí mistrovsky naservírovaná a nasnímaná krádež šperků, které předchází pečlivá příprava. V druhé polovině se rozhoří "válka" mezi dvěma zločineckými gangy, kteří se o lup přetahují a nárokují si ho. Co musím na snímku vyzdvihnout (a to mě opravdu potěšilo), byla částečná zkratkovitost některých pasáží (např. o krádeži se divák nedozví rozsáhlou pátrací akcí policie, ale strohým a krátkým záběrem na novinový článek, jenž si čte jeden z gangsterů). Filmů s podobnou tematikou jsem viděl bezpočet, nicméně (sugestivní) Rvačka mezi muži oplývá velkým kouzlem a svojí atmosférou dokáže neuvěřitelně strhnout. Zkrátka film o chlapech (nejen) pro chlapy. Klasika žánru. (14.12.2007)

Atmosféra filmu je výborná, rovnako aj herci, no kazili mi to niektoré drobnosti, ako prestrelky - chytenie za hruď a teatrálna vývrtka (ale v tej dobe sa tak točilo) alebo striekanie has. prístrojom do alarmu (tá pena by cez tie malé medzery neprešla). Ani samotný príbeh nie je nejaký extra, síce drsný o drsných chlapoch, ale dosť predvídateľný. (25.08.2015)

Nadšený síce nie som, ale mimoriadne uznanie si tento film, ktorý poznám pod názvom Rififi, zaslúži aj po 60 rokoch. Niektoré scény sú svojim novátorstvom nezabudnuteľné, iné mi pripomínali slávne anglické kriminálky o pedantne napánovaných a uskutočnených krádežiach. Pravdou však je aj to, že niekedy som sa nudil a hudba sa tak okato snažila dotvárať napätie, až to rušilo. Ocenil som, že z hercov som poznal iba Hosseina a nemusel som zvažovať, či niektorá z filmstar hrá v súlade so svojimi možnosťami alebo nie. U filmov tohto druhu divák zvykne rozmýšľať, kto od koho odpisoval. Rok 1955 je veľkou zárukou, že bol viac zdrojom ako produktom odpisovania. (27.08.2015)

Rififi není tak skvělým snímkem, jak jsem očekával, ale přesto má nepopiratelnou kvalitu. Nejde jen o obsazení velmi dobrými herci, slušnou příběhovou linií, která plyne poměrně rychle, ale i celkovým režijním uměním Julese Dassina, který dokáže 15náct minut nenechat jediného herce promluvit a divák stejně z filmu nespustí oči. Možná v závěru je film trochu klišé a dá se s přehledem odhadnout, ale proč si kazit tak příjemnou podívanou? Dvě hodiny je stopáž možná o trochu delší než by měla, ale film to dobře maskuje několika velmi silnými okamžiky (např. samotná loupež). (11.07.2008)

Že sa tu až tak nehovorí, to mi veľmi nevadí, keby to na mňa nebolo spomalené ako keď ťaháte lepivé sople z nosa. Samotná lúpež mi pripomenula novšie a zábavnejšie filmy o Dannyho zločineckej skupinke a súboj gangov to dostal trochu do krutej reality, no záverečná prestrelka sa mi tam nehodila. Nie je to pre mňa žiadna poézia, žiadna klasika žánru tzv. čierneho filmu, žiadna nejaká filozofia zločincov tam nie je nejak zvýraznená, takže nechápem nadšeniu nad týmto filmom. (03.04.2015)